Banky, platební společnosti a vlády se již roky snaží zbavit veřejnost hotovosti a přejít na digitální systémy spravované bankami. Nazývat tento proces „válkou proti hotovosti“ je kontroverzní, protože bývá vykreslován jako přirozený posun směrem k bezhotovostní společnosti tažený tím, co chtějí sami lidé. Na stránkách The Altered States of Monetary Consciousness to tvrdí Brett Scott s tím, že tento výraz je podle něj i přesto namístě. Míní totiž, že ve skutečnosti jde o proces, který prosazují zejména vlády a banky.
Tažení proti hotovosti má podle Scotta někde formu přímého útoku a příkladem má být Indie, kde vláda vyhlásila demonetizaci. Jemnější formou může být reklamní kampaň společnosti VISA, která vykresluje lidi platící hotovostí jako podivíny. A ještě jemnější jsou „snahy o změnu prostředí tak, aby nebylo pohodlné hotovost používat“. Scott sám tyto snahy vnímá jako pokus vštípit lidem do hlavy, že pokud používají hotovost a „nechtějí být absorbováni globálními financemi“, dělají něco nesprávného.
O hotovosti se někdy tvrdí, že je „špinavá“ a tento argument získal na doslovném významu během současné pandemie. Pro velké korporace, které mají zájem na rozšíření digitálních platebních systémů, to je podle Scotta příležitost. Je to podle něj podobné, jako když z pandemie těží , a celkově tento vývoj ukazuje, že velké korporace mají společné zájmy a byly by rády, kdyby „svět byl koordinován z jejich datových center, a ne přímou interakcí lidí na trhu“.
COVID-19 není jen ranou pro hotovostní systém, ale pro fyzický svět, který nezahrnuje pouze hotovost, ale i fyzický kontakt, píše Scott. Hotovost podle něj může skutečně přispívat k přenosu infekce, ale to samé platí o „každém zboží v supermarketu, veřejné dopravě, autech Uberu a koneckonců i klávesnici, na které se zadává PIN u plateb kartou“.
Například německá Bundesbanka na počátku pandemie na základě vědeckých názorů tvrdila, že hotovost z hlediska přenosu infekce není žádným výrazným rizikem. Na druhou stranu ale třeba britský The Telegraph v jednom „odbytém článku psal, že hotovost může šířit nemoci“. Tento článek nakonec vedl i k tomu, že Světová zdravotnická organizace sdělila, že nikdy nehovořila o nebezpečí přenosu COVID-19 bankovkami a mincemi.
Scott v této souvislosti poukazuje i na skutečnost, že na počátku vládou zaváděných restrikcí lidé začali více vybírat hotovost z bankomatů. „To ukazuje jednu velmi zajímavou věc: Uprostřed krize si lidé cení hotovosti a toho, že její hodnota je stálá.“ Takže pokud se v médiích objeví například zprávy o blížícím se hurikánu, lidé hromadí hotovost. Scott se také domnívá, že „Amazon lobboval proti legislativě podporující hotovost, protože velké technologické společnosti a velké finanční instituce se spojují a touží po tom, aby vtáhly ještě více lidí do svého ekosystému.“ Příkladem takového lobbingu může prý být Philadelphia, jejíž zástupci se podle jejich e-mailů s managementem Amazonu snažili „zpomalit a pozměnit legislativu, která požadovala, aby obchody přijímaly hotovost.“
Scott podle svých slov chápe, že současná situace nás vede k tomu, abychom se více přesouvali do digitálního světa. Zároveň bychom však „neměli podlehnout oportunistickému tlaku" firem, které se snaží ještě více vyhrotit „válku proti hotovosti“. Ta totiž „není našim nepřítelem“.
Zdroj: The Altered States of Monetary Consciousness