Politico tvrdí, že podle jedné vědecké studie se Francie potýká se svou vlastní specifickou mutací koronaviru. Tato studie „naznačuje, že francouzská vláda byla ve skutečnosti úspěšná ve snaze zabránit šíření COVID-19, který postihl Čínu a Itálii“. Problémy v zemi totiž vyvolala mutace viru, která se od poloviny ledna šířila na severu Francie, ovšem bez toho, aby vyvolávala viditelné symptomy, tvrdí Politico.
Politico míní, že tato situace znamenala, že vláda to měla v boji s koronavirem těžší než v jiných zemích. Zmíněná analýza ale nebyla předmětem zájmu médií a ta tak pokračují v ostré kritice vlády. I průzkumy veřejného mínění ukazují, že důvěra lidí v její schopnost vypořádat se s epidemií klesá. Podle nedávného průzkumu například 62 % obyvatel pochybuje o schopnosti Emmanuela Macrona dostat epidemii pod kontrolu.
„Francouzi jsou jen výjimečně spokojeni s tím, co jejich vláda dělá,“ píše Politico. Nedostatek důvěry se nyní projevuje v době, kdy přichází riskantní uvolňování předchozích restrikcí. Ale francouzská vláda podle Politico neudělala takové chyby jako třeba politici ve Velké Británii či USA, kde docházelo k „mnohem větším chybám v komunikaci a v konkrétních krocích“. V těchto zemích ale „velká část veřejnosti vládu stále podporuje“. Na rozdíl od Francie, což je podle Politica do určité míry dáno „francouzským pocitem výjimečnosti“.
I francouzská vláda udělala chyby. „Macron zmeškal minimálně jeden týden, než zavedl restrikce. Země byla také velmi pomalá, co se týče budování testovacích kapacit a reakce na nedostatek roušek a dalšího vybavení. Macronova vláda si ale ve skutečnosti nevedla zase tak špatně,“ píše Politico. Byla totiž jednou z prvních zemí, která schválila „štědrý ekonomický program pro podniky a jednotlivce“, chytře například využívala své rychlovlaky k převozu nakažených, její systém zdravotní péče se nedostal do kritického stavu a epidemie byla povětšinou omezena na sever a východ země.
Francouzská vláda také na rozdíl od některých jiných „jasně a poctivě komunikovala“. Přes to všechno jsou sociální sítě i média plné kritiky a dokonce i nepřátelství, míní Politico, podle něhož jde o nebezpečnou situaci. Bují konspirační teorie a opoziční politici využívají každé situace k tomu, aby vládu obvinili ze lží. To je podle Politica odrazem toho, že Francouzi mají tendenci vidět lži, konspirace a zradu všude kolem sebe.
Historik Marc Bloch se vyjadřuje v tom smyslu, že Francie nyní poráží sama sebe podobně, jako tomu bylo v roce 1940, kdy podlehla Německu. K tomu podle něj došlo kvůli vnitřnímu nepřátelství v zemi, které se nakonec projevilo neschopností se bránit. Současná situace podle Blocha toto období připomíná tím, že lidé a politické strany opět propadají jednoduchým sloganům, vzájemnému nepřátelství a paralýze analýzou.
Zdroj: Politico