Zpřísňování měnové politiky v eurozóně s cílem zmírnit inflaci by v současnosti bylo kontraproduktivní. Uvedl to dnes hlavní ekonom Evropské centrální banky (ECB) Philip Lane. Za nynějším zrychlením růstu cen podle něj stojí dočasné faktory, zatímco základní inflační tlaky stále zůstávají slabé, napsala agentura Reuters. "Náhlé zpřísnění měnové politiky v této době by nesnížilo současnou vysokou úroveň inflace, ale vedlo by ke zpomalení ekonomiky a snížení zaměstnanosti v několika příštích letech. Snížilo by tak inflační tlaky ve středně dlouhém období," uvedl Lane. "Vzhledem k našemu předpokladu, že inflace se ve středně dlouhém období bude držet pod naším dvouprocentním cílem, by v současné situaci bylo kontraproduktivní zpřísňovat měnovou politiku," dodal. Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v říjnu zrychlil na 4,1 procenta ze zářijových 3,4 procenta. Za růstem inflace stálo zejména prudké zdražování energií. Spotřebitelské ceny po celém světě navíc v poslední době tlačí vzhůru výpadky v dodavatelských řetězcích. "Domníváme se, že v příštím roce výpadky poleví a ceny energií klesnou, nebo se stabilizují," uvedl Lane v rozhovoru se španělským listem El País. "Nynější období je z hlediska inflace velmi neobvyklé a přechodné," dodal. ECB koncem minulého měsíce v souladu s očekáváním ponechala svou měnovou politiku beze změny. Základní úroková sazba ECB tak zůstává na rekordním minimu nula procent, na kterém se drží již od března 2016. Česká národní banka (ČNB) v letošním roce úrokové sazby kvůli rostoucí inflaci několikrát zvýšila. Minulý týden přikročila ke zvýšení základní sazby o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. To představuje nejvýraznější nárůst od roku 1997.
