I když počet lidí bez práce v únoru mírně vzrostl, míra nezaměstnanosti zůstala na lednových 4,3 %. Bez práce je aktuálně více než 311 tisíc lidí, což je o 84 tisíc lidí více než ve stejném měsíci loňského roku, který byl mimochodem posledním předkovidovým měsícem.
Nezaměstnanost od konce recese v podstatě stagnuje, když pomineme drobné odchylky v jednotlivých měsících. Vzrostla vlastně jen v průběhu druhého čtvrtletí loňského roku a od té doby se mění jen minimálně. Na první pohled se tak na českém trhu práce nic neděje, avšak to je jen zdánlivé.
Jak už naznačily dřívější výsledky z trhu práce, dochází k výrazným přesunům pracovníků mezi odvětvími a obory. To znamená, že se lidé poměrně úspěšně snaží najít rychle novou práci, aby nespadli do statistiky nezaměstnaných. Opomenout nelze ani výraznější odchody (či lépe návraty) do penzí, v rámci kterých starší generace zcela opouštějí trh práce.
A zapomenout nelze ani na to, že nabídka volných míst na trhu práce není zdaleka tak chudá, jako byla v časech po předchozích recesích. Dominují jí sice pomocné práce ve výrobě nebo ve stavebnictví, avšak vznikají i nová místa v úspěšných oborech napojených na e-commerce.
Nízká nezaměstnanost jde na vrub samozřejmě i státní podpoře ve formě programů Antivirus, do kterých jsou zahrnuty stovky tisíc nezaměstnaných. Samozřejmě ne všichni by automaticky přišli o práci, pokud by se systém podpory změnil, avšak s ohledem na další lockdown je to rozumná cesta, jak se vyhnout negativním důsledkům ať už v podobě propouštění nebo propadu mezd dotčených pracovníků.
Výhled nezaměstnanosti zůstává nejistý s ohledem na to, jak nejasný je další vývoj pandemie a s ní spojených restrikcí. Předpokládáme, že nezaměstnanost v letošním roce dál mírně vzroste, pokud odhlédneme od sezónního vývoje. Vzhledem k pravděpodobnému oživení ve druhé polovině roku by však nárůst počtu lidí bez práce neměl být nijak dramatický.