Aktualizováno Z celkových investic za osm bilionů korun v Národním investičním plánu je určeno zhruba 6,2 bilionu, tedy 77,4 procenta, na investiční akce v dopravě. Druhý největší objem investic, 423,5 miliardy, je u ministerstva průmyslu a obchodu. Jde tak o zhruba pět procent z celkového objemu. Vyplývá to ze zhruba 260stránkového dokumentu se seznamem investic, který dnes vláda zveřejnila.
Vládní plán řadí dopravu i průmysl mezi investiční strategické oblasti. Mezi další patří energetika, vzdělávání, podnikání a obchod, výzkum a vývoj, investice do regionů, zdraví, kultura nebo bezpečnost.
"Zmapování jednoznačně ukázalo, že potřeba veřejných investic významně převyšuje jak finanční možnosti, tak absorpční kapacitu ČR," uvádí dokument. Podle materiálu tak bude nezbytné projekty uvedené v plánu ještě vytypovat a vytvořit metodiku takového výběru.
Plán vznikl na základě krajských výjezdů bývalé menšinové vlády ANO a na základě požadavků jednotlivých resortů, obcí a krajů. Babiš o něm poprvé mluvil loni, tehdy uvedl, že plán zahrnuje přes 17.000 projektů za 3,45 bilionu korun na roky 2019 až 2030. Letos v listopadu řekl, že plán obsahuje 20.000 projektů do roku 2050 za pět bilionů korun.
Investiční akce ministerstev jsou v investičním plánu vyčísleny na 3,98 bilionu korun a akce hrazené z dotací na 4,02 bilionu korun. Objem peněz je přitom podle dokumentu součet investičních výdajů, které by dané ministerstvo chtělo proinvestovat samo nebo přes podřízené organizace.
Dokument dále upozorňuje na to, že ze shromážděných investic budou v budoucnu vybrány projekty, které budou označeny za strategické. Nutnou podmínkou pro takové označení bude velikost projektu, a to minimálně 50 milionů korun a u dopravních staveb 300 milionů korun. Další podmínkou bude minimálně pětiletý dopad takového projektu. Investice by také měla podporovat základní funkce státu.
"Projekty splňující charakteristiky strategických investic budou následně konfrontovány s prioritami ČR, neboli budou vybírány takové, jež zapadají do strategických oblastí určených v návaznosti na Teze Hospodářské strategie ČR," uvádí dokument. Národní hospodářskou strategii v současnosti zpracovává MPO a měla by obsahovat vedle Národního investičního plánu i Národní inovační strategii, strategii pro Digitální Česko a další.
Materiál upozorňuje na to, že seznam investic se bude postupně upravovat a zpřesňovat.
Národní plán počítá se 2 novými jadernými bloky za 300 miliard Kč
Národní investiční plán počítá se dvěma novými jadernými bloky v Česku dohromady za 300 miliard korun. Jeden se má začít stavět v roce 2029 v Dukovanech, druhý zatím bez určení data zahájení stavby v Temelíně. Nositelem projektů bude ČEZ, vlastněný ze 70 procent státem, vyplývá to ze zveřejněného materiálu. Výdaje na nové bloky tvoří převážnou většinu z plánovaných investičních akcí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) za 423,5 miliardy korun.
"Aby bylo možné nadále zajistit dostatečnou produkci energie pro soběstačnost země v plné míře i v budoucnu, bude nutné vystavět nový jaderný zdroj v lokalitě Dukovany, respektive Temelín, a zároveň výrazně navýšit podíl obnovitelných zdrojů energie. Zároveň se bude česká energetika postupně odklánět od využívání uhlí," píše se v dokumentu.
Mezi další investice s garantem MPO má patřit úprava krajiny a způsobu výroby elektřiny v Ústeckém kraji po ukončení těžby hnědého uhlí za 32,7 miliardy korun. Od roku 2022 ji provede státní podnik Palivový kombinát Ústí. Následují investiční akce, které budou realizovány prostřednictvím provozovatele energetické přenosové soustavy ČEPS.
Nejhlavnější z nich je zvýšení mezinárodní přenosové kapacity vedení elektřiny mezi ČR a zahraničí. Zahájený byl v roce 2017 a má stát 19,2 miliardy korun. Modernizace přenosové soustavy v Ústeckém a Plzeňském kraji vyjde na 16,1 miliardy korun, v Jihomoravském, kde byla zahájena už v roce 2015, pak 15,6 miliardy korun. Na přípravu hlubinného úložiště jaderného odpadu - tj. geologické, projektové a výzkumné práce jde pod hlavičkou Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) od roku 2015 celkem 3,7 miliardy korun.
Premiér Andrej Babiš (ANO) po listopadovém jednání vládního výboru pro jadernou energetiku uvedl, že nový blok dukovanské jaderné elektrárny se začne stavět v roce 2029, dokončený bude v roce 2036. Podle něj jde o plán, který také počítá s tím, že územní rozhodnutí pro stavbu bude vydáno v roce 2021 a dodavatel bloku bude vybrán do konce roku 2022. Podle říjnového vyjádření ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) musí během pěti let začít také diskuse o rozšíření druhé české jaderné elektrárny v Temelíně.
Investorský model stavby nových jaderných bloků v Česku schválila vláda na začátku července. Investory nových jaderných zdrojů podle ní budou dceřiné firmy energetické společnosti ČEZ. Za určitých podmínek bude však ČEZ moci dceřinou společnost, která bude mít stavbu na starosti, předat státu. Proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR se dlouhodobě staví ekologové. Z jaderných zdrojů se loni vyrobila asi třetina elektřiny v ČR.