Tuzemský automobilový průmysl se rychle vzpamatoval z první vlny pandemie a jeho produkce se poměrně svižně začala vracet k loňským úrovním. V září ji, alespoň co do objemu výroby překonal, byť počty vyrobených aut ještě stále zaostávaly. Přesto i v tomto posledním případě už vypadaly výsledky v posledních měsících o poznání lépe než na jaře. Ve srovnání s prvními devíti měsíci loňského roku se tak vyrobilo o zhruba 260 tisíc osobních vozů méně. Jak se dařilo automobilovému průmyslu jako největšímu tuzemskému výrobci a exportérovi v posledním měsíci, zatím ještě nevíme, ale už dnes se můžeme podívat, jak dopadly registrace nových vozů v EU v říjnu. Tedy v měsíci, kdy se naplno rozběhla druhá vlna pandemie nejenom v ČR, ale i v řadě dalších evropských zemích.
A právě pandemie stoj i za horšími výsledky letošního října, kdy se registrace meziročně propadly o 7,8 %. Hlavní důvody slabých výsledků lze hledat jak na straně nabídky (omezování prodejů v některých zemích), tak i slabší firemní i spotřebitelské poptávky. V plusu byl tentokrát pouze irský trh, kde ovšem nelze přehlédnout velmi nízký srovnávací základ z předchozího podzimu. Největší evropské trhy si vedly smíšeně. Od stagnace v Itálii (-0,2 %), přes mírný pokles v Německu (-3,6 %) až po dvouciferný propad ve Španělsku (-21 %). Od začátku roku tak trh poklesl o necelých 27 %, což představuje zhruba 3 miliony vozů.
Když se na výsledky podíváme z pohledu výrobců, tak byl říjen byl pozitivním měsícem pro skupinu Fiat (FCA) a Peugeot (PSA), nicméně tento jeden měsíc nic nezměnil na faktu, že obě skupiny letos ztrácejí podíl na trhu. Nárůstu tržního podílu v prvních deseti měsících dosahuje především Toyota, VW a Hyudai. Shodou okolností automobilky zastoupené i v ČR. Nejde sice rozpitvat, jak moc se na tom podílejí právě jejich tuzemské závody, avšak minimálně v případě Škody dochází k posilování její pozice na unijním trhu z loňských 5,1 na 5,7 %. Přitom je stále více zřejmé, že druhá vlna pandemie nebude mít na automobilky tak drtivý dopad jako ta první. Minimálně proto, že neprobíhají plošné odstávky, ani se nerozpadají dodavatelské řetězce. Hlavním problémem tak zůstává především nejistá poptávka na straně firem i spotřebitelů a zpřísňování emisních limitů. Ty tak dohromady představují hlavní rizika pro aktuálně nadějný rozjezd celého automobilového průmyslu.
*** TRHY ***
CZK a dluhopisy
Koruna se v průběhu pondělí vydala otestovat hranici 26,30 EUR/CZK, což se jí sice nakonec nepovedlo, ale i tak se dostala na nejsilnější úroveň od začátku září. Podobně jako dalším měnám v regionu jí svědčí nižší averze k riziku podporovaná vyhlídkami na blížící se konec druhé vlny pandemie, respektive nadějemi spojenými s úspěšným testováním některých vakcín. V průběhu včerejšího dne, kdy byl v ČR státní svátek, se koruna vrátila nad hranici 26,40 EUR/CZK. Z významných událostí tohoto týdne na domácím hřišti zbývá už jen zítřejší jednání o prodloužení nouzového stavu, které napoví, jak dlouho ještě pojede ekonomika v omezeném režimu a zda tedy bude platit i nový systém pravidel rozvolňování označovaný jako PES.
Zahraniční forex
Nadšení z vakcíny na globálních trzích pomalu vyprchává, a tak přichází konfrontace s nepříjemnou realitou, kterou vnímá i eurodolar. Počty nově nakažených v USA stále prudce rostou, fiskální stimul není na dohled a americká data se začínají zvolna zhoršovat (viz propad podnikatelské nálady v New Yorku a slabší maloobchod). Není tedy divu, že dolaru se příliš nedaří. Eurodolar se tedy tlačí vzhůru a to přesto, že EU se zatím nemůže finálně dohodnout na schválení rozpočtu na příštích sedm let.
To se však zdá být problém spíše pro maďarský forint a polský zlotý. Varšava a Budapešť se totiž rozhodly vetovat připravovaný rozpočet EU na roky 2021 až 2027 s tím, že transfery z něj mají být podmíněny dodržováním vlády zákona. Vedení EU, které předsedá Německo však Polsku s Maďarskem nechtějí nijak ustoupit. Tento konflikt, v němž jde o desítky až stovky miliard EUR, jež mají připlout do regionu, může dále dočasně zhoršovat sentiment v regionu.