Inflace na šesti procentech. Ministerstvo financí zvýšilo odhad pro příští rok

Ministerstvo financí odhaduje v nové prognóze, kterou zveřejní v úterý, průměrnou inflaci příští rok šest procent. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedla ministryně financí Alena Schillerová. V poslední prognóze v srpnu úřad počítal s 3,5 procenty. Schillerová zároveň zopakovala, že zvyšování úrokových sazeb centrální bankou nebude mít na inflaci vliv.

Podle prvního místopředsedy ODS a kandidáta na ministra financí v připravované vládě koalic Spolu a Pirátů se Starosty Zbyňka Stanjury je krok ČNB oprávněný a pochopitelný. Upozornil, že vysoká inflace znehodnocuje úspory lidí a růst inflace podpořily podle něj i kroky dosluhující vlády Andreje Babiše.

ČNB ve čtvrtek v rámci nové prognózy výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 3,7 procenta, v srpnu to byla tři procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu centrální banky stoupnout na 5,6 procenta z dříve odhadovaných 2,8 procenta. V roce 2023 by měla inflace klesnout na 2,1 procenta. MF i ČNB očekávají na počátku příštího roku inflaci až kolem sedmi procent.

"Starost o měnovou stabilitu má centrální banka. ČNB musí něco dělat. Paní ministryně to ví, že se to neprojeví v řádech týdnů," uvedl Stanjura. Samotná ČNB uvedla, že zvýšení sazeb se v ekonomice projeví v horizontu měnové politiky, tedy za 12 až 18 měsíců.

Podle Stanjury nová vláda může učinit několik kroků, které by mohly napomoci inflaci snížit. Jde o zvýšení nabídky práce, otevřít pracovní trh zaměstnancům z Ukrajiny a zjednodušit pravidla na pracovním trhu. Podle něho by se mohlo přijmout až 10.000 zahraničních pracovníků. Zároveň by podle Stanjury pomohlo i zjednodušit stavební řízení, protože na inflaci má velký vliv i růst cen nemovitostí.

Nezaměstnanost by podle Schillerové měla příští rok činit 2,7 procenta podle metodiky výběrového šetření pracovních sil, tedy stejně jako v srpnové prognóze. V říjnu klesla míra nezaměstnanosti na 3,4 % proti zářijovým 3,5 %.

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek skokově zvýšila základní úrokovou sazbu, a to o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, což je nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Základní sazba ČNB bude nejvyšší od prosince 2008. Rada je přitom podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka připravená pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb v souladu s její prognózou. 

Hlavní rolí centrální banky je podle jejího guvernéra udržení cenové stability. "I za cenu určitého ochlazení ekonomiky jsme připraveni ukotvit inflační očekávání. My tady nejsme od toho, abychom brali ohled na nějakou skupinu, například držitele úvěrů nebo exportéry nebo dovozce. My jsme tady od toho, abychom pečovali o cenovou stabilitu v této zemi. Bez ní ani geniálnější vládní politika nezajistí blahobyt, pokud tady nebude cenová stabilita," poznamenal Rusnok ve čtvrtek.