Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Jediné řešení všech finančních krizí

Jediné řešení všech finančních krizí

16.09.2019 18:24

Jak jsem tu nedávno zmiňoval, Albert Einstein se vyjadřoval v tom duchu, že žádný vážný problém nelze vyřešit na té úrovni, na které vznikl. Nassim Nicholas Taleb a George A. Martin sepsali v roce 2012 návod, jak zabránit další krizi (How to Prevent Other Financial Crisis, SAIS Review). Nevím, zda věděli o zmíněném Einsteinovu „zákonu“, ale v principu se jej drží. Nesnaží „řešit“ věci na povrchu, ale jít pod něj (nebo nad něj, záleží na úhlu pohledu). Jenže ono je možné, že stále nejsou dost radikální.

Ve svém nedávném příspěvku o ozdravných medvědích otřesech jsem mimo jiné psal, že neustálé vracení se k dávno skončeným válkám nám škodí, protože posouvá naší pozornost od věcí podstatných k nepodstatným. Pokud například neustále varujeme před vysokou inflací stylu sedmdesátých let, či dokonce Výmarské republiky, může nám lehce uniknout, jak velkým problémem je dnes třeba TBTF (banky, které jsou „příliš velké na to, aby padly“). Nebo třeba růst tržní síly velkých korporací. Tím nechci říci, že vysoká inflace je úplně mimo všechny scénáře vzdálenější budoucnosti. Nicméně je pošetilé mudrovat o tom, že v budoucnu může teoreticky shořet seník, když nám před očima doutná stodola.

Jak jsem uvedl, pan Taleb se povrchovými (a nedoutnajícími) věcmi nezabývá a jde k věci – tedy k tomu, čím jsme vlastně motivováni. Logika podobné úvahy je podle mne tak prostá, že jí často úplně ignorujeme (a také nejde o mediálně tak zajímavé téma, jako třeba nové QE od ECB). Dalo by se to vyjádřit tak, že pokud je špatně nastavena motivace, můžeme se neustále prát s jejími důsledky (konkrétními činy a jejími projevy), ale je to jako boj s onou pohádkovou saní. Tou, které po useknutí jedné hlavy naroste hned další.

Ve zmíněné úvaze pan Taleb zmiňuje Chamurapiho zákoník. V něm se prý píše, že pokud stavitel postaví dům chatrných základů a ten následně spadne a zabije jeho obyvatele, trestem pro stavitele budiž stejný osud. Pan Taleb tímto příkladem určitě nevolá po krvi, ale poukazuje na to, že lidé mají rozdílné zájmy a motivaci a také rozdílný přístup k informacím. Staviteli nemusí nutně záležet na blahobytu obyvatel domu tak, jako na jeho vlastním profitu. A ví o tom, jak je dům stabilní mnohem více, než všichni ostatní. A proto je třeba zajistit smluvně, či dokonce zákonem, aby se jeho motivace a rizika srovnaly způsobem optimálním pro všechny.

Což v naší současné praxi znamená třeba to, že vedení firem by se nemělo svými odměnami podílet jen na ziscích a růstu hodnoty společnosti, ale i na ztrátách a poklesu této hodnoty. A to v delším časovém období. Nebo třeba to, že vážné problémy firem neponesou na svých bedrech daňoví poplatníci přes dotace a pomoc státu, ale ti, kteří firmy vedli a kteří toto vedení aktivně, či pasivně schvalovali (akcionáři, věřitelé). Proti tomu můžeme oprávněně namítnout, že pád velkých finančních institucí by znamenal takové škody, že ona státní záchrana je menším zlem. Jenže tím se dostáváme k tomu, zda mají z hlediska odolnosti systému takové instituce vůbec existovat, popřípadě za jakých podmínek – zmíněný problém TBTF. Ale to jsme u věci, do které se nikomu moc nechce, protože body na popularitě se sbírají jinde (další aspekt problému s motivací).

Pan Taleb má dlouhý seznam těch, kteří mají svou motivaci nastavenou nezdravě a tím přispívají ke krizím: Vláda, vedení bank a velkých firem, profesionální organizace typu CFA, i akademické instituce a školy. Čímže se dostáváme k Talebově kritice řady teorií a metod ve financích běžně používaných, ale stojících na vratkých základech. Já sám tu občas zmiňuji problém s diverzifikací, který často nastává v extrémnějších situacích. Tento příklad v sobě vlastně shrnuje podstatu toho, co pak Taleb říká (nebo to, jak já jeho slova vnímám):

Je bezesporu dobré, mít diverzifikované portfolio a nesázet vše na jedno aktivum. Nicméně během krizí a velkých šoků nastává jeden nepříjemný jev – korelace jinak nesouvisejících aktiv se začnou prudce zvyšovat. Jinak řečeno, to, co doposud šlo proti sobě a eliminovalo větší ztráty, nyní klesá ruku v ruce a to velmi prudce. Takže to je jako kdybychom měli v autě brzdy, které fungují velmi dobře, vyjma velmi prudkých kopců. Tam fungovat přestávají a pokud si toho nejsme vědomi a nechováme se podle toho, takové brzdy/nebrzdy nás nakonec zničí. V mylné víře v jejich schopnosti a funkčnost v běžném provozu se s nimi totiž vydáváme i tam, kam bychom se jinak nerozjeli ani náhodou. Jenže my nejsme ani motivováni k tomu, abychom na současném systému předstírajícímu 100 % funkčnost brzd něco měnili. Ti, kteří se vydali do kopcovitého terénu, totiž za případnou havárii odpovědnost neponesou.

