V zemích, kde se intenzivněji investuje do obnovitelných energií, se častěji objevují protesty od lidí, kteří bydlí v oblasti, kde jsou tyto investice prováděny. Na stránkách VoxEU to tvrdí Hans Koster a Martijn Dröes, kteří se pokouší přesně odhadnout, jaký mají tyto aktivity dopad na trh s nemovitostmi a jejich ceny.
Ekonomové nejdříve poukazují na růst popularity a využívání obnovitelných energií. Tvrdí, že zatímco během pandemie poptávka po fosilních palivech prudce klesla, u obnovitelných energií stále prochází silným růstem. Větrné turbíny patří mezi ně, v Evropě je přitom asi 30 % jejich globálních kapacit, v USA přibližně 17 %. Do těchto technologií investuje mohutně i Čína, která, co se týče kapacit, předehnala Evropu v roce 2015 a nyní má asi 36% podíl. Větrné turbíny jsou přitom podle ekonomů stále vyšší. Zatímco v osmdesátých letech dosahovaly v průměru 30 metrů, ty nejnovější převyšují 100 metrů.
Prudkým rozvojem prochází i solární farmy. Ta první byla podle ekonomů vybudována v Kalifornii v roce 1982, ale na popularitě si získaly až v posledních zhruba deseti letech. Jejich velikost také roste, největší je nyní v Indii a má rozlohu 40 kilometrů čtverečních. Minulý rok pak růst kapacit v těchto elektrárnách dvakrát převýšil růst kapacit větrných elektráren. Obě technologie ale čelí i kritice. Větrné elektrárny obtěžují svými zvyky, vrhají nepříjemné stíny a poškozují vzhled krajiny. To samé platí o solárních polích, které mohou také nepříjemným způsobem odrážet sluneční světlo.
Koster a jeho kolega se v této souvislosti zaměřují na realitní trh v Nizozemí. Větrné turbíny se tu staví zejména na pobřeží, kde vane silnější vítr. Solární panely jsou zase instalovány především na severozápadě. Závěry analýzy týkající se vztahu mezi cenami nemovitostí na straně jedná a výškou větrných elektráren na straně druhé shrnuje následující graf:
Velmi vysoké větrné turbíny tedy do vzdálenosti dvou kilometrů snižují ceny nemovitostí v průměru o 5 %. U nižších elektráren je ale efekt mnohem nižší a pohybuje se pod 1 %. Ekonomové na základě dat dále tvrdí, že téměř polovina poklesu hodnoty nemovitostí, ke kterému došlo v Nizozemí kvůli větrným elektrárnám, byla způsobena 25 turbínami. To podle nich ukazuje, jak důležité je vybírat pro tato zařízení správné místo, které je vzdáleno od nemovitostí. Medián ztráty hodnoty pak dosahuje 166 000 eur. Ekonomové k tomu dodávají důležitou věc: Větší turbíny působí větší pokles hodnoty okolních nemovitostí, ale zároveň vyrábí více elektrické energie. Pokud se ztráty přepočítají na vyrobené MWh, výhody menších elektráren z tohoto pohledu mizí.
U solárních elektráren jsou výsledky analýzy „méně přesvědčivé“. Zejména proto, že v Nizozemí je jich méně a data tudíž nemají takovou vypovídací schopnost. Zdá se, že efekt ztráty hodnoty je omezen pouze na jeden kilometr, což není s ohledem na povahu solárních panelů překvapivé. Medián ztráty na vyrobenou MWh podle odhadů dosahuje 63 eur, zatímco u větrných elektráren dosahuje 89 eur.
Vítr a sluneční světlo jsou významnými obnovitelnými zdroji. Platí ovšem, že zatímco jejich využívání prospívá celé populaci, její část nese zvýšené náklady. Studie mimo jiné ukazuje, že relativně malý počet elektráren způsobuje velkou část škod ve formě poklesu hodnoty nemovitostí. Je tedy zřejmé, jak pečlivě je třeba lokality pro stavby vybírat. A také jak velké přínosy přináší to, pokud se v odlehlých oblastech budují vysoké větrné elektrárny, míní ekonomové.
Zdroj: VoxEU