Určitě by bylo možné věnovat další úvodník „vděčnému“ tématu brexitu poté, co se situace deset dní před posledním platným termínem odchodu Velké Británie opět zkomplikovala, když šéf tamní sněmovny nepřipustil opětovné hlasování o nové rozvodové smlouvě. Nicméně vzhledem k dynamice událostí kolem brexitu bude asi vhodnější počkat si na nějaký skutečný posun, který bude konečně mezníkem na cestě Británie z unie, nebo alespoň jejího setrvání. Vzhledem k tomu, že pomyslný míč je na druhé straně kanálu La Manche, nezbývá vyčkat na další tah britského premiéra a doufat, že firmy jsou na zvýšenou (případnou) hrozbu divokého brexitu dostatečně připraveny (předzásobeny).
Zatímco se včera v Británii nehlasovalo, z Bruselu konečně dorazily finální statistiky dluhů unijních zemí za rok 2018. Na první pohled nevypadají zle, neboť 24 zemím se v loňském roce podařilo srazit jejich dluh v poměru k HDP, zatímco jen u 4 stagnoval či vzrostl. Rekordmanem co do zadlužení zůstává Řecko (181,2 % HDP) a skokanem roku Kypr (+6,7 procentního bodu HDP). Absolutně nejzadluženější zemí zůstává Itálie, která na konci loňského roku dlužila o téměř jeden bilion eur více než Německo a v poměru k HDP se jí podařilo posunout se až k 134 % HDP. Na druhé straně řebříčku se pak nachází Estonsko se svým symbolickým dluhem odpovídajícím 8,4 % HDP a Litva, které se zadlužení podařilo zmenšit o 5,2 procentního bodu. Pro úplnost, ČR se podařilo setrvat na pozici čtvrté nejméně zadlužené země EU a ještě svůj dluh snížit na necelých 33 % HDP.
Naproti tomu už asi nepřekvapí, že osm z deseti nejzadluženějších zemí je součástí eurozóny, nebo že obecně méně zadlužené země se nacházejí na východě Unie anebo že polovina unijních zemí neplní šedesátiprocentní hranici zakotvenou maastrichtskou smlouvou a dalšími pakty, které měly stav zemských financí usměrnit.
Nakolik je to však vlastně podstatné, když ECB hodlá restartovat svůj program kvantitativního uvolňování, za nímž stojí nákupy dluhopisů, kterých má aktuálně ve svých portfoliích za 2,5 bilionů eur. Bondové trhy se tak mohou každý měsíc těšit na nákupy v rozsahu 20 mld. eur plus dalších v průměru 20 mld. měsíčně, které budou představovat ohlášené reinvestice ECB. Je to prozatím dostatečný důvod k tomu, aby údaje o dluhu jednotlivých zemí přeskočily z kolonky „důležité“ do kategorie „zajímavé“ a nepřehlušily tak napínavé dění kolem brexitu.
*** TRHY ***
CZK a dluhopisy
Koruna včera pokračovala podobně jako ostatní měny v regionu ve svém ziskovém tažení a dostala se až na téměř tříměsíční maximum. Odpoledne prolomila hranici 25,60 EUR/CZK a zmenšila tak odstup od prognózy centrální banky, podle níž měl být kurz v posledním kvartále v průměru 25,20. Koruně tentokrát zřejmě dodala sílu pozitivní nálada po zamítnutém hlasování o brexitové smlouvě.
Pro domácí dluhopisový trh tentokrát přišla zpráva z Ministerstva financí ČR, které představilo poměrně chudý listopadový emisní kalendář. Vydávat se tentokrát nebudou žádné pokladní poukázky a objem nabízených státních dluhopisů má činit jen 10 mld. korun.
Zahraniční forex
Kauza brexit samozřejmě ještě nekončí, neboť na klíčové hlasování v britském parlamentu opět nedošlo. Libra a s ní i eurodolar tedy vyčkávají na další hlasování, které by však mělo být pouze indikativní a mělo by obsahovat další postup jak protlačit všechny potřebné zákony parlamentem, aby k brexitu skutečně 31. října došlo. Pokud tento “zákon” o dalším postupu projde, tak by mohlo být vše na dobré cestě v tom smyslu, že kauza brexit již 1. listopadu nemusí existovat. Pro libru a zřejmě i euro by to mohlo znamenat ještě další menší zisky s tím, že zejména libra může být následně náchylná k jejich vybírání.
Při absenci jakýkoliv dat může dnes vyniknout v regionu zasedání maďarské centrální banky, které zřejmě opět ukáže na to, že forint nemůže hledat žádnou oporu v politice MNB. Ta bude držet i nadále oficiální úroky prakticky na nule, což forintu nepomůže.