Víkend nepřinesl průlom. Jednání o příměří nepokročila tak daleko, jak Donald Trump původně naznačoval, propustnost Hormuzského průlivu zůstává minimální a s každým dalším dnem narůstá riziko výrazných nelineárních šoků v globální ekonomice. Kde je Evropa při pokračující paralýze Blízkého východu nejzranitelnější?
Z našich dosavadních analýz vyplývá, že situace se v mnoha ohledech liší od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Za prvé, energetický šok zatím nemá potenciál tak výrazně zdražit evropské ceny plynu a elektřiny. Viditelněji se prozatím projevuje v cenách pohonných hmot. Pokud se na tom nic nezmění, sekundární dopady do energeticky náročných výrob – včetně potravinářství, kde jsou klíčovým vstupem právě plyn a elektřina – mohou být nižší než tehdy. Nepřesáhne-li uzavírka Hormuzu další jeden až tři týdny, což zůstává naším hlavním scénářem, budou inflační dopady pravděpodobně zvládnutelné (česká inflace příští rok lehce nad třemi procenty) a hospodářský výkon zasažen relativně mírně.
Druhým dechem je však nutné dodat, že inflační výhled bude i při tomto scénáři velmi nejistý. Těžké váhy spotřebitelského koše – v čele s potravinami – mohou tentokrát zdražovat i z jiných důvodů. Perský záliv je globálním uzlem pro výrobu klíčových hnojiv a jejich nedostupnost již nyní ovlivňuje úrodu v řadě asijských ekonomik. K tomu přistupují nepříznivé předpovědi ohledně El Nino, které mohou efekt drahých energií i nedostupných hnojiv v globálních cenách potravin ještě zesílit.
Výrazně delší výpadky dodávek ropy a LNG – v horizontu do léta – by pak mohly vést k podstatně závažnějším ekonomickým škodám. Nejdříve by pravděpodobně přišlo na lámání chleba u ropných produktů: podle některých odhadů může nedostatek leteckého paliva v horizontu týdnů narušit evropskou leteckou dopravu. V horizontu tří měsíců by výrazně přituhlo i na trhu s LNG, s dopady do cen plynu a elektřiny směrem k zimě 2026/27 a s výrazně vyššími sekundárními inflačními tlaky do cen potravin i energeticky náročného zboží. Současně by rostla pravděpodobnost výpadků některých energeticky náročnějších vstupů z Asie, která by musela mnohem dříve a razantněji racionalizovat vlastní spotřebu. V takovém scénáři by nešlo „pouze" o vyšší inflaci – narušení výroby a neschopnost rozumně plánovat investice by se promítly do podstatně vyšších škod na evropském HDP.
Nezbývá než doufat, že se pozice Washingtonu a Teheránu začnou co nejrychleji sbližovat a Hormuzský průliv se co nejdříve vrátí do normálního provozu.
TRHY
Koruna
Česká koruna se drží na dostřel od 24,30 EUR/CZK a páteční pokles ropy a dolaru ji už nijak zásadně nepomohl. Geopolitická situace na Blízkém východě (viz úvodník) nadále zůstává nepřehledná, a proto by byly výraznější zisky koruny v tuto chvíli překvapivé. Dnešní výrobní inflace pravděpodobně ukáže, že v potravinových výrobních řetězcích v Česku zatím převládají deflační tlaky. To může být vcelku příznivá zpráva pro ČNB, která je v procesu přípravy nové prognózy a může na trh v nejbližších dnech pouštět více komentářů.
Eurodolar
V předvečer vypršení 14denního příměří se situace v Perském zálivu opět komplikuje, neboť Írán odmítá s USA zasednout k jednacímu stolu, a navíc americké námořnictvo zabavilo íránskou přepravní loď. Ceny ropy tak začínají opět růst, což prozatím nemá vliv na eurodolar.
Při absenci dat je však pro eurodolar zajímavá i kauza jmenování nového šéfa Fedu. To se zastavilo v Senátu, kde jeho republikánský člen Thom Tillis odmítá zvednout ruku pro nominanta Kevina Warshe. Tillis, jehož hlas v senátním výboru je pro schválení Warshe nutný, požaduje, aby ministerstvo spravedlnosti odvolalo obvinění proti současnému šéfovi Fedu J. Powellovi. Tato politicky vyhrocená situace pak paradoxně může prospívat dolaru, neboť posiluje „relativní“ nezávislost Fedu.