Známý ekonom Ken Rogoff z Harvardu hovořil na Bloomberg Markets o kryptoměnách. Na začátku rozhovoru byl tázán na takzvané stablecoins, tedy kryptoměny kryté nějakým aktivem, které by jim mělo dávat stabilitu. Ekonom míní, že regulace uvedeného trhu velmi zaostává a regulátoři se tomuto tématu měli věnovat již před lety. Princip je přitom u stablecoins podobný jako u pevného měnového kurzu – i u něj jeho název nutně neznamená, že bude stabilní.
Podle ekonoma budou postupně vznikat digitální měny centrálních bank, bylo by ovšem chybou se domnívat, že půjde o významnou konkurenci kryptoměnám. Například šéf Fedu Powell se vyjádřil v tom smyslu, že digitální měna Fedu by mohla snížit atraktivitu bitcoinu, ale Rogoff míní, že k tomu by nedošlo. Měna centrální banky by mohla být například atraktivnější pro platební transakce, ale výraznou konkurenci bitcoinu by nepředstavovala, a proto přijde regulace těchto trhů.
Rogoff pokračoval s tím, že hodně zastánců kryptoměn jej za jeho slova nebude mít rádo, ale podle jeho názoru přísnější regulace těchto aktiv přijde a bude se zaměřovat například na anonymitu, která s nimi souvisí. Míříme tak do stavu, kdy minimálně vlády budou v případě potřeby schopny vysledovat původ transakcí, „i když je nemusí soustavně monitorovat.“ Je ale skutečně možné kryptoměny efektivně regulovat?
Na tuto otázku ekonom odpověděl, že o ní hodně přemýšlel. Dospěl k tomu, že kryptoměny nelze z pohledu USA regulovat v zemích, jako je Severní Korea, Rusko či třeba Írán. Nicméně lze ovlivnit jejich používání jinde, a to třeba i firmami, jako je . Což se promítne do atraktivity kryptoměn. Navíc Rogoff dodal, že se vždy stranil toho, aby říkal, že hodnota bitcoinu půjde k nule. K tomu dojít nemusí, ale zmíněné změny mohou jeho cenu snižovat.
Historie peněz podle ekonoma ukazuje, že s penězi přišel vždy soukromý sektor, vláda je pak převzala a začala regulovat. K tomu samému podle jeho názoru dojde i na kryptoměnách s tím, že „vlády stanovují pravidla“ a zde může být výsledek takový, že přetrvá určitá anonymita, ovšem ne u velkých transakcí. A samozřejmě se vlády budou snažit zabránit například tomu, aby byly kryptoměny používány v kriminálních aktivitách. Nyní je to u bitcoinu lehké a „to musíme změnit“. Čína pak má motivaci k tomu, aby experimentovala s digitální měnou centrální banky, protože by to mohlo měnit globální finanční systém, kterému nyní dominují Spojené státy.
Zatímco se podle ekonoma hovoří hlavně o tom, jaké kryptoměny mohou v budoucnu existovat a jaké mohou vydávat centrální banky, opomíjeným, ale významným tématem jsou změny, které by to přineslo pro bankovní sektor. Přesněji řečeno pro nabídku úvěrů. Podle Rogoffa by totiž digitální měny centrálních bank mohly tuto nabídku ovlivnit negativně. V současné době již existují alternativy, jak získávat úvěry. Nové technologie a firmy stojí v této oblasti ale na počátku a mimo jiné také nejsou regulovány. Za 30 až 40 let tu tak nemusíme mít tradiční banky, ale „vlády se do toho nijak nehrnou a ani by neměly“.
Zdroj: Bloomberg Markets
Disclaimer:
Investování do virtuálních aktiv (např. Bitcoin) či investičních nástrojů navázaných na virtuální aktiva je spojeno s řadou rizik, na která upozorňuje např. EBA (European Banking Authority) v článku „Crypto-assets: ESAs remind consumers about risks“ ze dne 17.3.2021. Tato upozornění naleznete ZDE. Patria Finance a.s. nedoporučuje investovat do nástrojů navázaných na virtuální aktiva z důvodu rizik, která jsou s nimi spojena.