Většina bankovní rady České národní banky by na příštím měnovém zasedání mohla podpořit výraznější utažení měnové politiky, uvedl její člen Vojtěch Benda ve středečním tisku, zatímco trhy zvedají sázky na to, že ČNB příští týden skutečně přijde s nejprudším zvýšením sazeb za více než dvě dekády.
ČNB a Maďarská národní banka (MNB) letos v červnu jako první v Evropské unii zahájily cyklus utahování měnové politiky s tím, jak se ekonomiky regionu začaly rychle zotavovat z pandemie covidu-19.
Ale zatímco MNB tento týden ubrala na razanci svých postupných kroků, komentáře představitelů ČNB naopak naznačují, že v bankovní radě sílí podpora pro zvýšení hlavní dvoutýdenní repo sazby jednání 30. září o nestandardních 50 bazických bodů.
Taková představa před říjnovými volbami znepokojuje českou vládu.
Premiér Andrej Babiš varuje před zvyšováním sazeb, které zdraží úvěry domácnostem a podnikům. Ministryně financí Alena Schillerová ve středu na twitteru uvedla, že na srpnovém měnovém zasedání, jehož se zúčastnila, "opakovaně" vyzývala členy rady, aby plánovanou fiskální konsolidaci neprovázely restrikce ze strany měnové politiky.
Představitelé nezávislé ČNB, která ze zákona nesmí přijímat žádné pokyny od politiků, se proti podobným tlakům ohrazují. Guvernér Jiří Rusnok říká, že vyšší sazby jsou zapotřebí, a ani on nevyloučil v tomto směru razantnější krok, než bývá zvykem.
Ačkoli ČNB v minulosti mnohokrát srazila sazby o více než čtvrt procentního bodu, nikdy od roku 1997 je větší měrou nezvýšila.
Vzhledem ke zrychlení inflace na 13leté maximum a rizikům, že rychlý růst cen zapustí kořeny v očekávání spotřebitelů a firem, tak nyní pokračuje spíše debata o tom, jak rychle by sazby měly růst.
Vojtěch Benda na obou minulých zasedáních hlasoval jako jediný v sedmičlenné radě pro zvýšení hlavní sazby o 50 bazických bodů. Většina členů rady v obou případech nakonec podpořila standardní nárůst o čtvrt procentního bodu na současných 0,75 %.
"Myslím, že ve světle nových inflačních čísel může převážit podpora pro rychlejší zvyšování," řekl Benda v rozhovoru pro Lidové noviny zveřejněném ve středu.
Větší podpora o zvýšení sazeb o 50 bps
Podobně jako ostatní centrální banky také ČNB čelí vysoké inflaci plynoucí mimo jiné z globálních tlaků na dodavatelské řetězce, růstu cen energií, utaženého domácího trhu práce a oživení poptávky po rozvolnění protipandemických opatření.
Vláda odkazuje na vyhlídky, že inflace začne v příštím roce opět zpomalovat, a Schillerová ve svém tweetu poznamenala, že například polská centrální banka "nechce zvyšováním úroků ohrozit křehké post-pandemické zotavení".
Nicméně i viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký ve středu v médiích uvedl, že podpora výraznějšího kroku v bankovní radě zřejmě zesílí.
"Dokážu si představit, že ten tábor, který bude pro razantnější zvýšení sazeb, abychom vyslali jasný signál a ukotvili inflační očekávání, bude tentokrát větší než minule jeden hlas kolegy Bendy," řekl Nidetzký v rozhovoru pro portál seznamzpravy.cz.
V pondělním rozhovoru pro Deník N viceguvernér řekl, že si umí představit i to, že na třech měnových zasedáních zbývajících do konce roku sazby vystoupají celkem až o 100 bazických bodů zhruba v souladu s tím, co započítává finanční trh.
Člen bankovní rady Tomáš Holub v rozhovoru pro Reuters tento týden řekl, že se příští čtvrtek "dost pravděpodobně" přikloní k výraznějšímu kroku.
Viceguvernér Marek Mora pak v rozhovoru pro agenturu Bloomberg z minulého týdne uvedl, že se na nadcházejícím měnovém zasedání bude jasně rozhodovat mezi zvýšením o 25 či 50 bazických bodů a že šance se možná blíží 50.
Koruna od začátku září v očekávání rychlejšího zvyšování sazeb celkově zpevňovala a minulý týden vystoupala až na 25,248 za euro, nejsilnější úroveň od února 2020.
Zdroj: Reuters