Dnešní zasedání ECB bude opět patřit k těm napínavějším. Centrální bankéři jsou pod tlakem - ekonomika eurozóny totiž pravděpodobně ve čtvrtém kvartále kvůli druhé vlně pandemie opět poklesne, současně vykazuje zápornou inflaci, inflační očekávání zůstávají relativně nízká a euro atakuje více než dvou a půl letá maxima. I proto již na posledním zasedání Christine Lagardová oznámila, že v prosinci představí novou sadu opatření na podporu ekonomiky a inflace. To je z českého pohledu nakonec něco těžko pochopitelného. Čeští centrální bankéři přes historicky nejhlubší hospodářskou krizi žijí v prostředí, kde se jádrová inflace pohybuje poblíž historických maxim (na úrovni 3,7 %) a situace na trhu práce se zatím nezhoršila tak výrazně, aby inflační tlaky v nejbližších měsících výrazněji zchladila. I proto guvernér Rusnok a jeho kolegové spíše odrážejí otázky týkající se možného růstu sazeb v příštím roce.
Pozice ECB je zcela opačná a dnes se můžeme těšit minimálně na rozšíření pandemického programu skupování aktiv (PEPP). ECB pravděpodobně natáhne jeho účinnost za horizont poloviny roku 2021 a navíc zvýší celkový možný objem programu z dnešních 1,35 bilionu eur (řádově o stovky miliard eur).
Je také pravděpodobné, že ECB ještě zatraktivní a protáhne program TLTRO, který je pro ni asi nejefektivnějším nástrojem na posílení obranyschopnosti finančního systému proti sílícímu šoku z reálné ekonomiky. Znepokojivé jsou v tomto směru pro ECB zprávy z průzkumu mezi bankami (Bank Lending Survey) i interní analýzy, o kterých hovořil nedávno hlavní ekonom Philip Lane. Program TLTRO3 tak pravděpodobně bude natažen také za polovinu roku 2021 a současně věříme, že jej bude chtít ECB představit v ještě atraktivnější podobě. V tuto chvíli je to pro ni hlavní nástroj, kterým dokáže bránit přenosům pandemického napětí do finančního systému (přebytky likvidity jsou vysoké, ale problém může být rostoucí neochota bank posílat peníze dál do ekonomiky).
A v neposlední řadě ECB bude probírat možnost dalšího poklesu depozitní sazby. Ta však podle nás nakonec zůstane beze změny. Byl by to sice dobrý nástroj na oslabení velice silného eura a tím pádem i podporu inflačních očekávání, ale pro komerční banky a finanční systém by představoval dodatečnou zátěž a mohl by paradoxně přispět k ohrožení finanční stability. Základní i depozitní úroková sazba pravděpodobně zůstanou stabilní, což může být pro euro střednědobě lehce pozitivní zpráva.
*** TRHY ***
CZK a dluhopisy
Česká koruna se drží v okolí 26,30 EUR/CZK. V nejbližších seancích pro ni bude klíčové sledovat, jak se vyvíjejí jednání EU o společném rozpočtu a o dohodě mezi EU a Británií (více viz zahraniční forex). Vysoká pandemická nejistota také může sehrávat svoji roli (denní přírůstky nakažených dále rostou), na druhou stranu riziková aktiva stále “po očku sledují “ primárně světlo naděje spojované s vakcínou a na výraznější výprodeje asi na konci roku zaděláno nebude.
Další rizikový - spíše pro české dluhopisy než korunu - může být také dnešní jednání senátu o daňových změnách (zrušení superhrubé mzdy a zvýšení odčitatelných položek).
Zahraniční forex
Eurodolar se vrátil pod hranici 1,21 přičemž propad byl částečně spojený s nárůstem averze k riziku, jež mimo jiné generuje i nejistota okolo jednání o brexitu. Britský premiér Boris Johnson a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen nedokázali na společné večeři zařídit posun v jednáních a tak se má jednat až do neděle. Netřeba dodávat, že tyto informace netěší britskou libru.
Dnes však budou primárně rhy sledovat odpolední zasedání ECB, které by mělo přinést další sadu expanzivních opatření na podporu ekonomiky a inflace (viz úvodník). Šéfka ECB Ch. Lagardeová bude navíc možná konfrontovaná s dotazy na rychlé posílení eura, přičemž její odpovědi mohou přinést zvýšenou volatilitu eurodolaru.
Rušněji bylo včera také ve střední Evropě, kde se všem měnám podařilo posílit v reakci na zprávy o tom, že bylo dosaženo předběžné dohody mezi Polskem a Maďarskem na jedné straně a zbytkem EU na straně druhé (v otázce podmiňování výplat transferů na základě toho, že daná země dodržuje principy “vláday zákona”). Rýsující se dohoda však má tento problém v podstatě pouze odložit, neboť o ustanovení této podmínky (s níž mají vlády ve Varšavě a Budapešti problém) má rozhodnout Evropský ústavní soud, což může trvat rok či déle. Pokud by skutečně takto dohoda nad rozpočtem EU vypadala, tak nelze konstatovat, že ze střednědobého hlediska jde o býčí signál pro forint a zlotý.