Nálada na dluhopisovém trhu odráží neradostný výhled pro celou globální ekonomiku a snahu zajistit se proti většímu šoku, kterému by čelila investiční portfolia. Vysoká poptávka po vládních obligacích naznačuje, že investoři stále více věří v příchod recese a situace se podobá té z roku 2007, uvádějí Financial Times.
FT tvrdí, že recese se obvykle dostavují 18 měsíců poté, co se výnosy dlouhodobých obligací dostanou pod krátkodobé sazby stanovené centrálními bankami. Nyní k tomu došlo a navíc se přidávají obavy z eskalace obchodních sporů. Možná dokonce končí doba globální spolupráce. Na to ukazuje například fakt, že zástupci zemí G7 nepřijali poprvé v historii po svém setkání společné prohlášení.
FT se ovšem domnívá, že samotné problémy v globálním obchodu neopodstatňují to, jak nízko se dostaly výnosy vládních obligací. Reálné výnosy amerických dluhopisů se totiž nachází v záporu a v posledních dnech se dokonce dostaly níž než v roce 2016, kdy se v globální ekonomice šířila značná averze k riziku a růstová očekávání prudce klesla.
„To, co nyní trh zlata a dluhopisů signalizuje, jde za obvyklé vysvětlení týkající se obchodní války, která doléhá na výrobní sektor a narušuje složité dodavatelské řetězce,“ píše FT. Jde o to, že „Čína roste nejpomaleji za posledních třicet let a nyní nebude globální ekonomiku zachraňovat tak jako v letech 2009 a 2015, kdy pomohla výrazným zvýšením výdajů“. Tentokrát Peking „čelí strukturálním výzvám, protože se snaží snížit závislost ekonomiky na exportech a investicích do infrastruktury“.
Společnost McKinsey & Co tvrdí, že došlo k výraznému zhoršení kvality firemních rozvah v zemích, jako je Austrálie, Čína, Hong Kong, Indie a Indonésie. To podle FT dále zvyšuje zranitelnost těchto ekonomik. Trhy tak pochybují o tom, že Čína bude schopna znovu pomoci globálnímu hospodářství, a nevěří ani ve fiskální a monetární stimulaci, která by zabránila dlouhodobému poklesu inflačních očekávání, uzavírá FT.
Zdroj: FT