Podle řady názorů se z britské libry během posledních let „v podstatě stala měna rozvíjející se země“. Například Sid Verma z Bloombergu již v roce 2016 uvažoval o tom, zda libra není „novým mexickým pesem“. A minulé září sám guvernér Bank of England Mark Carney poukazoval na vysokou volatilitu kurzu libry s tím, že se chová jako měna rozvíjejících se zemí a odtrhla se od měn zemí vyspělých. Poukazuje na to FTAlphaville s tím, že nová analýza od hovoří ve stejném duchu, libra je podle ní přinejmenším „neurotická“. „Zdá se, že brexit z libry udělal zrcadlo malé a neustále se zmenšující ekonomiky,“ píše FTAlphaville, ale přece jen se ptá, zda je to navzdory všem podobným názorů skutečně pravda.
Zdá se to být podivné, když je jedna z největších ekonomik světa s příjmy na hlavu pohybujícími se nad 45 000 dolary přirovnávána k rozvojovým zemím. A ani samotný základ tohoto výrazu „rozvoj“ by neseděl, pokud vezmeme v úvahu, že britská ekonomika spíše upadá, píše FTAlphaville. Smysl podle něj nedává ani úvaha, že britskou měnu k těm rozvojovým posouvá vysoká volatilita měnového kurzu. Je jasné, že brexit je destabilizující a budoucnost nejasná. A trhy nejistotu nemají rády. Ale „až se vrátí politická stabilita, je pravděpodobné, že poklesne i volatilita“.
Přirovnání k měnám rozvíjejících se zemí může stát i na poklesu likvidity na trhu s librou. Ovšem podle FTAlphaville není ani toto pádný argument. Je totiž rozdíl, pokud libra již není v exkluzivním klubu (a přitom není jasné, zda jen dočasně) a pokud by měla být měnou rozvíjející se země. Například švédská koruna se nemůže chlubit velkou likviditou, ale stále nikdo nepochybuje, že nejde o měnu rozvíjející se země.
Stephen Jen z vedení hedge fondu Eurizon SLJ, který se specializuje na měny rozvíjejících se zemí, tvrdí následující: Pokud se zamyslíme nad funkcemi, které peníze obecně plní, pak je dost těžké tvrdit, že libra ztratila svou pozici. Jde o třetí nejvyužívanější rezervní měnu na světě a na něco takového je třeba mít skutečně velkou výhodu a vliv, a to nejen v ekonomické oblasti. Třeba Čína ani Indie nic takového nedokázaly. Ztratit tento „měkký vliv“ není zase tak jednoduché, protože souvisí s kulturou ve společnosti, nastavením institucí a podobně.
Tato diskuse má podle FTAlphaville i velmi praktické dopady, protože se týká například rizika růstu sazeb u vládního dluhu. A diskuse není o tom, zda na libru dolehl brexit, protože je zřejmé, že se tak stalo. „Nicméně Spojené království je stále jednou z největších a nevlivnějších ekonomik na světě, má přední univerzity, angličtinu, vysoce kvalitní kulturu a výrobní sektor zaměřený na exporty,“ uzavírá FTAlphaville s tím, že britské peso jen tak neuvidíme.
Zdroj: FTAlphaville