Letošní pokles ekonomiky bude zřejmě kvůli nejnovějším opatřením proti šíření koronaviru větší než 8,2 procenta, které odhaduje Česká národní banka v aktuální srpnové prognóze. Současná situace se totiž začíná blížit odhadovaným dopadům v alternativním scénáři vývoje ekonomiky, který vypracovala centrální banka na jaře. V něm odhadovala v případě druhé vlny pandemie koronaviru pokles ekonomiky o 13,5 procenta. V rozhovoru s ČTK to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Novou prognózu zveřejní banka na počátku listopadu.
"To, čemu se dá říkat druhá vlna, kterou jsme podmiňovali alternativní scénář naší prognózy z jara, je tady. Doufejme, že to nebude jako na jaře, nicméně se to tomu bude blížit. Asi se skutečně blížíme do situace, kdy se celoroční výkon ekonomiky bude pohybovat v nějakém koridoru mezi těmito dvěma scénáři," uvedl guvernér.
Zároveň ale doufá, že na základě údajů z posledních měsíců se ekonomika nemusí dostat na úroveň alternativního scénáře. "Tak hrozné to být nemusí. Ale pravděpodobnost, že na tom bude ekonomika hůře, než předpokládá náš základní scénář ze srpna, se aktuálně zvýšila," uvedl.
ČNB v srpnové prognóze letos čeká pokles ekonomiky o 8,2 procenta a příští rok růst o 3,5 procenta. Ministerstvo financí v zářijové prognóze očekává letos pokles ekonomiky o 6,6 procenta. Podle analytiků oslovených ČTK nová zpřísněná vládní opatření proti šíření koronaviru způsobí ve čtvrtém čtvrtletí pokles české ekonomiky ve srovnání s předchozím čtvrtletím až o několik procent. Dosud očekávali spíše růst. Zároveň zhoršili v průměru celoroční pokles ekonomiky na více než sedm procent.
Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí klesla meziročně o 10,9 procenta a mezičtvrtletně o 8,7 procenta, přičemž tehdy panovala shoda, že ekonomika má nejhorší za sebou.
Vláda v pondělí rozhodla s platností od dnešního dne o omezení shromažďování na maximálně šest osob. Dále svými nařízeními uzavřela restaurace, bary a kluby ode dneška do 3. listopadu, tedy do konce nouzového stavu, a rozhodla o přechodu všech škol, kromě mateřských, na distanční výuku.
Rusnok: Schodek rozpočtu 2021 bude zřejmě kvůli opatřením vyšší
Schodek státního rozpočtu v příštím roce bude pravděpodobně vyšší než zatím navržených 320 miliard korun. Nejnovější opatření proti šíření koronaviru a pokračování epidemie budou mít totiž dopad na příjmy státního rozpočtu. V rozhovoru s ČTK to uvedl guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
"Prognóza rozpočtových příjmů přestává být aktuální a ten výsledek bude horší, než jsou odhadované příjmy. Takže i kdyby se nezměnila strana výdajů, tak ten deficit sám o sobě bude dle mého názoru o něco vyšší," uvedl guvernér.
Celkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z EU 1,487 bilionu korun a výdaje 1,807 bilionu korun. Daňové příjmy státního rozpočtu by v příštím roce měly stoupnout na 736 miliard korun z letošních plánovaných 664 miliard korun.
Návrh rozpočtu, který představilo ministerstvo financí navíc neobsahuje dopady možného zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15procentní daně z příjmu doplněnou o sazbu 23 procent pro příjmy nad zhruba 140.000 korun měsíčně. Ty jsou podle MF zhruba 50 miliard korun.
Změnu kritizovala Národní rozpočtová rada. Podle ní navržený schodek rozpočtu přesahuje rámec daný aktuálním zněním zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a prohlubuje limit strukturálního deficitu až na 4,5 procenta HDP. To je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Zákonný limit jsou přitom čtyři procenta.
Rusnok k tomu uvedl, že obavy rady chápe. Zároveň ale upozornil, že jejím cílem je hlídat vývoj veřejných financí v dlouhodobém horizontu. "Z našeho krátkodobějšího pohledu nevidím až takový problém v nedodržení limitů strukturálního salda. Zatím si nemyslím, že by veřejné finance, byť dostaly velkou ránu, měly být krátkodobě a střednědobě zdrojem nějaké zásadní nerovnováhy," uvedl.
Plánovaný rozpočet na příští rok by znamenal druhý nejvyšší schodek státního rozpočtu v české historii. Na letošek počítá rozpočet s deficitem 500 miliard korun, ministerstvo financí ho zvýšilo z původně plánovaných 40 miliard kvůli ekonomickým dopadům pandemie koronaviru.
Poslední data o inflaci podle Rusnoka nevyžadují změnu sazeb
Poslední data o inflaci za září podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka potvrdila směřování inflace, tedy že bude slábnout. I když byla inflace nižší, než odhady centrální banky, nevyžaduje aktuální situace změnu nastavení úrokových sazeb. Rusnok to uvedl v rozhovoru s ČTK.
"Situace další uvolnění měnových podmínek nevyžaduje. Inflace je i na horizontu naší měnové politiky bezpečně v blízkosti našeho dvouprocentního cíle. I kdyby nějakou dobu pod cílem byla, tak to není něco, čím bychom se měli trápit. Taky jsme se netrápili, když byla nějakou chvíli nad cílem," uvedl guvernér.
Bankovní rada ČNB nechala na svém posledním zasedání 23. září jednomyslně úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,25 procenta.
Meziroční inflace v září klesla na 3,2 procenta ze srpnových 3,3 procenta a byla o 0,4 procentního bodu nižší, než odhadovala ČNB. "Platí, že inflace bude postupně vyprchávat a na přelomu roku se budeme vracet do našeho tolerančního pásma a později příští rok k dvouprocentnímu cíli. V tuto chvíli zásadní odchylku nevidím," uvedl guvernér.
Rusnok dále uvedl, že osobně vnímá dvouprocentní inflační cíl poměrně flexibilně. "Jde o to pohybovat se blízko něho, ale tak, abychom nezpůsobili zbytečné otřesy v ekonomice. Navíc nastává určité samovolné uvolnění měnových podmínek v ekonomice, protože kurz koruny je slabší, než očekává prognóza," uvedl.
Použití dalších nástrojů měnové politiky není potřebné
Použití dalších nástrojů měnové politiky mimo úrokové sazby, tedy například devizových intervencí, negativních úrokových sazeb nebo kvantitativního uvolňování Českou národní bankou, je velmi hypotetické a není nyní potřebné. Důvodem je vývoj inflace a kurz koruny, který zatím působí v ekonomice jako stabilizátor a další nástroj měnové politiky. Vyplývá to z vyjádření guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka v rozhovoru s ČTK.
"Obecně platí, alespoň za mě, že je to pro nás situace (pozn. využití nekonvenčních nástrojů) velmi, velmi hypotetická a že k ní nebudeme muset dospět, protože to nebudeme potřebovat z hlediska nastavení měnových podmínek. Vycházím z toho, že naše inflační situace je robustní a ukotvená. A že by zde začal sklon či tendence, že začnou ceny klesat, na to to podle mne nevypadá. Nevidím ani zárodky takového uvažování," uvedl Rusnok.
Navíc podle něj má centrální banka ještě jeden nástroj, a to je plovoucí kurz koruny. "Ten se zatím chová spolehlivě jako stabilizátor," uvedl.