Jerome Powell a Adam Glapinski - dva šéfové centrálních bank, jenž se nacházejí ve velmi podobné situaci. Oba v horizontu měsíců obdrželi posvěcení od politické garnitury na prodloužení svého mandátu a oba veřejnosti slibovali, že se inflace ocitne dočasně na vyšší hladině. Realita je ale taková, že inflace činí více než dvojnásobek inflačního cíle Fedu, resp. NBP a kupní síla držených dolarů, resp. zlotých rychle eroduje. Dnes bude mít přitom jak Powell, tak Glapinski možnost něco s tím udělat, neboť proběhnout měnová zasedání Fedu a NBP.
Začneme nejprve u našich severních sousedů, neboť výstupy z jednání NBP by měly být k dispozici již odpoledne (po 16:00). Po zcela nečekaném zvýšení oficiální úrokové sazby o 50 bazických bodů se zdálo, že holubicemi ovládané vedení NBP bude chtít tempo utahování měnové politiky zpomalit. Nicméně extrémně vysoká říjnová inflace (6,8 % meziročně!) tento umírněný scénář dost zásadně nabourala, a tak dnešní zvýšení oficiálních úrokových sazeb nebude zřejmě "jen" o 25, ale spíše o 50 bazických bodů. Nelze však vyloučit ještě vyšší nárůst úrokové sazby NBP a to v případě, že nová kvartální makroekonomická prognóza přinese velmi vysokou inflaci v roce 2022, což převážně holubičí Výbor pro měnovou politiku přesvědčí, že je třeba utahování měnové politiky akcelerovat.
Pokud jde o Fed, tak zde situace není tak dramatická jako v Polsku, avšak kroky americké centrální banky mají daleko větší (globální) váhu. Také v USA panuje vysoká inflace, která nezpomaluje, ale naopak (v meziroční vyjádření) stoupá vzhůru. Trh práce se přitom dále zotavuje, takže není žádný důvod dotovat ekonomiku masivními monetárními stimuly. Fed by měl tudíž dnes oznámit první restriktivní krok, a to zahájení postupné redukce měsíčních nákupů dluhopisů (aktuálně 120 mld. USD měsíčně). Tempo redukce bude zřejmě nastaveno na 15 mld. měsíčně s tím, že Fed by měl přestat nakupovat dluhopisy v polovině příštího roku.
Oba centrální bankéři - jak Glapinski, tak Powell budou mít dnes po skončení měnových zasedání své tiskovky, které budou velmi zajímavé a důležité. Trhy by si pak měly dát pozor na dvě věci: 1. zdali se stále věří mantře o "dočasnosti" inflace; 2. zdali poměrně agresivní očekávání, které jsou zabudovány v polské a americké výnosové křivce příslušné centrální banky neznervózňují.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna se před klíčovými zasedáními Fedu a ČNB dostává pomalu do kurzu - včera měnový pár poskočil k 25,56 EUR/CZK. Pokud však po dnešním Fedu půjdou dál vzhůru americké výnosy, může to mít česká měna s dalšími zisky komplikované.
Zahraniční forex
Eurodolar stagnuje a vyčkává na večerní zasedání Fedu. Všeobecně se očekává zahájení postupné redukce měnové expanze, resp. nákupů dluhopisů do své bilance (více viz úvod). Ještě předtím než zasedání Fedu zastíní vše, bude dobré monitorovat i výsledek americké podnikatelské nálady ve službách (index ISM). V detailech pak speciálně cenový sub-index.
Polský zlotý se musí mít dnes na pozoru před centrálními bankami. Odpoledne to bude domácí NBP a večer pak Fed. Pokud jde o NBP, tak opět zvedne sazby a zřejmě spíše znovu o 50 bazických bodů, než "jen" o 25, což by bylo pro trh zklamání (více viz úvod).
Akcie
Hlavní akciové indexy v USA si včera připsaly sice jen drobnější zisky za velmi nízké volatility, ovšem i tak se včerejším růstem přepsala dosavadní historická maxima na nové úrovně - a to na všech třech hlavních indexech. Velmi dobře se vedlo farmaceutickému sektoru, a to hlavně díky výrazně lepším výsledkům společnosti Pfizer (+4,2 %). Dařilo se i ostatním výrobcům vakcín (Biontech +5,5 %, Moderna +3,4 %). Naopak nejslabším článkem dne byl energetický sektor (Chevron -0,6 %, Exxon Mobil -1,2 %, Conoco Philips -2,1 %, Occidental -1,3 %) kvůli mírné korekci cen ropy (cca -1 %).