Obchodní konflikt mezi Spojenými státy a Čínou dnes opět nabral na intenzitě. Peking oznámil záměr uvalit nová cla na americké zboží a prezident Spojených států Donald Trump následně vyzval americké firmy k hledání alternativ k podnikání v Číně, včetně přesunu výroby z Číny do USA.
"Naše skvělé americké firmy mají tímto nařízeno okamžitě začít hledat alternativu k Číně, včetně přesunu svých podniků domů a výroby svých produktů v USA," napsal Trump na svém twitterovém účtu. "Čínu nepotřebujeme," uvedl rovněž.
Americká obchodní komora Trumpův postoj odmítla a vyzvala USA a Čínu k rychlému dosažení obchodní dohody. "Ačkoli sdílíme prezidentovu frustraci, věříme, že správnou cestou vpřed je pokračující konstruktivní dialog," uvedla. Národní svaz maloobchodu (NRF) označil odchod amerických maloobchodníků z Číny za nerealistický.
Podle agentury Reuters nemůže Trump americké firmy zákonnými prostředky k bezprostřednímu odchodu z Číny přinutit. Trump by sice k omezení aktivity amerických podniků v Číně mohl využít změny v daňové politice či sankce, přerušení obchodních vztahů mezi dvěma největšími ekonomikami světa by však trvalo řadu let a jeho dopad na globální hospodářství by byl velmi tvrdý, upozorňují odborníci.
Nejefektivnější možností by podle odborníků pro Trumpa bylo omezit vládní nákupy u amerických firem s podnikatelskými aktivitami v Číně. To by zasáhlo například společnosti Boeing, General Motors či Apple, které jsou velkými dodavateli americké vlády a zároveň mají rozsáhlé podnikatelské zájmy v Číně.
Peking předtím oznámil dodatečná cla ve výši pět a deset procent na americké zboží, jehož roční hodnota dovozu do země dosahuje zhruba 75 miliard dolarů (1,75 bilionu Kč). Krok Pekingu je reakcí na americká cla na čínské zboží, která Trump ohlásil na počátku srpna. Oznámení nových čínských cel vedlo k poklesu na akciových trzích, který se po Trumpových výrocích výrazně prohloubil.
Část nových čínských cel vstoupí v platnost 1. září, zbytek 15. prosince. Trump na počátku srpna oznámil, že Spojené státy od 1. září uvalí dodatečné desetiprocentní clo na čínské zboží, jehož roční dovoz do USA dosahuje 300 miliard dolarů. Později Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR) uvedl, že u některého zboží bude zavedení cla odloženo na 15. prosince.
Celní válka mezi USA a Čínou začala již v loňském roce. Washington se pomocí cel snaží přímět Peking ke změně obchodních praktik a ke snížení čínského přebytku v obchodování s USA. Poradce Bílého domu Peter Navarro dnes uvedl, že obchodní rozhovory s Čínou budou pokračovat za zavřenými dveřmi. Vyjádřil rovněž přesvědčení, že obchodní válka s Čínou nezpůsobí růst cen či zpomalení ekonomiky ve Spojených státech.
Ropa WTI:
"Rozhodnutí Číny zavést dodatečná cla si vynutil unilateralismus a protekcionismus Spojených států," uvedlo tamní ministerstvo. Trump podle čínské vlády stupňuje obchodní třenice, které "vážně ohrožují multilaterální obchodní systém".
Výběr hlavních událostí v obchodní válce mezi Spojenými státy a Čínou:
2018
8. března - Prezident Donald Trump podepsal dekret o uvalení cel na dovoz oceli a hliníku, výjimku přiznal Kanadě a Mexiku. Cla na dovoz oceli stanovil na 25 procent, cla na dovoz hliníku na deset.
22. března - Trump podepsal dekret, kterým uvalil cla na zboží z Číny. Uvedl, že cla by se mohla týkat dovozu v hodnotě 60 miliard dolarů (tehdy asi 1,3 bilionu Kč) ročně.
2. dubna - Čína s okamžitou platností zavedla 25procentní clo na 128 výrobků ze Spojených států. Peking reagoval na zavedení cel na dovoz oceli a hliníku do USA.
19. května - USA a Čína se dohodly na opatřeních zaměřených na snížení amerického obchodního deficitu. Čína by podle dohody měla nakupovat více amerického zboží, zejména zemědělských a energetických produktů.
6. července - Obchodní spor mezi USA a Čínou se vyostřil. Spojené státy začaly uplatňovat 25procentní clo na dovoz čínského zboží za 34 miliard dolarů (tehdy zhruba 760 miliard Kč) ročně. Čína zareagovala protiopatřením ve stejném rozsahu a obvinila USA, že zahajují dosud největší obchodní válku.
23. srpna - Čína podala u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost na USA kvůli dovozním clům uvalených na čínské zboží. USA začaly uplatňovat nová 25procentní cla na dovoz z Číny v objemu 16 miliard dolarů (skoro 358 miliard Kč) ročně, Peking v odvětě zavedl cla ve srovnatelném rozsahu na americké zboží.
