Někteří ekonomové hovoří o tom, že současná pandemie je šokem zejména pro nabídkovou stranu ekonomiky s tím, že negativní efekt se může projevit i na poptávce. Jiní se ale domnívají, že může dojít k takovým změnám v chování spotřebitele, že hlavní škody budou napáchány na poptávce. Spotřebitel může například citlivě reagovat na masové propouštění a nejistotu omezením výdajů na řadu položek.
Některé vlády proto zavedly programy podpory domácností i firem. Ekonomové Asger Lau Andersen, Emil Toft Hansen, Niels Johannesen, a Adam Sheridan na stránkách VoxEU představují svou studii založenou na datech týkajících se plateb kartou v Dánsku. Dochází mimo jiné k závěru, že v počáteční fázi krize klesly výdaje placené kartou o 25 %.
V době mezi lednem a dubnem 2020 se krize v Dánsku vyvíjela podobně jako v mnoha dalších zemích. První případ nákazy koronavirem se objevil na konci února, vláda čtrnáct dní poté částečně uzavřela část ekonomiky a veřejné služby, včetně škol, knihoven a univerzit. Lidem pracujícím v soukromém sektoru bylo doporučeno, aby zůstali doma. Za týden vláda oznámila další opatření, v jejichž rámci uzavřela velké obchody, kadeřnictví či restaurace. Celkově byly restrikce zhruba v souladu s ostatními severskými zeměmi, ale podle ekonomů nebyly tak přísné jako na jihu, kde byla epidemie intenzivnější.
Následující graf porovnává výdej spotřebitelských výdajů placených kartou v roce 2019 a v roce 2020:
Ekonomové odhadují, že výdaje v důsledku COVID-19 klesly o zmíněných 25 %. Celkově byly totiž výdaje v roce 2020 do uzavření ekonomiky v průměru asi o 2 % vyšší než v období roku 2019. Následně klesly v průměru zhruba o 23 %. Druhý obrázek ukazuje rozdělení výdajů podle hlavních skupin. Zatímco u potravin a léků došlo k určitému růstu, jiné položky prošly prudkým poklesem, a nejvíce výdaje na stravování a cestování:
Ekonomové dodávají, že výdaje více omezili ti, kteří pracují v sektorech nejvíce ohrožených uzavřením ekonomiky. A také ti, kteří investovali do akcií. Méně naopak své výdaje snížili lidé, kteří pracují ve veřejném sektoru a nedrží akcie. Rozdíly ale podle ekonomů nejsou nijak významné. K tomu se ukázalo, že starší lidé omezili své výdaje více než mladí, a to může být vysvětleno tím, že COVID-19 je ohrožuje víc.
Andersen a jeho kolegové poukazují na to, že pokles výdajů nastal ve stejné době, kdy vláda uzavírala ekonomiku. To by mohlo být bráno jako důkaz toho, že otevírání ekonomiky povede k opětovnému zvýšení výdajů a oživení poptávky. Ekonomové ovšem dodávají, že k redukci výdajů mohlo nakonec dojít stejně v závislosti na tom, jak by se vyvíjela epidemie.
Zdroj: VoxEU