Inflace v ČR v září sice setrvala nad horní hranicí tolerančního intervalu centrální banky, ale výrazně zaostala za její prognózou. Meziměsíčně se tentokrát spotřebitelské ceny snížily o 0,6 %, což přispělo i k poklesu meziroční inflace na 3,2 %. Hlavní zásluhu na zářijovém poklesu cen mělo výrazné zlevnění dovolených po sezóně (o více než pětinu) a drobným dílem přispěly i potraviny. Na druhou stranu více si lidé museli připlatit za alkohol a módu.
Meziroční inflace sice dál zůstává nad trojkou, ale už ne na dlouho. V nejbližších měsících se inflace nejspíše začne snižovat a v závěru roku se dostane až na 2,5 %. Vlna rychlého zdražování potravin už pravděpodobně končí a pozitivní obrat by se postupem času měl projevit i u cen energií. Svoji roli sehraje i slábnoucí spotřebitelská poptávka, která reflektuje nejenom obavy z dalšího vývoje, ale i nižší reálné mzdy ve významné části ekonomiky.
Aktuální, stále vysoká meziroční inflace vlastně odráží spíše ještě dobu předcovidovou. Zatím nepříliš viditelné desinflační tendence (nejenom u energií, ale i u spotřebního zboží) budou sehrávat větší roli v příštím roce, kdy se už inflace dostane až pod dvě procenta. Pokles inflace bude brzdit slabá koruna, některé regulované ceny a plánované vyšší spotřební daně. I tak inflace může klesat rychleji, než napovídá platná prognóza ČNB.
Nejistotu představuje rozvinutí pandemie koronaviru, které ohrožuje nedávný restart ekonomiky, a zejména pak nezanedbatelnou část spotřebitelské a investiční poptávky. Nelze vyloučit, že by na takový negativní vývoj mohla ČNB zareagovat ještě jedním symbolickým snížením sazeb.