Hlavní událostí tohoto týdne bude pro český finanční trh nepochybně zasedání bankovní rady ČNB. Série jestřábích komentářů dala jasně najevo, jaký je asi většinový postoj centrálních bankéřů, takže čtvrtprocentní navýšení sazeb by ani tentokrát nemělo nikoho překvapit. Nelze však vyloučit, že i tentokrát padne návrh na ještě rychlejší navýšení repo sazby, který nejspíš nezíská dostatečnou podporu. Pro finanční trhy bude zajímavý nejenom výsledek jednání, ale i nová prognóza, jejíž horizont se posune až na konec roku 2023 a ukáže se tak, s jakou rychlostí by se asi ČNB mohla (podle jejího modelu) dostávat k neutrální tříprocentní hranici, o které mluvil v polovině července viceguvernér Mora.
Nebudou to však jen vzdálené výhledy ČNB, které budou poutat pozornost domácího trhu. Tento týden totiž bude docela bohatý na nové zprávy z domácí i evropské ekonomiky. Už dnes přijde na řadu červencový index nákupních manažerů v průmyslu, který zřejmě potvrdí, že tuzemské firmy sice mají dostatek zakázek, avšak vzhledem k logistickým problémům je nestíhají dokončovat. Zpřesnění se navíc dočká i evropský PMI za průmysl a ve středu i za služby, kterým se nejspíš po rozvolnění daří dohánět předchozí útlum, jak se dá usuzovat z velmi slibného předběžného výsledku HDP eurozóny zveřejněného už v pátek.
Kromě předstihových PMI však tento týden přijdou na řadu i tvrdá data. Dnes to bude výsledek hospodaření státního rozpočtu za prvních sedm měsíců roku, který by už mohl být pozitivněji ovlivněn vyšším výběrem daní. Ve čtvrtek to bude nejspíš velmi dobrý výsledek maloobchodu, který v pátek vystřídají horší čísla z tuzemského průmyslu. Jak už bylo vidět z průběžných čísel, automobilový průmysl se už v důsledku nedostatku komponent dostal na sestupnou dráhu.
Z evropských čísel stojí tentokrát za zmínku vývoj produkčních cen (úterý), který ukáže sílu a částečně i do jisté míry i trvalost inflačních tlaků ve výrobě. Další v pořadí budou nepochybně zakázky v německém průmyslu, jehož vyhlídky nejsou podle Ifa tak optimistické jako v předchozích měsících. Na americkém trhu budou pozornost poutat zprávy o zlepšování situace na tamním trhu práce. Ve středu to bude ADP report a týden pak mohou završit povzbudivé payrolls.
TRHY
CZK a dluhopisy
Poté, co se koruna v pátek stabilizovala v blízkosti hranice 25,50 EUR/CZK, se pozornost finančních trhů bude upírat především na čtvrteční zasedání bankovní rady ČNB. Očekává se od něj nejenom další zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu, ale vyjasnění dalších záměrů centrálních bankéřů pro další měsíce. Nová prognóza, nad kterou se budou tentokrát rozhodovat, bude pravděpodobně nabádat k ještě rychlejšímu zvyšování sazeb než ta stávající, která do konce letošního roku předpokládala navýšení repo sazby na jedno procento a v příštím roce na zhruba 1,75 %. Finančním trhům navíc poprvé ukáže i výhled ČNB pro rok 2023. Optimistický pohled centrální banky by nakonec mohl pomoci i delšímu konci úrokové křivky, který se sice v pátek trochu vzpamatoval, avšak stále zůstává ve vleku expanzívních postojů centrálních bank na hlavních trzích.
Zahraniční forex
Eurodolar startuje nový týden těsně pod hranicí 1,19 EUR/USD, nad kterou se mu během páteční obchodní seance podařilo na krátko posunout. Euru k silnějším úrovním pomohl nad očekávání silný růst HDP ve druhém čtvrtletí v eurozóně (2,0% mezikvartálně), tažený především státy jižního křídla (Španělsko a Itálie), zatímco francouzská a německá ekonomika lehce zaostaly za očekáváním. Překvapením byla v pátek také vyšší než očekávaná inflace v eurozóně, jež v červenci vystoupala na 2,2 % (vs. 1,9 % v červnu) v důsledku příznivého efektu srovnávací základny (detaily budou publikovány 18. srpna).
Eurodolarový trh čeká po nabitém minulém týdnu zvolnění co do množství významnějších makro dat. Nový týden nabídne především finální odhady červencových PMI v eurozóně i USA - již dnes přijdou na řadu odhady v průmyslu, ve středu pak také ve službách. V pátek to pak budou důležité statistiky z amerického trhu práce za červenec (payrolls), které napoví, jak postupuje post-pandemické oživení na pozadí otevírání ekonomiky. Připomeňme, že americkému trhu práce stále chybí 6,8 mil. zaměstnanců v porovnání s obdobím před začátkem pandemie, což významně kontrastuje s vývojem HDP, které se ve druhém čtvrtletí již vrátilo na před-krizovou úroveň.