Někdy do roku 2010 na trhu platilo, že „investoři nemají rádi elektromobily“. Tvrdí se to na videu na WSJ a my víme, co se stalo poté: Přišla . Od té doby se věci hodně změnily a z nelibosti k eletromobilům se možná stalo podle WSJ hledání další Tesly. A tento příběh má nyní lokální kulminaci v tom, co se děje kolem Nikoly.
Ona dřívější nevraživost vůči elektromobilům pramenila podle WSJ hlavně z toho, že se na nich prodělávalo (můžeme dodat, že nějaký masivní skok opačným směrem zatím nenastal). ale dokázala uzavřít spojenectví s Toyotou a dokázala úspěšně vstoupit na akciový trh. Začala dokazovat, že skutečně dovede vyrábět auta a získávat podíl na trhu a podle WSJ jí k tomu výrazně pomohla právě a její výrobní a továrenské know how. Zde si mimochodem možná vybavíme epizodu, kdy se při problémech s výrobou Modelu 3 hovořilo o tom, že by se spojila s . Toto téma „vědět, jak dělat auta“ se nám tu tedy vrací. Podobně, jako se u tradičních automobilek vrací téma „vědět jak s elektřinou a softwarem“.
Jak bylo uvedeno, nyní se podle WSJ hledá další – hledají jí tradiční automobilky, aby se měly s kým spojit. A možná i investoři. Nikola před časem představila svůj dnes známý tahač „v pohybu“, za krátko na to představila svůj tahač . A pan Musk při představení mimo jiné uvedl, že bude garantovat 1 milion mil bez poruchy. Nikola má mít podle svých plánů konkurenční výhodu v tom, že by používala kombinaci elektřiny a vodíku. Ten pan Musk považuje za špatné řešení, Nikola ale tvrdí, že od určité vzdálenosti (několik stovek mil) a váhy soupravy má vodík technologicky a nákladově navrch. Trevor Milton tento princip rád shrnuje do bonmotu „rakety také nelétají na elektřinu“.
Ohledně aktuálních turbulencí kolem Nikoly mě zaujalo asi hlavně to, že výtky a nařčení Hindenburg Research se podle mě známých informací týkají docela základních věcí. Co tím myslím? Nejde o to, že by HR po hluboké analýze účetnictví firmy našel nějakou významnou nesrovnalost poukazující na tunel, či podobně (něco jako Enron). A také nejde o to, že by HR dlouhodobým odborným zkoumáním technologie, spoluprací s vědci a odborníky dospěl k názoru, že technologie ve svém základu není životaschopná. On v principu tvrdí, že technologie prostě není. Jinak řečeno, HR by byl tak trochu v pozici malého dítěte, které by řadě investorů, kteří do firmy dali velké peníze, řeklo „ale císař Nikola nemá šaty, o kterých hovoří a kterým tleskáte“.
WSJ ale tvrdí, že do Nikoly investovala řada subjektů, které říkají, že technologie viděly a že jim důvěřují. Pokud by tomu tak bylo, tak Nikola technologie má, udělala přešlap, nemá žádnou infrastrukturu, nevyrobila jediné auto atd. Ale v podobné fázi byla jednou i a dost dobře jí přeskočit nelze. Alternativní scénáře jsou nasnadě. Já nemám ponětí, jak celá věc kolem Nikoly skončí, co v ní má pevný základ a co ne, kdo má „pravdu“. Když jí tak vnímám, říkám si jen, zda by trhu oproti vší sofistikovanosti neprospěla určitá dětská „naivita“, která je schopná v té správné chvíli vnímat a také říkat „císař je nahý“.
Jde o vzácné zboží, a pár příkladů, kdy by jej bylo skutečně třeba, mě napadá. Třeba různé deriváty balící dohromady aktiva pochybné kvality s tím, že výsledkem bude díky historicky (!) nízké korelaci krásný „šat“. A možná i firmy, které vyplácí vysoké dividendy a provádí odkupy i přesto, že jejich tok hotovosti a rozvaha nejsou zrovna nejsilnější.