Jestliže přechod k pasivnímu investování vytlačuje z trhu špatné aktivní investory, jde o proces, který zlepšuje celkové fungování trhu. Pokud ale přináší pokles počtu dobrých aktivních investorů, efektivita trhu klesá. Pro Themarket.ch to uvedl profesor financí Eugene Fama a dnes přinášíme druhou část rozhovoru s ním. V ní se mimo jiné věnuje i tomu, „jak najít dalšího Warrena Buffetta“ a jak se postavit k současné situaci v ekonomice a na trzích.
Fama míní, že skutečně dobrých aktivních investorů, kteří dokážou soustavně dosahovat lepších výsledků než trh, není mnoho. Na otázku, co Warren Buffett, odpověděl, že takové lidi je jednoduché najít poté, co dosáhli výjimečných výsledků. Byl by ale někdo schopen před padesáti lety říci: Tohle je člověk, který si při investování povede dobře?
Jak Fama hodnotí vysokou koncentraci trhu, kdy pět největších technologických firem tvoří více než 20 % kapitalizace indexu S&P 500? Profesor uvedl, že v minulosti bylo běžné, že padesát největších firem tvořilo více než 50 % kapitalizace indexu. V době technologické revoluce se ale dostáváme do situace, kdy pár firem dosahuje velmi vysokých podílů na celkové kapitalizaci. „Dosáhly toho ale díky inovacím, ne krádeží či protiprávním chováním. Nejsem si tedy jistý, že jde o něco negativního. Jsou to nové společnosti, které poskytují nové služby, které tu dříve nebyly,“ uvedl Fama.
Jak na fungování trhů doléhá algoritmické obchodování? Podle Famy to je otázkou již padesát let a odpověď nikdo nemá. „Jeden z mých kolegů na tomto tématu pracoval a navrhuje, aby obchodování bylo zpomaleno na desetinu sekundy mezi jednotlivými obchody tak, aby byla eliminována výhoda těch nejrychlejších obchodníků. Já sám s tím problém nemám,“ řekl profesor.
Na otázku, zda skutečně došlo ke „smrti hodnotového investování“, jak tvrdí někteří investoři, Fama odpověděl: „Problém tkví v tom, že tohle se nedozvíte z dat z deseti let. Nevíme, zda posledních deset let je jen statistickou výjimkou.“ S Kenem Frenchem přitom Fama nedávno zveřejnil analýzu týkající se hodnotové prémie – tedy návratnosti hodnotových akcií případně převyšující jiné investiční strategie. Podle profesora se ukazuje, že v USA jsou data dlouhodobě tak volatilní, že nelze dospět k nějakému jednoznačnému závěru a „zatímco zde je to s hodnotou prémií slabé, na mezinárodních trzích platí opak“.
Fama na základě své práce hovoří o několika dimenzích rizika a návratnosti, mezi které patří: Akcie vs. dluhopisy, akcie malých společností vs. akcie velkých společností, hodnota vs. růst, akcie málo ziskových firem vs. akcie ziskových firem. Fama k tomu ovšem doplnil, že v praxi je těžké dopředu určit, která strategie či skupina aktiv si povede lépe. Za příklad dával takzvaný lednový efekt. Ten se týká prémie, kterou vydělávaly akcie malých firem během prvního měsíce roku. Jenže když byl tento efekt objeven, již nefungoval.
To podle profesora budí otázku, zda všechny možné výnosové prémie a nadměrné návratnosti nejsou také jen přechodné jevy a nejsou skutečným ukazatelem rizika, za které by investoři byli dlouhodobě odměněni vyšší návratností. Pokud nejde o skutečné riziko, pak jde o ziskovou příležitost nabízející nadměrnou návratnost a tato příležitost bude eliminována s tím, jak investoři budou dané aktivum kupovat ve snaze této návratnosti dosáhnout.
Současné dění v ekonomice a na trzích je podle Famy naprosto ojedinělé. Lidstvo sice má zkušenosti s pandemií na konci první světové války. V té době ale nebyla uplatňována stejná opatření jako nyní – nedocházelo k tolik razantnímu uzavření ekonomiky. Nejsme tedy na základě historických zkušeností schopni odhadnout, co se bude dál dít.
Co by Fama radil investorům? Takové rady podle svých slov nedává, ale „obecně platí, že je nutno se rozhodnout, jak velké riziko jste ochotni podstupovat“. Jestliže si vyjasníme naši averzi k riziku, ukáže nám to, kolik peněz dát do akcií a kolik do obligací. Jednu konkrétní radu Fama ale na závěr rozhovoru přece jen poskytl: „Držte se stranou hedge fondů, protože s nimi ztratíte velmi rychle hodně peněz.“
Zdroj: Themarket.ch