Co vlastně monopolizují společnosti, jako je Google? A musí být tento jev jednoznačně negativní? Na stránkách Federal Reserve Bank of Richmond nalezneme rozhovor, v němž ekonom R. Preston McAfee prezentuje svůj pohled na tato a podobná témata, a ten se někdy značně odlišuje od běžně přijímaných názorů. McAfee má přitom s technologiemi a společnostmi z odvětví přímé zkušenosti, protože z California Institute of Technology odešel do společnosti Yahoo a následně do Googlu, kde působil jako ředitel oddělení strategických technologií. V neposlední řadě drží on sám několik technologických patentů.
Diskuse kolem monopolní síly a jejího zneužívání se nyní točí zejména kolem firem ve skupině FAANG, která zahrnuje , , , a Google. Podle ekonoma a Google monopolizují trh s digitální reklamou. Obě firmy přitom „dávají zadarmo svůj spotřebitelský produkt, to, co opravdu prodávají, je reklama“. O tento trh by se tak měli zajímat regulátoři, ale na druhou stranu „nejde o něco, co by patřilo mezi deset či dokonce deset tisíc nejpalčivějších ekonomických problémů“, tvrdí McAfee.
Ekonom se dokonce domnívá, že „reklama zákazníkům škodí a jelikož monopolizace zvyšuje její cenu, vytváří pozitivní společenský efekt“. Co se týče společnosti , tak ta podniká v celé řadě oblastí. V retailu je jejím konkurentem Wallmart, který má stále dvakrát vyšší tržby. V cloudu „vynalezl trh s cloudovými službami, ale čelí tu ostré konkurenci od Googlu a a dalších firem“. Ve videích mu konkuruje a Hula, ale i firmy jako Disney a .
Takže skutečné obavy z monopolizace by se mohly týkat jen Applu a zejména naší závislosti na mobilních telefonech. se přitom snaží „uzamknout si získané zákazníky“ a ti tak čelí poměrně vysokým nákladům spojeným s přechodem k jinému výrobci telefonů a služeb s nimi spojených. Obavy pak v ekonomovi vyvolává i monopolizace v oblasti poskytování internetových služeb.
McAfee se věnoval také tématu umělé inteligence, která podle jeho názoru „vytvoří hodně příležitostí pro společnosti ve všech odvětvích“. Hovoří přitom zejména o podoblasti umělé inteligence nazývané strojové učení. V jeho rámci je zpracováváno obrovské množství dat, která strojům umožňují „učit se“. „Změny uvidíme všude. L'Oréal bude radit teenagerům, jak na make-up, umělá inteligence bude pomáhat při vývoji letadel, v logistice, v celé ekonomice. Vezměme třeba zemědělství. Tam bude možno rychle zasáhnout proti škůdcům ve chvíli, kdy se objeví na plodinách. Vše bude cílené, což sníží spotřebu pesticidů na 1 % jejich současného množství. A zároveň se zvýší jejich efektivita a udrží si schopnost účinku,“ tvrdí ekonom.
Microsoft zase používá umělou inteligenci například k tomu, aby zjistil, jak se jeho tržeb dotýkají dlouhodobé faktory a jak sezónní. Tuto technologii označuje za „dvojité strojové učení“ a důvodem je to, že tento proces neprobíhá jednou, ale dvakrát. Prvním krokem je postavení modelu, který na základě historie ukazuje, jak jsou stanoveny ceny produktů včetně těch konkurenčních. Je zpracováno ohromné množství dat a výsledkem není projekce tržeb, ale pouze popis toho, co se stalo v minulosti. To je „první strojové učení“.
Pak je analyzována odchylka mezi tím, co by model projektoval a jaký byl aktuální vývoj. Jde o obdobu kontrolovaných experimentů a tento proces je nazýván druhým strojovým učením, které je již následně používáno pro skutečné projekce poptávky a vývoje na trhu. Modely podle ekonoma nejdříve postavili akademici, ale praxe ukazuje, že takové modely většinou úplně nefungují. Jejich doladění ale přináší „ohromující výsledky“.
Zdroj: Federal Reserve Bank of Richmond, The Conversable Economist