Bankovky a mince jsou v eurozóně stále živé a dobře se jim daří, navzdory růstu počtu platebních karet a bezkontaktních plateb, který současná pandemie nemoci covid-19 ještě zrychlila. Přestože podíl hotovosti na denních transakcích v eurozóně klesá, hodnota hotovosti v oběhu se za poslední desetiletí téměř zdvojnásobila. Vyplývá to ze zprávy Evropské centrální banky (ECB).
Tento fenomén, který guvernér britské centrální banky Andrew Bailey nazval paradox bankovek, je způsoben hlavně dvěma důvody. Je to poptávka po měně mimo eurozónu a skutečnost, že Evropané hromadí svůj majetek v hotovosti, uvedla ECB.
Na konci roku 2020 byly v oběhu bankovky za více než 1,4 bilionu eur (36,5 bilionu Kč). To bylo o 11 procent více než před rokem. Pouze pětina z toho však byla využita pro transakce v rámci eurozóny.
Studie ukázaly, že zhruba 30 až 50 procent hodnoty zůstává mimo eurozónu, mimo jiné v rozvojových zemích s nedostatečně rozvinutou platební strukturou a nedostatkem důvěryhodných možností pro spoření. Jeden průzkum pak ukázal, že třetina domácností v eurozóně si v roce 2019 držela hotovostí rezervy doma. Byly to sice převážně menší částky, ale v některých případech i více než 10.000 eur (261.000 Kč). A růst hotovosti zesílil v době koronavirové krize tempem, které lze srovnat s růstem v době po kolapsu banky Lehman Brothers Holdings v roce 2008, uvedla agentura Bloomberg.