24. září - Spojené státy začaly uplatňovat desetiprocentní clo na dovoz čínského zboží v objemu 200 miliard dolarů (tehdy 4,5 bilionu Kč) ročně. Čína v reakci zavedla celní poplatky ve výši pěti až deseti procent na dovoz z USA v objemu 60 miliard dolarů a pohrozila, že může opatření ještě rozšířit.
1. prosince - Spojené státy a Čína se ve vzájemném obchodním sporu domluvily na 90denním příměří. Uvedly, že po tuto dobu se budou snažit vyjednat obchodní dohodu a nebudou zavádět nová cla. Peking pak souhlasil, že koupí blíže neurčený, avšak zásadní objem zemědělského, energetického a průmyslového zboží a dalších produktů z USA.
2019
10. května - Obchodní válka mezi USA a Čínou se znovu vystupňovala. Washington zatížil dovoz čínského zboží v ročním objemu 200 miliard USD 25procentním clem místo dosavadních deseti. Peking se v reakci rozhodl, že od 1. června uvalí dodatečná cla na americké zboží, jehož roční dovoz do Číny dosahuje hodnoty 60 miliard dolarů.
16. května - Americké ministerstvo obchodu se rozhodlo zařadit s okamžitou platností čínskou společnost Huawei na černou listinu, což firmě znemožňuje kupovat americké součástky bez souhlasu americké vlády. Krátce nato však ministerstvo dočasně na tři měsíce obchodní restrikce vůči firmě Huawei zmírnilo.
18. června - Trump na twitteru oznámil, že na okraj summitu velkých ekonomik G20, plánovaného na 28. a 29. června v japonské Ósace, se sejde s čínským protějškem Si Ťin-pchingem.
26. června - Americký ministr financí Steven Mnuchin řekl, že obchodní dohoda mezi Spojenými státy a Čínou je zhruba z 90 procent hotová.
29. června - Americký prezident a jeho čínský protějšek se v Ósace domluvili, že obnoví jednání o vzájemné obchodní dohodě, která má vyřešit celní válku. Trump uvedl, že zatím nehodlá zavádět další cla a dodal, že Čína začne kupovat více amerických zemědělských produktů.
4. července - Čínské ministerstvo obchodu uvedlo, že podmínkou pro dosažení obchodní dohody s USA je odstranění cel, která již Washington uvalil na čínské zboží.
26. července - Trump řekl, že Čína možná nechce uzavřít obchodní dohodu s USA před americkými prezidentskými volbami plánovanými na listopad 2020. "Myslím, že Čína pravděpodobně řekne: 'počkejme'," poznamenal.
1. srpna - Americký prezident oznámil, že Spojené státy od 1. září uvalí dodatečné desetiprocentní clo na čínské zboží, jehož roční dovoz do USA dosahuje 300 miliard dolarů (sedm bilionů Kč). Obchodní rozhovory s Čínou podle něj budou pokračovat.
13. srpna - Americká vláda oznámila, že zatím nebude uplatňovat desetiprocentní clo na některé čínské zboží, které mělo začít platit od 1. září, u některého zboží pak clo dokonce zruší. Cla odloží například u mobilních telefonů a laptopů, a zruší je u zboží důležitého kvůli zdraví či národní bezpečnosti.
23. srpna - Čína představila cla na zboží z USA za 75 miliard USD, která jsou odvetou za plánovaná americká cla vstupující v platnost 1. září a 15. prosince.
Přehled kurzů nejdůležitějších měn dnes v 17:37 SEČ:
| CZK/EUR |
25.8377 |
0.2116 |
25.8499 |
25.7498 |
| CZK/USD |
23.1863 |
-0.3550 |
23.3164 |
23.1757 |
| HUF/EUR |
329.0375 |
0.2877 |
329.1272 |
327.8747 |
| PLN/EUR |
4.3716 |
0.3091 |
4.3733 |
4.3509 |
| CNY/EUR |
7.9071 |
0.7034 |
7.9127 |
7.8266 |
| JPY/EUR |
117.6080 |
-0.2536 |
118.1200 |
117.4124 |
| JPY/USD |
105.5300 |
-0.8588 |
106.7350 |
105.5200 |
| GBP/EUR |
0.9081 |
0.4058 |
0.9083 |
0.9021 |
| CHF/EUR |
1.0886 |
-0.1234 |
1.0929 |
1.0877 |
| NOK/EUR |
9.9815 |
0.3511 |
9.9843 |
9.9223 |
| SEK/EUR |
10.7253 |
0.0214 |
10.7278 |
10.6914 |
| USD/EUR |
1.1144 |
0.5713 |
1.1147 |
1.1052 |
| AUD/USD |
1.4786 |
-0.0592 |
1.4843 |
1.4754 |
| CAD/USD |
1.3311 |
0.0695 |
1.3349 |
1.3278 |
Všem investorům, kteří sledují vývoj akciových trhů ve středoevropském regionu, nově nabízíme přehled o tom, jak v daný den uzavřely hlavní akciové indexy v Česku, Polsku a Maďarsku, spolu s přehledným uvedením titulů, které na uvedených burzách zaznamenaly nejvýraznější nárůst nebo pokles.
Závěrečné hodnoty hlavních středoevropských burzovních indexů
ze dne 23.08.2019
Česká republika
Největší vzestupy
Maďarsko
Největší vzestupy