Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Studie: Záporné úrokové sazby mají smysl

Studie: Záporné úrokové sazby mají smysl

27.11.2019 13:17
Autor: Redakce, Patria.cz

Vážné propady v ekonomice si obvykle vyžadují podporu měnové politiky prostřednictvím značného snížení úrokových sazeb. Během posledních 40 let centrální banky vyspělých zemí (jako Fed, ECB a Bank of Japan) snižovaly v reakci na recesi sazby obvykle přibližně o 4 %. Ale s ohledem na téměř nulové úrokové sazby to znamená posun sazeb do záporného území - udržování sazeb v plusu by významně omezilo prostor pro stimulaci ekonomiky. Od roku 2012 tak měly centrální banky ve Švýcarsku, Švédsku, Dánsku, Japonsku a eurozóně své klíčové sazby pod nulou. Jaký to mělo dopad?

Ohledně dopadů sazeb pod nulou neexistuje shoda. Na jedné straně (jak v akademických, tak v politických kruzích) někteří tvrdí, že měnová politika je pod nulovou sazbou neúčinná. Banky v takovém případě nemohou snížit úrokové sazby u vkladů, které v mnoha jurisdikcích představují jejich hlavní zdroj financování, pod nulu, protože účastníci trhu by místo toho vklady vybrali a hromadili by hotovost. A pokud by se krátkodobé úrokové sazby pohybovaly kolem nuly, centrální banky by nemohly stimulovat půjčky a poptávku dalším snížením těchto sazeb. Kromě toho by záporné sazby mohly být pro ekonomiku kontrakční, protože snižují zisky bank a vedou ke snížení nabídky úvěrů.

Na druhou stranu například ekonom Rogoff tvrdí, že omezení na nezáporné sazby by nemělo být považováno za předem dané a že politika záporných sazeb může fungovat jako běžně. Proti negativním dopadům záporných sazeb argumentují i další ekonomové.

Výzkumníci Carlo Altavilla, Lorenzo Burlon, Mariassunta Giannetti a Sarah Holton se rozhodli problematiku záporných sazeb prozkoumat sami a dospěli k následujícím závěrům:

Záporné politické úrokové sazby nebrání měnové politice

Pomocí důvěrných dat zjistili, že banky jsou schopny převádět záporné sazby i na vklady. Nezáporné sazby mohou být nutné u vkladů domácností (jsou relativně malé, lze je snadno vybrat a držet jako hotovost). Ale firmy nemohou bez vkladů své operace provádět tak snadno. I malé firmy, které mají méně alternativ externího financování, nemohou riskovat ohrožení svých bankovních vztahů a přístupu k úvěrům tím, že si své vklady vyberou, aby se vyhnuly záporným úrokům.

Banky v eurozóně začaly účtovat záporné sazby z podnikových vkladů poté, co se úroková sazba ECB v červnu 2014 snížila do záporu. Úrokové sazby v průměru klesly do záporu přibližně u 5 % celkových vkladů a u 20 % podnikových vkladů v eurozóně jako celku. V Německu představují vklady úročené méně než nulou 15 % celkových vkladů a kolem 50 % vkladů podniků. Podíl vkladů účtovaných se zápornými sazbami se během období záporných sazeb zvyšuje a je primárně poháněn bankami s velmi vysokým hodnocením. To značí, že dopady politiky záporných sazeb jsou relevantní.

Zdravé banky nezaznamenávají odliv vkladů, i když mají záporné sazby

Vklady se během období záporných sazeb v průměru naopak zvyšují, což odpovídá vysoké poptávce po likviditě a bezpečných aktivech. Zdá se, že vklady v poněkud větší míře rostou u zdravých bank, které v tomto období účtují ještě nižší úrokové sazby z nových vkladů. Stručně řečeno, omezení u měnové politiky záporných sazeb vznikají pouze v případě, že aktéři nemají důvěru v bankovní systém.

Nový podnikový kanál měnové politiky, který je aktivován v případě záporných sazeb

Firmy, jsou více vystaveny záporným sazbám, pokud drží hodně hotovosti. Tyto firmy proto zvyšují své fixní investice a snižují svá krátkodobá aktiva a hotovost. Rozdíly v investičním chování se začínají projevovat až po zahájení politiky záporných sazeb a časem se více zdůrazňují, což odpovídá načasování změn úrokových sazeb z podnikových vkladů.