Z výše uvedeného je zřejmé, že ač se problém špatně nastavené motivace projevuje nespočtem důsledků, jeho jádro je vždy stejné. Pokud bychom to chtěli napravit, máme podle mne ne jednu, ale dvě možnosti. Tu první implikuje práce pana Taleba: Měnit zákony, regulaci, zmenšovat banky, nastavovat jinak odměny (respektive doplňovat k nim penále), atd. Podotýkám, že současný trend je minimálně v USA opačný a jako by to nestačilo, trhy se z tohoto přístupu ještě radují.

Jak jsem ale zmínil v samotném úvodu, podle mne to není dostatečně radikální pohled, protože svým způsobem jde stále o boj s onou saní. Zákonem totiž nejednou ošetříme jednu věc a vzápětí vymyslíme, jak jí obejít. Je tu naštěstí ještě možnost druhá. V duchu příkladu s oním stavitelem je totiž také možné, že tento řemeslník nikdy nepostaví mizerný dům, ale ne kvůli přikázání vnějšímu, ale přikázání vnitřnímu. Či deseti z nich. Jak daleko k tomuhle skutečnému řešení krizí, ve své podstatě vždy pramenících z podvodů, závisti a hamižnosti, máme?


Čtěte více:

Společnost homo absurdus a jedna akcie proti naší přirozenosti
04.09.2019 17:37
Nedávno jsem tu psal o tom, že valuace amerických akcií jsou fundament...
Ozdravný medvědí otřes světové ekonomiky
06.09.2019 17:36
Po ledové pláni běží lední medvěd, kterého pronásleduje vrtulník. Záhy...
Co by stačilo Googlu na kapitalizaci 5,5 bilionu dolarů
11.09.2019 6:09
Jefferies tvrdí, že investoři by měli nakupovat akcie společnosti Goog...
Superaktivní investování
11.09.2019 17:35
Již nějakou dobu se ve světě investic hovoří o silném nástupu takzvané...

Váš názor
  • Jediné řešení finančních krizí je to Benešovo. Budovat beztřídní společnost.
    17.09.2019 0:51

    (z článku Ekonomové budují národ, stát, kapitalismus, Patria.cz 14.9.) Prezident v roce 1942 poznamenal, že liberální společnost je teoreticky i prakticky překonána, že “…jsme na přechodu z jedné společenské fáze do druhé”. Neměl přitom na mysli snad konec demokracie jako způsob výkonu moci, ale liberalismus v oblasti hospodářské. Cítil se být pravým demokratem, i když ohlašoval nástup „nekompromisně beztřídní a plně socialistické společnosti“ a konec společnosti založené na tržním hospodářství a soukromém vlastnictví. Beneš a spolu s ním celá řada dalších nekomunistických československých politiků, kteří se označovali za demokraty, byl přesvědčen, že jiná cesta do budoucnosti než budování beztřídní společnosti nevede.
    Špaček
    • Re: Jediné řešení finančních krizí je to Benešovo. Budovat beztřídní společnost.
      17.09.2019 12:12

      Nehodlám si brát za příklad nacionálního socialistu Edvarda Beneše. Beztřídní společnost už jsme 40 let budovali, nevzpomínáte si?
      Pracovitý Prosecký
  • Konzum jako buh
    16.09.2019 19:57

    Hahaha, hezky napsano. V zakladu filosoficko-teologicke pojdenani. Ale to je v zakladu kazda "veda", tak i ekonomie. Nevim, jestli lidstvo prekona vsechny ty bolestive krize, ktere by ho mozna mohli dovest k pochopeni, jak "dobre" (smysluplne, laskou k zivotu) existovat a realizaci tohoto pochopeni. Kazdy dle svych moznosti, kazdemu dle jeho potreb se neujalo, i kdyz teoreticky jde o idealni konstrukt a jde mu malo co vycist. Komunismus jsme si, my sami sobe, nedoprali, to je velmi ziva historie. Jestli se k nemu v budoucnu, v nejake futuristicke podobe, jak je vylicena napr. ve Star-Trek dokazeme propracovat.. je scifi. I kdyz i scifi se nekdy stava realitou. Je tady ale mnohem realistictejsi a prozaictejsi eventualita - jako lidstvo, v soucasne nebo obdobne podobe, nas ceka osud jineho podobne se chovajiciho organickeho systemu - rakoviny. Konzum nad konzum, i za cenu sebezniceni.
    stan013
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
0:00Agilent Technologies Inc (10/20 Q4, Aft-mkt)
0:00Prosus NV (12/19 Q3)
0:00Warner Music Group Corp (09/20 Q4, Bef-mkt)
9:30DE - PMI v průmyslu
10:00EMU - PMI v průmyslu
10:30UK - PMI v průmyslu