Slovo hyperinflace se v médiích objevuje snad každý den. Může to být v souvislosti se zeměmi, jako je Írán, Zimbabwe či Venezuela. Ovšem třeba Írán si prošel obdobím vysoké inflace na podzim roku 2012, ale nešlo o hyperinflaci. Zimbabwe si obdobím hyperinflace prošlo, a to v letech 2007–2008 a pak v roce 2017, nyní jej ale hyperinflace nesužuje. Na stránkách Cato Institute na to poukazuje ekonom Steve H. Hanke s tím, že v podobných případech se slovo hyperinflace používá nesprávně. Kde je naopak namístě?
Ekonom tvrdí, že namístě je zmíněný výraz nyní pouze u Venezuely a Libanonu. Je tak podle něho zřejmé, že „novináři a ti, se kterými hovoří, používají tento výraz velmi volně“. V následující tabulce Hanke shrnuje výši inflace podle svého vlastního odhadu (druhý číselný sloupec) a čísla oficiální (poslední sloupec). Podle ekonomova odhadu nyní inflace ve Venezuele dosahuje více než 2 000 %, v Zimbabwe 431 % a v Libanonu 401 %:
Ekonom je skeptický ohledně znalostí řady lidí, kteří o hyperinflaci hovoří v médiích, protože podle něj říkají jen to, co sami někde četli. Výsledkem jsou neustále se opakující fámy, které někdo pronese v médiích, jiný se jich chytí a řekne je někde jinde a tak dále. Hanke má podle svých slov zkušenosti s kalkulacemi souvisejícími se všemi významnými hyperinflacemi a „neproběhne snad ani den, kdy by nenarazil na nějaké mylné informace o tomto jevu“. Přínosné je podle něj začít u díla Eugena von Böhm-Bawerka, který už v roce 1891 hovořil o důležitosti „řádu a disciplíny ve vědě“ a škodách, které vznikají používáním zavádějících výrazů.
Co je to tedy hyperinflace? Konvence, které se drží akademická literatura, hovoří v této souvislosti o překročení hranice 50% měsíční inflace. Takto ji zadefinoval v roce 1956 Phillip Cagan. Ekonom následně na základě svých kalkulací tvrdí, že nejvyšší hyperinflace byla zaznamenána v Maďarsku v červenci 1946, kdy se ceny v průměru zdvojnásobily každých 15 hodin. Zimbabwe roku 2008 figuruje na místě druhém, ale daleko za Maďarskem. Denní inflace totiž v této evropské zemi dosahovala 207 %, zatímco v Zimbabwe „jen“ 98 %. Na třetím místě se podle ekonoma nachází Jugoslávie s denní inflací na úrovni necelých 65 %. Do povědomí veřejnosti se asi nejvíce zapsala hyperinflace v Německu, ta se ale v pomyslném žebříčku dostává až na páté místo. Zde totiž ceny rostly za den o 20,9 %.
Ekonom dodává, že Venezuela obdobím hyperinflace stále prochází, začalo přitom v dubnu letošního roku a roční míra inflace se pohybuje nad 2 000 %. „Co se týče zpráv v médiích, držím se svého pravidla 95 %. To znamená, že 95 % toho, co čteme, je buď nepravdivé, nebo irelevantní,“ uzavírá Hanke.
Zdroj: Cato Institute