Souhrnně řečeno, zdravé banky nejen, že přenášejí záporné sazby na firmy a udržují nabídku půjček, ale mechanismus přenosu je posilován skutečností, že firmy s velkou hotovostí jsou více vystavené záporným sazbám a snižují proto holding likvidních aktiv a více investují do fixních aktiv.

Příznivý vliv záporných sazeb na investice může vysvětlit, proč se zdá, že záporné sazby neovlivňují zisky bank. Když jsou banky zdravé, mohou záporné úrokové sazby stimulovat reálnou ekonomiku tím, že ovlivňují chování bank i firem.

Zdroj: VoxEU.org

 

Čtěte více:

Mohou být mimořádně nízké úrokové sazby kontrakční?
30.09.2019 6:55
Reálný (inflačně očištěný) výnos z desetiletých amerických poukázek j...
„Ožebračování“ nízkými sazbami
27.09.2019 17:15
Před týdnem jsem tu vyprávěl jednoduchý příběh, který měl názorně ukáz...
Draghiho adieu: ECB potvrzuje začátek nákupů dluhopisů
24.10.2019 13:55
Evropská centrální banka dnes úrokové sazby nezměnila. Kromě toho pot...
Záznam ČNB: Pro vyšší sazby hlasovali Vojtěch Benda a Tomáš Holub
15.11.2019 9:12
Pro zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu hlasovali na je...

Váš názor
  • balonek pro hejly
    28.11.2019 17:53

    Je to takový balonek jak budou lidé reagovat... Bohužel první jim již prošel na Maltě cca před 5ti lety kdy zkoušeli ořezat z vkladů 10% nad nějakou hranici...a prošlo to... Stará známá schémata jak privatizovat zisky a kolektivizovat propady či problémy bankovního sektoru... Naši ČNB bankéři ? Dtto přiblblí pomahači - Singer mi do očí tvrdil, že tisknout nepodložené inflační peníze je pro ekonomiku to správné ořechové (asi minul v delíriu první hodinu ekonomiky na VŠ), protože náhodou je prý garsonka (tehdy stála cca 2 mio v Praze) docela levná.... na můj argument že průměrná sekretářka ji bude splácet 25 let cca 70% svého čistého příjmu (tehdy byla průměrná mzda cca 27K) a že mi to teda jako láce za cca 40m2 nepřijde, reagoval tím svým tištěním peněz... tak i zmizely kostlivci a problémy bank (reality a jejich cena zase v bilancích bank pěkně svítily zeleně) a - naopak ceny Garsonek šly nahoru jak raketa... dnes je to opět jen násobně nafouknutá časovaná puma... kdo koupil garsonku za 3,5 mega a měl úrok fixován 2% zapláče až úrok skočí na 4... to pak bude mazec a jak se to vyřeší? Dalším okradením střadatelů a dalším a dalším tištěním nekrytých peněz, aby někoho náhodou nenapadlo, že byl okraden... ať už to nazvete inflace, negativní úroky nebo kvantitativní uvolňování tak jde o stejnou taktiku jak okrást střadatele...
    TOMTOM
  •  
    28.11.2019 11:33

    No nevím - firmy disponující větší hotovostí, nezávislé na bankovních úvěrech a s nechutí k nucenému investování si v případě záporných sazeb pořídí trezor úplně stejně jako domácnosti. Tomu může stát zabránit jedině zákazem držení takové hotovosti - se všemi riziky s tím spojenými.
    JJa
  • Víceméně propaganda
    28.11.2019 10:40

    Větší nesmysly jsem dlouho nečetl. Takovýto přístup se zanedlouho vymstí. Na počátku je takováto relativizace ceny peněz a potažmo dluhů, na konci dojde k podobným článkům, kde se bude psát, že vlastně odpisy dluhů (roz. jejich nesplácení) je pro ekonomiku prospěšné. A ač se to na první pohled nemusí zdát budou střadatelé těmi, kteří zadržovali v minulosti přebytky peněz čímž brzdili ekonomický růst a tudíž je spravedlivé, aby v době ekonomického útlumu nesli náklady neúspěchů investičních kejklířů. A propos, kdo si ještě pamatujete na výrok našeho levicového myslitele Miloše Zemana o potřebě "eutanazie rentiérů"? tak zbystřete, tento článek je ze zdroje podobného myšlenkového proudu.
    big brother
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data