Ekonomové analyzují monetární politiku Fedu, neustálé změny v nastavení celní politiky Spojených států či řadu vedoucích indikátorů, jako jsou výnosy vládních obligací. Na tom není podle známého ekonoma Roberta J. Shillera nic špatného, ale domnívá se, že podobné indikátory a analýzy neukazují na významné posuny v ekonomice, které by vedly k recesi. Na to je podle něj třeba začít sledovat ještě jednu netradiční oblast, a tou jsou pohledy lidí na stav ekonomiky a změny v chování, ke kterým vedou.
„Pravděpodobnost recese a její hloubka záleží částečně na tom, jaké příběhy si obvykle lidé o stavu hospodářství vyprávějí. Jde o příběhy, které dávají dohromady ne vždy spolu související střípky informací, které dostáváme od svých přátel, médií či ze sociálních sítí. U spotřebitelů pak ovlivňují jejich rozhodnutí utrácet nebo spořit, jaké hledat zaměstnání či zda riskovat nebo se držet bezpečné cesty. Podnikatelé pak na základě podobných příběhů nabírají či propouští zaměstnance, expandují výrobní kapacity nebo dokonce zakládají nové firmy,“ píše Shiller.
U většiny lidí jsou rozhodovací procesy plné nejistoty a nepřesností, necháváme se tak ovlivnit emocemi, různými názory a postoji. Digitalizace textu nám ale podle ekonoma nyní umožňuje analyzovat to, jak se ekonomické příběhy současnosti vyvíjejí a jak vypadají. Shiller na základě svého výzkumu jmenuje několik oblastí, kde jsou tyto příběhy kritické a mohou významně měnit vývoj celého hospodářství. Patří sem důvěra veřejnosti, společenské normy týkající se umírněnosti spotřeby či naopak extravagantního životního stylu, vývoj „monetárního standardu hodnoty“, nahrazování lidské práce stroji, hrozba ze strany umělé inteligence, boom a propad realitního trhu, bubliny na trhu akciovém, mzdově cenová inflační spirála a nadměrné zisky velkých korporací.
Změny v současném prostředí, byť malé, mohou významně ovlivnit příběhy, které si lidé o stavu ekonomiky vyprávějí. Může se pak roztočit spirála podobná infekční nemoci. Poučný je v této souvislosti příběh poslední krize. Podle Shillera by se zdálo logické, kdyby panika nastala ve chvíli, kdy padla banka Lehman Brothers. Jenže tak se podle něj nestalo, protože mezi širší populací tato událost nevyvolala zase takový zájem. Šlo totiž o banku investiční, u které lidé neměli uložené vklady. „Velký moment“ přišel až o několik dní později, když vláda pod svou správu přebrala společnost , což vyvolalo odliv klientů této spořitelny. Až v tuto chvíli se lidé začali masově obávat bankovní krize.
Po následném projevu prezidenta Bushe, který hovořil o tom, že „obavy mohou plodit další obavy“, se podle Shillera začal šířit strach z opakování Velké deprese, a tento výraz se začal „šířit jako epidemie“. Podobně jako několikrát v minulosti se tak lidé začali na aktuální vývoj dívat prostřednictvím perspektivy nějaké historické události, o které mnohokrát slyšeli. I nyní je podle ekonoma „příběh Velké deprese stále naživu, přestože momentálně není dominantní“. Pokud začne dostatečný počet lidí jednat na základě strachu, může to vést k sebenaplňujícímu se proroctví a výsledkem může být další recese i přesto, že současné projevy amerického prezidenta Trumpa stále podporují důvěru a spotřebu, uzavírá Shiller
Zdroj: The