Poté, co Evropská centrální banka rozšířila období záporných úrokových sazeb, se evropské banky připravují na silnější škrty nákladů a na konsolidaci.
Banky v regionu poslední vystoupení Maria Draghiho jako šéfa ECB zklamalo. Ten snížil klíčové depozitní sazby na -0,5 % a představil nový odstupňovaný systém, která má chránit část depozit, které banky u ECB drží, před zápornými sazbami.
Tento odstupňovaný depozitní systém je založený na modelu švýcarské centrální banky a bankám uděluje výjimku na vklady ve výši až šestinásobku hodnoty jejich minimálních požadovaných rezerv u ECB. U Švýcarské národní banky to dělá 20násobek a ještě vyšší je tento násobek v Japonsku.
Nicméně úleva, kterou má o systém přinést, nestačí na to, aby vyvážila ztráty z nízkých základních sazeb, tvrdí analytici a ředitelé dotázaní listem Financial Times (FT). A to vyvolává další tlak na sektor, který už tak bojuje o alespoň ucházející výnosy. Očekává se, že ECB příští rok depozitní sazbu ještě sníží, což by mohlo dále snížit sazbu Euribor, podle které se oceňují úvěry.
Analytici a odhadují, že čisté zisky evropských bank vzrostou v průměru o 2 %, ale varovali, že by zisk mohl vyvážit 1,5% záporný dopad ze snížení klíčové sazby ECB o 10 bps. „Věříme, že čistý dopad je pro sektor neutrální,“ tvrdí Andrew Coombs ze . „Nakonec banky jsou stále zatížené sazbami kolem nuly na depozita …[a] přenášení záporných sazeb na retailové klienty je stále politicky těžko únosné.“
„Depozitní stupně…[jsou] kapkou v oceánu,“ řekla analytička Magdalena Stoklosa. „Navýšení zisků by mohlo být pro většinu bank minimální… vzhledem k tomu, že citlivost na Euribor je několikrát vyšší oproti tomu, co se ušetří na hotovostních rezervách uložených u ECB.“
Podle Asociace německých bank zaplatily evropské banky v roce 2018 za úroky ze svých depozit u ECB 7,2 miliard euro. Tato lobbistická skupina odhaduje, že systém odstupňování sníží roční účet bank za úroky na 5 miliard díky tomu, že ECB si nebude nic účtovat za záporné sazby za u ní uloženou likviditu ve výši asi 800 miliard.
Analytik u Chase Kian Abouhossein očekává, že banky přijdou s cenovou válkou, aby vyhrály podíl na trhu, kde rostou vklady rychleji než úvěry. „ECB v důsledku dlouhodobě snižuje strukturální ziskovost evropských bank, zatímco odstupňování pomáhá jen v krátkém období,“ řekl Abouhossein. „Banky se s tím mohou vyrovnat jen tak, že budou konkurenceschopnější na nákladové straně, anebo tím, že se zapojí do fúzí a akvizic.“
Tvrdá kritika
Bankovní lobbisté na to reagují s tím, že politika ECB poškozuje již oslabené odvětví. Hans-Walter Peters, prezident Asociace německých bank, zdůrazňuje, že roční účet německých bank za záporné úrokové sazby v roce 2018 ve výši 2,3 mld. EUR odpovídal téměř 10 procentům ročního zisku před zdaněním v tomto odvětví. "To prostě není rozumné takto evropské banky oslabovat," řekl Peters.
Negativní úrokové sazby vyvolaly prudkou kritiku, zejména v Německu, kde údajně trestají střadatele. Minulý týden německé bulvární noviny Bild Zeitung označili Draghiho za „hrabě Draghilu“, který „saje naše bankovní účty do prázdna“. Ministr financí Olaf Scholz zvažuje preventivně zakázat bankám přenášet náklady na sazby na retailové střadatele.
Draghi, který odstoupí koncem října, uvedl, že nový systém není zamýšlen jako dotace bankám. Bránil se tak kritice ze strany výkonného ředitele Deutsche Christiana Sewinga, který varoval, že snížení úrokových sazeb ještě více do záporu by „zničilo finanční systém“. Draghi uvedl, že vedoucí pracovníci by se měli zaměřit spíše na snižování nákladů a digitalizaci svých obchodních modelů, než „se zlobit na záporné sazby“.
Německé banky jsou zápornými úrokovými sazbami v Evropě zasaženy nejvíce, protože drží asi třetinu celkových přebytečných vkladů u ECB. Deutsche je s ohledem na své problémy a systémový význam pro eurozónu nejvýraznější. Obvykle v centrální bance drží kolem 75 až 100 miliard EUR, což znamená, že mínus 0,4% sazba ji v roce 2018 stála kolem 400 milionů EUR. Podle nového režimu se jí ale výdaje podle sníží zhruba na polovinu, čímž se zvýší očekávaný zisk před zdaněním do roku 2020 o 10 procent.
Vedení však počítalo s tím, že se úrokové sazby dostanou ze záporného teritoria do roku 2022, což je poslední rok jejich tříletého plánu. ECB místo toho naznačila, že záporné sazby zůstanou, alespoň ve střednědobém horizontu, tak, jak jsou. V důsledku toho Deutsche již tyto cíle zmírnila, a to ani ne dva měsíce po oznámení radikálních škrtů ve své investiční bance a nových finančních cílů. Hlavní finanční ředitel James von Moltke uvedl, že do roku 2022 vydělá banka až o 1 miliardu EUR méně než původních 25 miliard EUR.
Každá evropská banka reviduje svůj podnikatelský plán s ohledem na nové prostředí,“ řekl jeden seniorní bankéř u švýcarské banky. "V několika příštích měsících bude třeba učinit některá velmi těžká rozhodnutí."
Záporné úrokové sazby byly v regionu poprvé zavedeny v červnu 2014, aby podpořily upadající ekonomiku tím, že pošťuchovaly banky k tomu, aby půjčovaly více peněz a nenechávaly ležet přebytečnou likviditu u centrální banky. Vedlejším účinkem je ale to, že tyto sazby dále podrývají zisky evropských bank, které dohromady drží rezervy ve výši 1,9 bilionu eur, aby splnily pokrizovou regulaci.
Benchmarkový index pro bankovní sektor se nachází poblíž 20letých minim. Průměrná rentabilita vlastního kapitálu evropských bank se drží okolo pouhých 6 %, což je stěží polovina toho, čeho dosahují jejich američtí rivalové.
Mnoho bank v Evropě již přenáší část nákladů na záporné sazby na společnosti a další finanční instituce. UBS a ve Švýcarsku nedávno začaly účtovat poplatky za vklady ve francích a eurech svým nejbohatším klientům.
Žádná banka se však zatím neodvážila uvalit poplatky na stálé retailové zákazníky, což je politicky sporný krok, který, jak se mnozí obávají, by mohl přimět spotřebitele, aby své peníze přesunuli k levnějšímu rivalovi, anebo si je vybrali jako hotovost.
Banky také mohou využít třetí sadu „cílených dlouhodobých refinančních operací“ ECB (TLTRO III). V rámci této nové facility si banky mohou půjčit peníze na tři roky za -0,5 %, pak je uložit zdarma v centrální bance a rozdíl si nechat.
Zdroj: FT