Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Alois Rašín a dvě krávy

Alois Rašín a dvě krávy

30.10.2020 17:49

Před pár dny jsme mohli v televizi zhlédnout film o Aloisovi Rašínovi. Ten mimo jiné prý tvrdil, že „kde hrozí bída, tam hrozí socialismus. A kde hrozí socialismus, tam hrozí bída.“ Následující století mu v tom dalo notně za pravdu. S některými jinými názory pana Rašína to ale již tak jednoznačné není. Třeba s „pracuj a šetři.“

Válej se a utrácej

Asi to tak na první pohled nevypadá, ale ono heslo úzce souvisí se současnými globálními nerovnováhami, o kterých tu občas píšu. A to velmi jednoduchým způsobem: Pokud někdo pracuje a šetří (vydělává více, než spotřebuje), musí jiný zase utrácet více, než vydělá. Od toho prvního si tak půjčuje na nákup toho, co ten první vydělal (vytvořil, odpracoval), ale nespotřeboval. Na úrovni států jsou ve skupině první země jako je Německo, či Japonsko. Skupinu druhou do značné míry zastupují Spojené státy.

Globálním (ne)rovnováhám jsem se tu věnoval nedávno a nechci je nyní proto opět detailněji rozebírat. Výše uvedeným chci jen ukázat zřejmou věc: Pokud někdo pracuje a šetří, musí proti němu stát někdo, kdo bude více utrácet, než kolik toho „odpracoval“. Jinak řečeno, toto pravidlo globálně popírá samo sebe, protože pokud má fungovat, zároveň musí být porušováno – někdo se musí „válet“ a utrácet. Nejde přitom o nějaké morální hodnocení, ale o čistě mechanickou věc, či dualitu, chcete-li.

Jako parciální pravidlo pro určitou situaci ale ta rada smysl dávat může: Můžeme pracovat a šetřit proto, abychom mohli investovat a těšit se většímu materiálnímu bohatství v budoucnosti. Například v případě zmíněného Německa by tak ono samo absorbovalo úspory svých domácností svými vlastními investicemi. Můžeme také o této radě uvažovat v případě evropského protipólu Německa, kterými jsou některé země na periferii: Ty se dříve zdrcadlově k pracujícímu a šetřícímu Německu v minulosti zadlužovaly (z různých důvodů) a pokud mají být tyto dluhy splaceny, měly by začít zase ony pracovat a šetřit (a tím splácet dluhy). Jenže je tu malý háček:

Německo by s nimi muselo „spolupracovat“ – doslova pracovat méně, šetřit méně a více utrácet. V praxi by to znamenalo, že by Němci kupovali více zboží a služeb z periferie a exportovali tam tudíž svá pracovní místa stejně, jako si z periferie dříve pracovní místa dováželi tím, že jí půjčovali na svou produkci. Mechanismem, který by běžně zajistil toto prohození polarit, by byl měnový kurz. V eurozóně ale kvůli jednotné měně spojující nejednotné ekonomiky tento mechanismus nefunguje, a tak byla na řadě tolikrát zmiňovaná a bolestivá vnitřní devalvace.

Od socialismu ke kapitalismu

O „pracuj a šetři“ by toho šlo jistě zmínit mnohem více, výše uvedeným jsem jen chtěl varovat před příliš zjednodušeným pohledem. Ono to v konečném důsledku je vlastně o tom, proč jsme vlastně tu, jak žít spokojený život a tak podobně. Abychom ale před víkendem téma odlehčili, podívejme se na jeden ekonomický vtip (či spíše řadu vtipů v jednom), který souvisí s první Rašínovým citátem:

Socialismus: Máte dvě krávy. Stát vám jednu vezme a dá ji někomu jinému
Komunismus: Máte dvě krávy. Stát vám vezme obě a dá vám mléko.
Fašismus: Máte dvě krávy. Stát vám vezme obě a prodá vám mléko.
Vojenská diktatura: Máte dvě krávy. Stát vám obě vezme a zastřelí vás.
Byrokracie: Máte dvě krávy. Obě jsou vám odebrány, jedna špatným zacházením pojde a mléko je omylem vylito do odpadu.
Kapitalismus: Máte dvě krávy. Jednu prodáte a koupíte si býka.
Demokracie: Máte dvě krávy. Vaši sousedé rozhodnou o tom, co s nimi bude.
Americká demokracie: Vláda slibuje, že vám dá dvě krávy. Po volbách se ukáže, že prezident spekuloval na trhu s krávami a celá aféra je pojmenována krávagate.

