Ruská společnost si na listopad pro účely přepravy zemního plynu trasou Jamal-Evropa zarezervovala jen asi třetinu volných kapacit přes území Polska. O dodatečné tranzitní kapacity na přepravu suroviny přes Ukrajinu pak neprojevil zájem vůbec. Ukazují to výsledky aukce, na které se dnes odvolává agentura Reuters. je pod palbou kritiky za to, že nenabízí více plynu, přestože jeho ceny v Evropě strmě vzrostly. Své dlouhodobé závazky ale plní, potvrzují jeho evropští odběratelé.
Gazpromu v první polovině října ve srovnání se stejným obdobím v září klesl objem exportu plynu. Výsledky aukce dodatečných kapacit pro tranzit plynu jsou teď pod drobnohledem, neboť Evropa by chtěla více plynu, zejména pak z Ruska. Cena plynu pro evropský trh se totiž za poslední rok zvýšila o stovky procent, což je výsledek několika faktorů, zejména slabé nabídky a vysoké poptávky díky hospodářskému oživení po pandemii.
Cena zemního plynu pro evropský na začátku října skokově vzrostla, za dva dny skoro o 60 procent nad 160 eur (4070 Kč) za megawatthodinu (MWh). Pak sice část zisků odevzdala, cenový růst se ale vrátil, i když byl už mírnější. Kontrakt s dodáním v listopadu se dnes po poledni pohyboval kolem 99,75 eura (2540 Kč) za MWh, ukazují data pro virtuální obchodní uzel Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je určující pro ceny na evropském trhu. Před rokem se cena pohybovala kolem 15 eur (382 Kč) za MWh.
Gazprom si podle údajů na portálu Regional Booking Platform zarezervoval kapacitu pro přepravu asi 32 milionů metrů krychlových plynu denně. To je zhruba 35 procent celkové dodatečné kapacity, kterou na trase Jamal-Evropa na listopad nabídl polský provozovatel plynovodů Gas System přes tranzitní uzel Kondratki.
Gazprom se s Ukrajinou koncem roku 2019 po dlouhých jednáních dohodl na pětiletém kontraktu, podle kterého dodává přes ukrajinské území plyn dál do Evropy. Rozhovory značně zkomplikovalo politické napětí, které mezi oběma zeměmi panuje od anexe ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014.
Ruský plynárenský gigant má právo zarezervovat si dodatečné tranzitní kapacity navíc k těm, které už si vyjednal dříve a které využívá. ale v letošním roce většinou odmítal kupovat si velké objemy volných kapacit přes Ukrajinu. Ukrajinský provozovatel plynovodů v pátek uvedl, že Rusko posílá přes Ukrajinu dál do Evropy méně plynu, než k jakým objemům se zavázalo ve smlouvě.
Analytici tvrdí, že si dodatečné tranzitní kapacity nerezervuje proto, aby prosadil svůj projekt Nord Stream 2. Ten už je hotový, zatím ale nemá v Německu potřebná povolení. Nord Stream 2 bude dodávat plyn z Ruska po dně Baltského moře přímo do Německa, jeho kapacita činí 55 miliard metrů krychlových za rok. Od roku 2011 už je v provozu plynovod Nord Stream 1, který vede paralelně a má stejnou kapacitu.
Kontrolu nad Gazpromem má ruský stát. Kreml i už několikrát uvedly, že Rusko plní všechny dlouhodobé závazky na dodávku plynu, které má s evropskými odběrateli uzavřené. To potvrzují i největší plynárenské firmy v Evropě, které od Gazpromu nakupují.
Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden řekl, že zvýšení tranzitu přes Ukrajinu brání hlavně špatný stav plynovodní sítě na jejím území. Zároveň uvedl, že Evropa se do nynější situace dostala vlastní vinou, když dříve přijala chybné rozhodnutí a ve snaze snížit závislost na ruském plynu začala dlouhodobé kontrakty vypovídat, aby je nahradila krátkodobými. U těch ale ceny mnohem více kolísají.
Zdroj: ČTK, Reuters