Jak moc pomáhají exporty ekonomikám zemí střední a východní Evropy? Odpověď se pokusili najít Jan Hagemejer a Jakub Mućk ve studii „Export-led growth in Central and Eastern Europe“. Její závěr zní, že „ekonomický růst zemí střední a východní Evropy byl po roce 1995 tažen zejména vývozy“. V tomto regionu se přitom „překrýval proces globalizace s ekonomickou transformací a integrací do EU“, pomáhalo jim odstraňování obchodních překážek a mezinárodní tok kapitálu.
Země střední a východní Evropy se podle zmíněných ekonomů postupně staly páteří evropského výrobního sektoru. Pevně se začlenily do regionálních vertikál a dosáhly vysokého stupně specializace. Jejich exporty se v poměru k HDP v posledních dvou desetiletích více než zdvojnásobily, tento proces doprovázel i rychlý růst dovozů a čisté exporty tak byly „soustavně v záporu“.
Zmíněná studie pracuje s novými ukazateli, kterými jsou přidaná hodnota absorbovaná na domácím trhu a přidaná hodnota absorbovaná v zahraničí. Ta ukazuje, jak moc exporty přispívají k růstu domácího produktu. Následující graf ukazuje odhady růstu obou typů přidaných hodnot, jde o průměry z let 1995–2014:
Studie dodává, že minimálně 60 % růstu exportované přidané hodnoty bylo taženo exporty nedokončené výroby a zboží a ne finálních výrobků. To potvrzuje vysokou specializaci jednotlivých zemí a větší roztříštěnost mezinárodních výrobních řetězců, které se mohou nacházet i daleko od konečného spotřebitele. Ekonomové také zmiňují, že v případě Polska byla tahounem růstu zahraniční poptávka po spotřebitelském zboží, zatímco u České republiky, Slovenska a Maďarska hrálo větší roli zboží investiční.