Čtenář může namítnout, že ani se zmíněným kapitalismem, respektive tržním systémem, to není tak ideální. Není, ale potenciál má podle mne zdaleka největší. Přitom možná stačí naplnění v podstatě jedné jediné podmínky. Ale o té případně někdy příště.

 

Čtěte více:

Přichází boomdeflace?
23.10.2020 18:19
Cena mědi na světových trzích by měla dost záviset na aktuální a oček...
V Číně se děje něco neobvyklého
26.10.2020 17:52
Ekonom Brad Setser poukazuje na to, že podle Mezinárodního měnového fo...
Nový velký cyklus a jedna výjimečná akcie
27.10.2020 18:00
Dnes trochu o jednom velkém akciovém cyklu a malé společnosti, která u...
Komoditní býk pro investory, medvěd pro ekonomiku
28.10.2020 15:12
Jeff Currie z Goldman Sachs hovořil na Bloomberg Finance o tom, že při...
Trane Technologies, podceněná rovina a předražený příkop
29.10.2020 17:54
Mike Lamach stojí v čele společnosti Trane Technologies, která se zamě...

Váš názor
  •  
    02.11.2020 15:27

    "V praxi by to znamenalo, že by Němci kupovali více zboží a služeb z periferie a exportovali tam tudíž svá pracovní místa stejně, jako si z periferie dříve pracovní místa dováželi tím, že jí půjčovali na svou produkci. Mechanismem, který by běžně zajistil toto prohození polarit, by byl měnový kurz." Schopnosti měnové kurzu se velmi přeceňují. Plovoucí měnový kurz nikdy z Řecka neudělá Německo. Skutečnost, že na zeměkouli jsou státy ekonomicky výkonnější, než jiné státy, je prostým faktem, který nevyžaduje avšak ani neumožňuje nějaké "řešení" typu uděláme z Řecka Německo a pak bude vše v pořádku. Naštěstí nic takové není vůbec ani potřeba. Všechny ty strukturální reformy, co o nich mnoho lidé mluví jsou úplné nesmysly. Státy nemohou měnit struktury svých tržních ekonomik. Ty jsou dány aktivitami a iniciativami jednotlivých zde působících soukromých subjektů. Státy mohou maximálně zlepšit podmínky pro strukturální změny jejich ekonomik. Jít jim tak nějak naproti.
    Richard Fuld
  •  
    02.11.2020 15:14

    Zdánlivě platí princip "když šetříš, někdo jiný se musí zadlužit" i na úrovni jednotlivých států. Tak tomu ale ve skutečnosti vůbec není. O produkci států, která jde na export je snad možné mluvit v případě vývozu komodit některými státními producenty. Avšak i v těchto případech jde často spíše o státní firmy a nikoliv státy samotné. Stejně tak spotřeba importovaného zboží přímo státy je velmi marginální. V tomto ohledu mě napadá snad jen dovoz zbraní. V porovnání se soukromou exportní produkcí a soukromou spotřebou importovaného zboží představuje ta státní pouze marginální zlomek. Přebytky a deficity zahraničního obchodu automaticky nezpůsobují státní dluhy importních zemí a přebytky veřejných financí u exportních zemí. Zde neexistuje přímá příčinná souvislost. Pokud mluvíme o zadlužení těch co více spotřebují, než vyprodukují, jedná se o dluhy a pohledávky zcela konkrétních jednotlivců (firem a domácností) a tyto dluhy nemají nic společného s dluhy veřejných rozpočtů. Vůbec nezáleží na tom, zda dlužníci spotřebovávají importované zboží nebo zboží vyrobeného v tuzemsku. Výsledkem mezinárodního obchodu je větší koncentrace spořících subjektů v některých zemích a vyšší koncentrace dlužících subjektů v jiných zemích. Předmětné souhrnné "zadlužení" tuzemských subjektů vůči zahraničním subjektům často koreluje i s vyšším státním dluhem v té které zemi. Nicméně v takovém případě jde toliko o koincidenci nikoliv o příčinnou souvislost.
    Richard Fuld
  •  
    02.11.2020 14:47

    Skvělé téma článku! Větu: "Pokud někdo pracuje a šetří (vydělává více, než spotřebuje), musí jiný zase utrácet více, než vydělá." by bylo třeba velkými písmeny vytisknout na začátek každé strany textu o ekonomii (včetně učebnic). :-) Tahle prostá skutečnost je jednou z nejvíce opomíjených v mnoha ekonomických a monetárních teoriích a mravokárných doktrínách, jako je na např. doktrína rozpočtové "odpovědnosti".
    Richard Fuld
    •  
      02.11.2020 16:36

