Sledujíce americkou výnosovou křivku a poslední výroky centrálních bankéřů z Fedu, tak člověk musí nutně nabýt dojmu, že snížení oficiálních úrokových sazeb je za dveřmi. Trh s úrokovými futures nám totiž říká, že implikovaná pravděpodobnost snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů na zářijovém zasedání Fedu činí 94 %. Takto agresivní sázky na snižování sazeb přitom byly podpořeny i rétorikou Fedu, když jeho dva hlavní představitelé (Powell a Clarida) uvedli, že měnová politika bude náležitě upravena, pokud se obchodní války podepíšou negativně na americké ekonomice.
Je tedy takto holubičí scénář pro americkou měnovou politiku realistický? Vždyť Fed ještě před několika měsíci úrokové sazby zvyšoval a až do září má dobíhat druhá linie měnové restrikce - prodej dluhopisů z bilance centrální alias kvantitativní utahování.
Viděno čistě z aktuálního makroekonomické pohledu k redukci úrokových sazeb není v USA samozřejmě žádný důvod. Americký trh práce zůstává napjatý, což konec konců zřejmě v pátek potvrdí i čerstvé statistiky, jež ukáží, že míra nezaměstnanosti se pohybuje v blízkosti padesátiletých minim. Míra inflace přitom osciluje v blízkosti dvouprocentního cíle.
Vpřed hledící centrální banka se ovšem nemůže spoléhat jen na aktuální příchozí data, ale musí vyhodnocovat všechny události, jež by mohly spolu-determinovat makroekonomický výhled. A zde se pochopitelně stalo silně iritující záležitostí nečekané znovuotevření druhé fronty obchodních válek na ose USA-Mexiko. Globální trhy vylekané faktem, že v obchodní válce mezi USA a Čínou se již konflikt dostal na úroveň konkrétních globálních firem (viz nejen kauza čínského Huawei, ale i amerického Fedexu), tak po Trumpově tweetu, že na řadě s cly je tentokrát v důsledku imigrace Mexiko, totiž drasticky přehodnotily výhled na globální a potažmo americkou ekonomiku. To způsobilo nejen výprodej akcií a komodit, ale především inverzi americké výnosové křivky a dramatický pokles tržních inflačních očekávání. Když k tomu všemu připočteme zhoršení podnikatelských nálad (ISM a PMI), nelze se pak divit, že centrální bankéři, kteří ještě před dvěma měsíci do makroekonomického výhledu malovali další zvyšování úrokových sazeb jihnou a otevřeně mluví o něčem přesně opačném.
Trh má tedy nyní zdánlivě jasno: nejpozději v září Fed začne snižovat úrokové sazby a celkově je sníží v následujících 12-ti měsících o cca 100 bazických bodů. V podstatě tak počítá s dokonalou bouří, která (zřejmě v důsledku obchodní války) rozmetá pozitivní vývoj globální ekonomiky. Ale co když již na nadcházejícím zasedáním zemí G20 uvidíme v televizi prezidentské stisky rukou a uslyšíme, že obchodní dohoda je možná, resp. Mexiko vyšle signál, že na problému nelegální migrace do USA je ochotno spolupracovat? Pak se sázka na konec světa, který je dnes započítán v cenách řady tržních aktiv, může jevit jako zcela absurdní.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna viditelně posiluje a dnes ráno se již dostává pod hranici 25,70 EUR/CZK. Na pozadí masivního propadu úrokových sazeb v USA (resp. výnosů amerických dluhopisů) profituje česká měna taktéž z nad očekávání silného růstu mezd v prvním čtvrtletí tohoto roku (7,4 % meziročně). Ten reflektuje jak přetrvávající napětí na trhu práce, tak i zvyšování mezd ve veřejném sektoru (zejména školství a zdravotnictví).
Na kolik budou čísla o mzdách důležitá pro červnové rozhodování bankovní rady České národní banky naznačil včerejší komentář vlivného člena Tomáše Holuba. Ten nyní očekává období stabilních úrokových sazeb, tj. pravděpodobnost jejich zvýšení a snížení je dle něj podobná. Hlavní důvod k růstu sazeb z titulu slabší koruny je totiž dle jeho slov kompenzován méně příznivým vývojem na zahraničních trzích.
Zahraniční forex
Kurz eurodolaru vyšplhal na sedmitýdenní maxima, když trh konečně začal výrazněji reagovat na propad amerických úrokových sazeb. Ten byl navíc opepřen holubičí rétoriku z Fedu (viz úvodník), což zcela zastínilo fakt, že inflace v eurozóně poklesla v květnu až na 1,2 % meziročně.
Dnes by do hry mohla zasáhnout americká data v čele s ADP reportem z trhu práce a především indexem podnikatelské nálady v amerických službách (ISM). Pokud čísla nezaostají výrazně za tržním konsensem mohl by se trh dluhopisů v USA poněkud uklidnit, což by dolaru mohlo prospět. Ve stejném směru potom mohou působit i zprávy z amerického Senátu, který údajně hodlá blokovat záměr prezidenta Trumpa uvalit na Mexiko nová cla.