Akutální vývoj v ekonomice uprostřed dalšího šíření koronaviru za poslední týden nastiňuje Jan Bureš, hlavní ekonom Patrie. Jak dopadly první ukazatele za březen a jakým směrem by se mohla pohybovat česká koruna?
Čísla z ekonomiky i ohledně dalšího šíření epidemie nejsou nijak příznivá. Počet nakažených přibývá v případě Itálie, Španělska, ale i Německa i České republiky. Prognózy se spíše zhoršují. Karanténní opatření budou trvat delší dobu. Předpokládáme, že budou trvat celý druhý kvartál a uvolňovat se až ve kvartále třetím. Dopad do ekonomiky tak bude horší, než se původně předpokládalo.
Březnová čísla podnikatelské nálady v eurozóně spadla na nejnižší hodnoty vůbec. Ta česká, která tak špatně nevyšla, byla ze začátku března, kdy nákaza v ČR ještě tolik nepropukla.
Oproti minulému týdnu jsme nuceni přepisovat scénáře dolů. Minulý týden jsme se bavili o tom, že zasaženy jsou zejm. služby, nyní se bavíme i o průmyslu a navazujících odvětvích. Vychází nám tak horší kumulativní propady v řádech dvouciferných čísel. Nejvíce zasaženy budou země hodně orientované na služby jako Španělsko, Francie a Itálie, ale i Německo, kde se propad může pohybovat okolo 20 %.
Přichází masivní reakce od centrálních bank i vlád. Stimulační balíčky se pohybují rovněž ve dvojciferných číslech v poměru k HDP, okolo 15 %. Karanténní opatření směřují k tomu, aby utlumila ekonomiku a ta se poté mohla ke konci roku 2020 probudit do lepší situace.
Zisky akciových trhů či stabilizace na české koruně v posledním týdnu tvoří první náznaky stabilizace. Jsme ale toho názoru, že bude pro trhy složité hledat pevnější půdu pod nohama, dokud nebude jasně vidět světlo na konci tunelu z hlediska šíření epidemie. Můžeme tedy spíše očekávat další tlak na výprodeje nejen na akciích, ale i na české koruně.
Přijatá opatření do jisté míry byla replikovaná i u nás. Kroky vlády se zaměřují na to, aby se nákaza neprojevovala především na trhu práce. Týkají se nejen provozoven, které byly uzavřeny kvůli karanténně, ale i podnikům, kterým kvůli karanténě klesají tržby. Taková opatření ale něco stojí. Pokud karanténní opatření budou odbourána na přelomu druhého a třetího kvartálu, budou tyto náklady vyšší, než se původně očekávalo.
Je důležité, co bude dělat i ČNB. Jde zejména o přípravu půdy pro českou formu QE. Vláda bude mít výrazný deficit a bude se muset financovat na dluhopisovém trhu. Bude tak potřebovat hráče, který jí s emisí na trhu bude pomáhat. Nadále je důležitá také flexibilita ČNB v odkladu splátek. Další zasedání ČNB bude probíhat dnes odpoledne.
Celkově se situace spíše dál zhoršuje. Dobrou zprávou je, že vidíme programy pomoci, které mohou přispět k tomu, že propad ve druhém a částečně třetím kvartále bude jen dočasný a nebudeme muset čelit i dopadům na trh práce a do finančního systému.
A jak vidí situaci na finančních trzích odborník ČSOB na finanční trhy Jan Poulík? Poslední měsíc byl velmi turbulentní. Probíhají seismické pohyby, o kterých jsme si mysleli, že nemůžou přijít. Koruna oslabila nad 27 korun za euro, sazby klesly pod 1 %. Předtím se česká koruna pohybovala v rámci dne v rozmezí 10 halířů, v posledních dnech se pohybuje až v rozmezí jedné koruny vůči euru. Je znát, že nikdo neví, kde má směnný kurz být a jaký bude dopad, uvádí Jan Poulík z ČSOB.