      Nediskutuji o logice této zákonitosti. Ale v jakém časovém horizontu MUSÍ JINÝ utrácet? Hypoteticky. Ať nevznikne dojem, že úspor je v každém okamžiku habaděj. Masám by mohl někdo srozumitelně vysvětlit to, že pokud někdo dlouhodobě spoří, tak jiný to nemůže rychleji spotřebovat - rozfofrovat je nepěkné slovo. Nebo může? Co když své úspory bude ten šetřílek najednou potřebovat pro sebe? (Koncern v případě potřeby prodá jednu ze svých divizí, aby investoval do jiné nebo posílil ty zbývající. Stát nemá co prodat.)
      Mudr.c
      •  
        02.11.2020 17:52

        Ta logika samotná je ale hodně podstatná. :-) Samozřejmě, že produkce i spotřeba jsou nějak rozloženy v čase, takže když někdo spoří třeba na auto, tak to nějakou dobu trvá, než si ho může koupit (pokud se nechce zadlužovat). Na druhou stranu předměty dlouhodobé spotřeby se dnes už v podstatě nekupují z úspor, když je běžné je pořizovat na dluh, tedy na splátky. Zjednodušeně řečeno, producenti se přizpůsobují chování spotřebitelů. Takže úspory jako takové nejsou a priori zlem samy o sobě. Jde spíše o náhlé změny v chování spotřebitelů, především pak omezování spotřeby, které producentům způsobí problémy s nadbytečností jejich produkce a tedy prodejem jejich produkce. I takovému vývoji chování spotřebitelů se producenti nakonec přizpůsobí, jen to ve finále mohou odnést i ti spotřebitelé, protože to mohou být právě oni, kdo se stane také nadbytečným a kdo bude kvůli omezování produkce propuštěn. Proto považuji náhlé omezování spotřeby za účelem tzv. připravování se na horší časy v podstatě za vyvolávání těch horších časů. Lidé by se měli snažit udržovat své spotřebitelské chování stabilní, resp. odpovídající jejich příjmům (toto chování nijak nevylučuje držení adekvátní finanční rezervy). Jednoduše jde o to nechodit špatným časům naproti. :-) Pokud někdo dlouhodobě spoří, pak někdo jiný, kdo produkuje, může mít problém svoji produkci (práci) na trhu prodat, protože peníze, které by jinak získal prodejem své produkce, někdo uspořil. Naštěstí se stává, že vedle těch co spoří, existují i ti co se zadlužují a tím na trhu nahrazují kupní sílu, která byla uspořena někým jiným. To platí v tom lepším případě. V tom horším se nikdo nezadlužuje a ty peníze prostě v oběhu v daný moment chybí a to má své následky, které jsou v případě nevýznamných změn chování samozřejmě do značné míry již započteny v prodejních cenách. Problémy mohou začít, pokud je uvedená absence "uspořené" kupní síly masivnější a/nebo dlouhodobější. Snad jsem Vám odpověděl, na Vaše dotazy.
        Richard Fuld
  • O dvou krávách existuje mnohem více variant
    02.11.2020 8:41

    O dvou krávách existuje mnohem více variant. Akorát, když to vykládám studentům v druhém semestru, tak nevědí, o čem mluvím, protože ty systémy nezažili a většina rodičů jim vypráví, jak je kapitalismus strašný. "Pracuj a šetři" platí i za keynesianismu. Šetři je pouze odložená spotřeba Úspory domácností jsou zdrojem úvěrů pro firmy - pro investice i pro provoz. Podstatou firmy není vložit vlastní úspory, ale zhodnotit úspory jiných tak, abych na tom vydělal. Rašín byl ekonom samouk, s myšlením sedláka. To jistě bylo velmi zdravé pro střední třídu, ale obtížně stravitelné pro tehdy dominující socialisty. Také hrozba deflace pochází od jeho kritiků. Dlouhé řeči krátký závěr: Keynesianismus byl zneužit populisty pro bezbřehé neproduktivní zadlužování.
    Pracovitý Prosecký
    • Re: O dvou krávách existuje mnohem více variant
      02.11.2020 15:39

