Eugene Fama je držitelem Nobelovy ceny za ekonomii a autorem několika klíčových konceptů a teorií používaných ve financích a na akciovém trhu. Themarket.ch s ním před časem přinesl rozhovor, kterého si nyní všímají i na Financial Times a ve kterém Fama mimo jiné zmínil obavy z vysokých vládních dluhů a hovořil i o bublinách na akciových trzích.
Fama je zastáncem teorie efektivních trhů a vývoj na akciích v roce 2020 podle něj ukazuje, že trhy hledí dopředu. Tedy že nekladou takovou váhu na aktuální vývoj. Rozhodující je pro ně budoucnost a „ta podle nich nevypadá tak zle“. Na otázku, zda s takovým hodnocením souhlasí, Fama odpověděl, že pokud by dovedl předpovídat budoucnost, nebyl by profesorem. Ohledně možné bubliny na trhu uvedl, že o bublině víme vždy až zpětně poté, co si trh projde velkou korekcí. Dopředu podle něj nikdo nedovede bublinu určit.
Nebylo ale relevantní hovořit o bublině třeba na vrcholu internetové mánie? Fama poukázal na to, že Alan Greenspan hovořil o iracionalitě na trhu v prosinci roku 1996. Trvalo ještě několik let, než trh korigoval, ale ani poté neklesl na úrovně z roku 1996. Jakou hodnotu tedy měla Greenspanova projekce, ptá se Fama? V padesátých letech zase na Stanfordu jeden profesor přinesl studentům grafy s cenami zemědělských komodit a požádal je, aby určili, kdy byla na trhu bublina. Studenti ukazovali na období, kdy ceny prudce klesaly, ale profesor si ve skutečnosti datové řady vymyslel. Fama míní, že i tato skutečnost ukazuje na to, jak jsme skutečně schopni určit, zda je na trhu bublina.
Jakou roli hrají na trhu emoce, stádové chování a podobné faktory? Fama se obecně staví skepticky k teoriím behaviorálních financí, které se tímto tématem zabývají. Podle něj nikdo nepopírá vliv behaviorálních faktorů, ale problém spočívá v tom, že v této oblasti nelze sestavit nějaký model, který by seděl na data a byl relevantní pro pohled do budoucna. Na trhu také dochází k chybám, třeba v tom, že si investoři spletou symboly akcií a dochází tak k prudkým pohybům cen. To ale podle Famy trvá jen krátce, trhy nejsou v tomto ohledu úplně efektivní, ačkoliv ve většině důležitých oblastí efektivní jsou. Jinak řečeno, „efektivita trhu je velmi dobrou aproximací reality, a to by investoři měli mít na paměti.“
Nejsou ukázkou iracionality například negativní ceny ropy? Fama míní, že je chybou soudit jednotlivé případy podobného typu. On sám podle svých slov například neprovádí valuace jednotlivých firem. To, že ceny ropy byly nakrátko negativní, pak podle něj prostě říká, že „sklady byly plné, zatímco ropa teče ze země neustále“. Ohledně negativních sazeb Fama soudí, že ukazují, že „s držením hotovosti souvisejí nějaké náklady“. U miliard dolarů je tak stále lepší investovat je do dluhopisů s negativními výnosy, než držet je v hotovosti.
Profesor se nedomnívá, že by se negativní sazby dotýkaly reálné ekonomiky, ovlivňují ale finanční systém. Poukázal v této souvislosti i na to, že Fed po roce 2008 začal vyplácet úroky z rezerv. U hotovosti se tyto úroky nevyplácí, zároveň je ale směnitelná za rezervy. Podle Famy to znamená, že „podle klasické monetární teorie nyní nevíme, co určuje inflaci“. Rezervy se totiž nyní „nedají považovat za peníze, protože vynáší úroky, a to znamená, že peněžní nabídka není pod kontrolou centrální banky, a tudíž je mimo její kontrolu i inflace“. Pokud by přitom došlo k růstu inflace, záleželo by podle ekonoma na její stabilitě. Kdyby se nacházela vysoko, ale zároveň by se držela na stabilních úrovních, pro akciové trhy by to nebyl významný negativní faktor. Opak ovšem platí o inflaci nestabilní.
Současná stimulace centrálních bank je podle profesora jen na oko, protože fakticky vyměňují jen jednu formu dluhu za druhou. Tedy krátkodobé obligace za dlouhodobé, a to by nemělo mít žádný reálný efekt. Finanční trhy ale takové operace „milují“. A Fama má podle svých slov obavy z toho, jaký je dopad na zadlužení a jak mohou investoři nakonec nabýt skepse ohledně vládní schopnosti dluhy splácet.
Zdroj: Themarket.ch