Čínská vláda má připravený plán omezení vývozu vzácných kovů do Spojených států, a pokud si to vývoj napjatých obchodních vtahů vyžádá, přistoupí k němu. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací to uvedla agentura Bloomberg. Opatření jsou podle nich zřejmě cílena na těžké vzácné zeminy, tedy prvky od europia po lutecium, a to je oblast, v níž jsou USA na Číně mimořádně závislé.
"Peking bude pevně chránit své národní zájmy a nemůže akceptovat, aby jeho vlastní zásoby vzácných zemin byly využívány k potlačování rozvoje Číny," prohlásil mluvčí ministerstva obchodu Kao Feng. Dodal, že Čína je ochotna pokrýt "legitimní potřeby zbytku světa".
Podle zdrojů Bloombergu zatím není zřejmé, jaké podmínky mají být naplněny, aby vláda restrikce uvalila, ani jak by přesně byly zavedeny. Peking rovněž bere v úvahu, že by USA mohly vůči opatřením vznést námitky u Světové obchodní organizace (WTO).
Podíl Číny na dovozu vzácných kovů do USA činí podle dat americké vlády zhruba 80 procent, na druhém místě je daleko za ní Estonsko s šesti procenty, následují Francie a Japonsko se třemi procenty.
Čína se na světové těžbě vzácných zemin podílí asi 80 procenty a ještě vyšší podíl má na těchto prvcích ve zpracované podobě. Patří k nim dysprosium, které je součástí magnetů používaných v automobilech a široké škále spotřebního zboží, nebo ytterbium, které se využívá například k léčbě rakoviny a monitorování zemětřesení. Pro své chemické a fyzikální vlastnosti se ke skupině řadí rovněž ytrium, přestože je mezi vzácnými kovy nejlehčím prvkem. Důležité je ve výrobě osvětlení a plochých obrazovek.
Blokáda na dodávky magnetických kovů by podle americké společnosti Technology Metals Research mohla mít na celé USA zničující dopad. Jak uvedl spoluzakladatel firmy Jack Lifton, kromě automobilového průmyslu se tyto prvky používají ve spotřebičích, jako jsou vysavače nebo pračky, a tento seznam je prakticky nekonečný. Čína se na globální produkci magnetických kovů podílí 95 procenty.