      "Šetři je pouze odložená spotřeba Úspory domácností jsou zdrojem úvěrů pro firmy - pro investice i pro provoz." Tohle bohudík už od roku 1971 neplatí, protože žádný podnikatel dnes už nepotřebuje, aby spotřebitelé omezili svoji spotřebu, aby mu mohli uspořené peníze skrze banku půjčit. Díky současnému peněžnímu standardu již banky nepotřebují úspory svých klientů, aby někomu mohli půjčit peníze. Banky dnes peníze vytváří tím, že je někomu půjčí. Ony to dělali takto i dříve, ale díky existenci zlaté kotvy (směnitelnosti bankovek za zlato) to končilo pravidelně runy na banky, peněžní kontrakcí a krizí celé ekonomiky. Tahle překážka běžného chodu ekonomiky již naštěstí od roku 1971 odpadla. Rašínovy rady byly relevantní snad dříve v dobách zlatých standardů. Dnes je však Rašinovo pracovat a spořit spíše zbytečnou a pro ekonomiku škodlivou radou, protože pro úvěry podnikatelům již úspory spořivých občanů nejsou třeba. Dnes je aktuálním a užitečným heslem pracovat a spotřebovávat. :-)
      Richard Fuld
  •  
    31.10.2020 19:09

    Dost slaboduchej článek ...
    Kežič
    •  
      02.11.2020 15:29

      Vy byste asi nerozeznal kvalitní článek, ani kdyby Vás píchl do oka. :-)
      Richard Fuld
      • Richard Fuld
        02.11.2020 15:54

        Pokud neobhajuješ toho šmejda, tak píšeš rozumně.
        Velkamedvědice
        • Re: Richard Fuld
          02.11.2020 16:11

          Ty taky, tedy pokud zrovna na mě nebo na něj neútočíš. :-)
          Richard Fuld
    •  
      02.11.2020 8:30

      co byste chtel, patria neni bloomberg, tady jsou radi ze nekdo neco napise
      Trade4fun
Aktuální komentáře
02.12.2020
22:07Wall Street zakončila bez výraznějších změn, Salesforce -9 %  
17:38Nakopne Teslu Wrightův zákon?
17:05Americké akcie klesají, i když jednání o stimulu propad trochu brzdí  
15:52Opustit Libora nebude tak jednoduché...
14:00AQUAPALACE, a.s. - Konsolidovaná výroční zprávy společnosti AQUAPALACE, a.s. za rok 2019 - opravené úplné znění
13:39Fidelity International: Biden podpoří čistou energii a garantuje zdravotní péči pro širší skupinu obyvatel
13:34Rada: Při přípravě rozpočtu nebyly respektovány základní zásady
12:48Ján Hladký: Salesforce měl prvotřídní čtvrtletí, akvizice Slack je ale nešťastná  
12:09Siegel: Zisky budou v roce 2021 vyšší, reálná návratnost akcií atraktivní
11:28Nezaměstnanost v EU zůstala na 7,6 %, v eurozóně klesla
10:36Stock Spirits zvýšil roční tržby, zisk ale klesl. Navrhuje mimořádnou dividendu
10:20IPO Airbnb by mohlo být pozitivní, pak bude záležet na epidemii (komentář analytika)  
10:03Salesforce.com kupuje aplikaci Slack za 27,7 miliardy dolarů
9:12Rozbřesk: Během přestávky mezi kovidovými vlnami si česká ekonomika výrazně polepšila
8:59Británie schválila použití covidové vakcíny. Dostupná má být od příštího týdne
8:48Pochybnosti o nových maximech trhů, razie na Slovensku i roční čísla Stock. Trhy zřejmě otevřou mírně níže  
8:39Zeman ohlásil veto daňového balíčku, Vystrčil vliv na Senát nečeká
8:29Bilance třetího kvartálu: Zisk amerických bank se zvedá, meziročně ale stále chybí desetina a zvedl se počet neúspěšných
8:23Zásah ve slovenské Pentě: Policie zadržela pro podezření s korupce a praní špinavých peněz spolumajitele Haščáka
8:18První návrh postkovidové pomoci americké ekonomice: přes 900 miliard dolarů do mezd, zaměstnanosti i vakcín

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
Cloudera Inc (10/20 Q3, Aft-mkt)
DocuSign Inc (10/20 Q3, Aft-mkt)
Dollar General Corp (10/20 Q3, Bef-mkt)
Kroger Co/The (10/20 Q3, Bef-mkt)
Marvell Technology Group Ltd (10/20 Q3, Aft-mkt)
11:00EMU - Maloobchodní tržby, y/y
14:30USA - Nové žádosti o dávky v nezam.
16:00USA - Index ISM ve službách