Procházíme vážnou ekonomickou krizí. Podle projekcí ECB klesne evropská ekonomika v letošním roce o téměř 9 % a ceny vzrostou jen o 0,3 %. Pro Der Spiegel to uvedl viceprezident ECB Luis de Guindos s tím, že právě proto ECB nakupuje vládní obligace. Na otázku, proč tedy nestanovit inflační cíl na 0,5 – 1 %, ekonom odpověděl, že „to není zase tak jednoduché“, ale ECB se v probíhající analýze své strategie bude podle jeho slov zaměřovat i na inflační cíl a bude naslouchat rovněž názorům akademiků a společnosti.
Současná monetární politika přispívá k růstu cen akcií a realit, a to by podle Spiegelu mohlo znamenat, že bohatí budou ještě více bohatnout a bude se prohlubovat mezera v příjmech mezi nimi a chudší částí společnosti. De Guindos na to ale odvětil, že nejlepší politikou pro snížení nerovnosti je vytvářet pracovní místa a ekonomický růst. Monetární politika „tomu velmi napomohla“ a nesmíme zapomínat, že nyní podobně jako v roce 2015 a 2016 hrozí deflační tlaky.
Nebude ale problém s exitem ze současné stimulace? Ekonom míní, že ne. ECB již v roce 2018 přikročila k tomu, že přestala s nákupy vládních obligací. A exit proběhne opět ve chvíli, kdy se inflace vrátí na úrovně, které jsou v souladu s cílem ECB. Pro to, aby se tam nevrátila, nevidí ekonom důvod. V současné době sice pandemie snižuje globální poptávku a ceny ropy a následně spotřebitelské ceny, nicméně jsou tu jevy jako deglobalizace a narušení globálních výrobních řetězců, které budou působit opačně.
Jak si ekonom vysvětluje rally na akciových trzích? Podle jeho názoru mohou být ve hře dva hlavní faktory. Kroky, které podnikla ECB, tlumí ekonomický dopad pandemie a „vytváří určitý optimismus“. K tomu „donedávna převládal názor, že pandemie se dostala pod kontrolu“. A druhým faktorem je to, že „trhy někdy reagují příliš citlivě, jednou směrem dolů, pak směrem nahoru“. Na otázku, zda tedy podle něj ceny akcií přestřelily a trh bude korigovat, odpověděl, že takto by to neviděl a záleží zejména na dalším vývoji v oblasti pandemie. „Akciový trh musí nakonec zůstat realistický, v eurozóně čelíme recesi,“ dodal ekonom.
De Guindos míní, že německý stimulační balíček je „velmi pozitivní“ a jde o „první linii obrany před pandemií“. Německá vláda má také finanční prostor pro podobné kroky, ale tato reakce je třeba na celoevropské úrovni. Nejde přitom jen o její velikost, ale také o významný signál. Na otázku, proč jsou to právě Němci, kdo ECB působí největší problémy, ekonom odpověděl: Nemyslím si, že dělají největší problémy a jsou největší ekonomikou v eurozóně. Německá ekonomika také během posledních deseti let rostla a pomohl jí k tomu i kurz eura. Německo tedy z eura těží a většina Němců si to uvědomuje.
Evropské banky jsou na tom ohledně likvidity a kapitálu v průměru mnohem lépe než před deseti lety. Problém ale způsobuje nízká ziskovost těchto bank a bylo tomu tak už před pandemií. Ta celou věc ještě zhorší. Co by tedy měly tyto finanční instituce dělat? Snižovat náklady, omezovat nadměrné kapacity a některé z nich by také měly konsolidovat své aktivity, míní De Guindos. A dodává, že „to, co bylo v minulosti nutné, je nyní již nevyhnutelné“.
Zdroj: Der Spiegel