Donald Trump předtím, než se stal prezidentem, požadoval, aby Fed zvýšil sazby. Činil tak i přes vysokou nezaměstnanost a nízkou nezaměstnanost. Na stránkách The to připomíná Paul Krugman s tím, že nyní americký prezident požaduje snížení sazeb v době, kdy se nezaměstnanost nalézá nízko a inflace o něco výš. Krugman podotýká, že z ekonomického hlediska se nyní skutečně dá argumentovat pro snížení sazeb tak, aby kleslo riziko recese. Trumpova motivace je ale podle ekonoma jiná, čistě politická. Chtěl, aby Fed poškodil ekonomiku v době, kdy vládl Obama, a nyní zase chce zvýšit své šance na znovuzvolení.
Podle Krugmana tak není překvapivé, že „Trump se snaží dostat do vedení Fedu své lidi“. Překvapivější už je, že někteří z nich jsou dlouhodobí zastánci zlatého standardu. Příkladem má být Stephen Moore a Judy Shelton s tím, že tito lidé by měli v principu o to více bojovat za politickou nezávislost Fedu. Zlatý standard je totiž mimo jiné považován za nástroj bránící politizaci rozhodování v centrální bance. Jenže oba muži se s Trumpem shodují na potřebě snižovat sazby a podle Krugmana to vše představuje dvojitou záhadu.
Krugman ovšem pokračuje s tím, že tato záhada má pravděpodobně jednoduché vysvětlení: Cynický kariérismus. „Co je třeba na vybudování úspěšné kariéry ekonoma? Určitě na to nestačí jen papouškování běžných teorií, je třeba mít technické dovednosti a přispívat k řešení problémů, a to i analýzou relevantních dat. Pravda je taková, že tohle nedovede mnoho lidí, protože k tomu jsou potřeba hluboké znalosti předchozího výzkumu a schopnost přemýšlet o věcech novým způsobem.“
Současná ekonomická praxe má podle Krugmana řadu nedostatků a cení se i neortodoxní nápady a myšlenky. Příkladem ekonoma, který s nimi přicházel, je Hyman Minsky a jeho teorie finanční nestability, která „byla středním proudem ignorována až do finanční krize roku 2008“. Jenže smutnou pravdou je, že většina lidí, kteří odmítají ekonomický střední proud, tak činí pouze proto, že jej nepochopili. A navíc platí, že „dost z nich jej nepochopilo proto, že jsou za to placeni“.
Právě zlatý standard je současným středním proudem v podstatě úplně odmítán. Jenže pokud se někdo stane jeho hlasitým zastáncem, může mu to podle Krugmana otevřít „lukrativní dveře“. Je to podobné jako s popíráním klimatických změn – i zde se najdou lidé, kteří jsou ochotni dobře platit za „odborníka“, který změny popírá. Stále se ale nabízí otázka, proč Trump tlačí do vedení Fedu zastánce zlatého standardu, u kterých by z principu měl narazit s požadavky na snižování sazeb? Podle Krugmana ale „tohle nikdy nebylo o žádném principu“. Řada zastánců zlatého standardu nedá ani tolik na své přesvědčení, jako na své ambice.
Zdroj: NYTimes