První zářijový týden a “den práce” v USA pravidelně označují na trzích konec prázdnin. Investoři se vrací k “vážnému” obchodování a musí se rozhodnout, které z letních zpráv byly skutečně důležitými signály a které nepodstatným šumem. Během léta se dál zhoršovala ekonomická čísla (zejména v Německu a v Číně) a současně výrazně vzrostlo geopolitické napětí - jak spojené s obchodními válkami, tak i brexitem.
A právě geopolitická rizika a nejistoty a jejich správné ocenění zůstanou ústřední otázkou obchodování během prvních zářijových týdnů. Srpen přinesl sice ztráty akciových trhů doprovázené masivními zisky bezpečných dluhopisů. I tak ale zatím ztráty akcií nejsou nijak výrazné - akciový index S&P 500 ztratil v srpnu pouze 1,6 % a prakticky všechny indexy na vyspělých trzích jsou od začátku roku stále v plusu. Trhy přes léto totiž dál hodně důvěřovaly “medicíně” centrálních bank, které na nárůst globálního napětí reagují. Otázkou je, zda v případě černých scénářů “brexitu bez dohody” a plného rozjezdu globální obchodní války centrální banky ještě něco zmůžou.
Pokud by v nadcházejících týdnech měla pravděpodobnost “tvrdého brexitu” narůstat, mohou být zvlášť evropské trhy pod novou vlnou výprodejů. Tento týden se v úterý schází po prázdninách britská dolní sněmovna a bude se co nejrychleji snažit prosadit zákon, který by zavazoval Borise Johnsona k dalšímu oddálení brexitu. Pokud značně různorodá skupina poslanců odmítajících brexit nedokáže táhnout za jeden provaz, nemusí mít šanci do vynucené parlamentní přestávky zákon prosadit. A bez toho by Británie jaksi automaticky na konci října opustila Evropskou unii bez dohody. V takovém scénáři by byly výprodeje rizikových aktiv o poznání výraznější.
A globální rizika se samozřejmě neomezují jen na brexit. Tento týden vstupuje v účinnost nová vlna cel v čínsko-americkém sporu (a obě strany k sobě mají stále dále), Argentina vyhlásila bankrot, Itálie stále koketuje s předčasnými volbami a ve východním Německu o víkendu viditelně posílila anti-evropská AFD. V tomto prostředí není divu, že česká koruna oťukává hranici 26,00 EUR/CZK.
TRHY
CZK a dluhopisy
Česká koruna se pod tlakem globálního napětí vyhoupla nad 25,90 EUR/CZK. Tento týden počítáme s tím, že první tvrdá data za červenec (maloobchod, průmysl) nemusí dopadnout úplně špatně a české koruně by se za jiných podmínek mohla líbit. Obchodování se ovšem ponese ve znamení vysokého globálního napětí (viz úvodník). A proto česká koruna stále bude mít nutkání testovat 26,00 EUR/CZK.
Zahraniční forex
Kurz eurodolaru v pátek odpoledne propadl pod hranici 1,10, přičemž tento pohyb měly na svědomí negativní zprávy z emerging markets - konkrétně pak z Argentiny. Ta nejprve v pátek požádala věřitele svého dluhu ve výši více než 100 mld. USD o odklad splátek a následně o víkendu zavedla devizové kontroly, resp. zrušila plnou směnitelnost měny.
Start do nového týdne může být zajímavý, neboť jak v EU, tak především nás čekají výsledky podnikatelských nálad (PMI a ISM) v průmyslu. Zejména v americkém případě lze sázet na mírné zlepšení, které může udržovat dolar na silnějších hodnotách.
Ropa
Ropa Brent startuje první zářijový týden těsně pod hranicí 59 USD/barel. Navzdory dalšímu prudkému poklesu amerických zásob z minulého týdne si ropa připisuje spíše symbolické zisky, kterými zastropovává dění na poptávkové straně trhu. Koneckonců, právě dnes vstupují v platnost dodatečná americká cla na čínské zboží (15 %), stejně jako odvetná opatření ze strany Číny, která mimo jiné zahrnují 5% cla na import americké ropy.
Kalendář událostí zůstává tento týden volnější, a tak bude hlavní pozornost znovu upřena na statistiky zásob. Ty přijdou na přetřes v úterý od Amerického petrolejářského institutu a ve středu v podobě oficiálních čísel od EIA. V pátek pak bude investory zajímat vývoj aktivity amerických těžařů (počet aktivních vrtných souprav pokračuje i nadále v sestupném trendu).