Torsten Slok působil v a jeho názory na ekonomický vývoj sledovala řada lidí. Byl mimo jiné často citován na FTAlphaville, nyní působí jako hlavní ekonom v Apollo Global Management a v rozsáhlém rozhovoru pro Yahoo Finance komentoval svůj pohled na současnou hospodářskou situaci a další vývoj v ekonomice i na trzích. Ohledně intenzivně diskutované inflace míní, že „přijde, ale nebude trvat dlouho.“
Ekonom připomněl, že ve druhém čtvrtletí minulého roku padaly ceny řady služeb, včetně těch v letecké dopravě či ubytování. Nyní je třeba tento pokles brát v úvahu, protože nižší čísla ze druhého čtvrtletí 2020 znamenají nižší základnu při porovnávání s cenami ve druhém čtvrtletí letošního roku. To je důvod, proč bychom měli v následujících několika měsících čekat vyšší inflaci. Nicméně nejde o jev, ze kterého by měla mít americká centrální banka obavy a ve druhé polovině roku by mělo podle ekonoma dojít k opětovnému slábnutí inflace.
„Inflace může být krátkodobým problémem a může do určité míry ovlivnit sazby, ale jsem silně přesvědčen, že Fed to nebude vnímat a bude čekat do druhé poloviny roku,“ uvedl Slok. Existuje nějaká úroveň výnosů desetiletých vládních obligací, při které by se Slok domníval, že došlo k významné změně situace na trzích? Slok na tuto otázku odpověděl, že výnosy dlouhodobějších obligací mohou růst z různých důvodů. Může nastat situace, kdy se Fed začne obávat přehřátí ekonomiky, ale to ekonom nečeká a podle něj bude Fed nakupovat dluhopisy po celý letošní rok.
Růst výnosů by mohla vyvolat i pouhá normalizace situace v ekonomice. Slok by to podle svých slov nepovažoval za problém, pokud by výnosy desetiletých obligací nepřekročily 1,5 – 2 %. Sledoval by zejména vývoj na trhu s bydlením a to, zda jej vyšší sazby nepoškozují. Podobně důležitý by byl dopad vyšších výnosů a sazeb na investice firem a spotřebu. Slok očekává, že výnosy desetiletých dluhopisů dosáhnou na konci roku 1,34 %, ale zopakoval, že by neměl být problém i v případě zmíněného růstu na 1,5 – 2 %. Americká ekonomika by pak podle něj měla těžit jednak z vakcinace a také z fiskální stimulace.
Nemohly by ale hospodářství poškodit vyšší daně? O jejich zvýšení hovoří Bidenova vláda, Slok v této souvislosti zmínil, že případný růst sazby daně ze zisků by z hlediska celé ekonomiky měl být pravděpodobně více než vyvážen celkovým fiskálním impulsem. Ekonom pak hovořil o tom, že deset největších firem v indexu S&P má nyní asi třetinový podíl na celé kapitalizaci trhu. Pokud tedy někdo investuje pasivně a koupí celý index, není momentálně ani zdaleka tak diverzifikovaný jako před lety. Trhu přitom dominují technologické firmy a je tak důležité, jak se bude vyvíjet regulace tohoto sektoru.
Problematické technologie a kam se vrtnout
Slok poukázal i na to, že technologické společnosti jsou citlivé na sazby a historicky lze mezi jejich akciemi a sazbami pozorovat poměrně vysokou korelaci. Zmíněné úvahy o pohybu výnosů obligací jsou tak relevantní i pro tyto akcie a kvůli jejich vysoké váze v celém indexu rovněž pro celý akciový trh. Slok pokračoval s tím, že „hodně věcí je na trhu drahých, v určitém smyslu je drahé všechno. Co jako investor udělám, když je vše drahé? Hledám věci, které nemají vysokou korelaci s předraženými aktivy.“ Podle ekonoma jde třeba o tematické investice zaměřené například na udržitelnost a zodpovědné investování (ESG) či společnosti orientované na umělou inteligenci či fintech.
Dalším zajímavým investičním tématem může být podle Sloka růst příjmů střední třídy v rozvíjejících se zemích. I aktiva spojená se zmíněnými tématy mohou být hodně drahá, Slok ale míní, že pokud by na trzích došlo ke korekci, čelila by jí lépe než pasivní investice, které jsou nyní vysoce korelované s vývojem výnosů a sazeb a nevykazují vysokou diverzifikaci.
Nemůže opětovný příklon investorů k technologickým titulům znamenat, že ekonomický výhled není tak optimistický, jak se investoři ještě nedávno domnívali? Technologické akcie totiž během velké části roku 2020 fungovaly jako defenzivní investice, pak je investoři načas opustili ve vidině přicházejícího boomu, ale nyní se situace opět obrací. Slok k tomu uvedl, že během pandemie si technologie vedly dobře, protože shodou okolností jde často o firmy, které těží ze sociálního distancování. K tomu se přidal zmíněný pozitivní efekt klesajících sazeb.
Pokud se nyní investoři znovu obracejí k technologiím, může to prostě jen ukazovat, že přehodnotili svůj výhled ohledně růstu sazeb. Na technologie bude mít také významný dopad možná změna regulace. A pokud ještě přidáme mimořádně vysoké valuace tohoto segmentu trhu, zjistíme, že je u něj třeba být hodně opatrný, míní Slok.
Zdroj: Yahoo Finance