„Ekonomie je již dlouhou dobu ovlivněna konceptem nazývaným homo economicus. Tedy názorem, že lidé jsou racionální a informace jsou jim lehce dostupné. Nová kniha Roberta Shillera Narrative Economics představuje pokus nahradit tento koncept jiným, podle kterého jsme spíše lidmi pracujícími s příběhy,“ míní ekonom Chris Dillow.
Shiller ve své knize mimo jiné píše: „Ve skutečnosti není ten velký počet lidí rozhodující se o své spotřebě a investicích moc dobře informován. Tato jejich rozhodnutí přitom hýbají s celým ekonomickým cyklem. Většina z nich nečte a nesleduje nové zprávy příliš pozorně. A pokud by tak činili, stejně by to jejich informovanost nijak výrazně nezlepšilo. Jen zřídka si pak urovnávají fakta nějakým systematickým způsobem. Ale stále platí, že jejich rozhodnutí jsou klíčová pro celkový vývoj ekonomické aktivity. Takže pak musí platit, že tato aktivita je tažena zejména tím, jaké příběhy si získají tu největší pozornost.“
Dillow poukazuje na to, že Shillerova kniha je rozpracováním jeho studie z roku 2017, která se jmenuje Narrative Economics a je volně dostupná. Mezi jevy, které podporují Shillerův pohled, pak podle Dillova patří i chování cen v ekonomice a na trzích. Konkrétně to, jak velký význam zde hraje trend a momentum. Ukazuje se například, že existuje vysoká korelace mezi inflací ve dvou po sobě jdoucích obdobích. Trend hraje znatelnou roli u cen nemovitostí a „Meb Faber zase ukázal na jednoduché pravidlo fungující na akciovém trhu: Kupovat je, pokud se ceny nachází nad desetiměsíčním plovoucím průměrem. Prodávat, jestliže se drží pod ním. Tato strategie podle něj předčí jednoduchou strategii koupit a držet.“
Důvodem, proč podobné jevy existují, mohou být právě příběhy a dopad jejich šíření na ceny. Podle Dillowa se to podobá šíření epidemie – příběh může v jednom období ovlivnit jednu skupinu lidí, ve druhém se jejich počet rozšiřuje, a tak dále. Takovým příběhem pak může být i samotný koncept homo economicus. Shiller pak ve své práci dodává, že neexistuje jasný proces, podle kterého by se dalo určit, které příběhy získají na popularitě a které ne. Podle něj je ve hře velká míra nejistoty a náhoda.
Těžce uchopitelné šíření různých příběhů může také vysvětlovat, proč mají ekonomové takový problém s predikcemi recese. A podle Dillowa sebou jejich existence nese nebezpečí, které spočívá v „pouhé iluzi toho, že něčemu rozumíme, a následné přílišné důvěry v naše znalosti“. Což může vést například k přílišnému riskování na poli investic. A ekonom uvažuje i nad tím, zda příběhy náhodou nehrají ještě větší roli v politice. Pokud by tomu tak bylo, „měli bychom problém.“
Zdroj: Stumbling and Mumling