Jak relevantní je v současné době obecně doporučované investiční portfolio složené z 60 % akcií a ze 40 % dluhopisů? Nastala smrt tohoto pravidla tak, jak se o tom nyní někdy hovoří? Na tyto otázky odpovídal na Bloomberg Markets Christian Mueller-Glissman, který spravuje investiční portfolia v . Podle něj jsou nyní drahé jak akcie, tak dluhopisy, a v každé době má svůj přínos, pokud jsou investiční sázky „v rovnováze“.
O tom, že dluhopisy již nemají co nabídnout, tudíž je lepší se více orientovat na akcie, se podle experta hovoří již nějakou dobu a navzdory tomu si portfolia 60/40 stále vedla dobře. Nyní je situace rozdílná v tom, že cyklus začíná s vyšší inflací a plošší výnosovou křivkou a to samo o sobě ještě snižuje potenciál obligací. Jak na straně diverzifikace, tak na straně výnosů. Co tedy s tím?
Mueller-Glissman uvedl, že řada studií ukazovala, že globální akciové portfolio nemělo v posledních letech velký smysl a bylo lepší orientovat se jen na americký trh. Jenže nyní se mění inflační výhled a zvyšuje se celková nejistota včetně oblasti ekonomické politiky. Nastává také desynchronizace ekonomického cyklu a tyto faktory vedou k větší diverzifikaci v akciových investicích. A to třeba co se týče geografického zaměření či jednotlivých investičních stylů.
„Neměli byste sázet na vítěze předchozího cyklu a mít koncentrované portfolio, je třeba diverzifikovat a jít o něco dál,“ uvedl expert. Vedle akcií pak investoři nemají zapomínat na další aktiva včetně komodit. Nejzajímavější diskusí je dnes „hotovost versus dluhopisy“, ne „akcie versus dluhopisy“. Historie totiž ukazuje, že nezvykle často bylo lepší držet hotovost než obligace. Významným ukazatelem je tu přitom podle experta sklon výnosové křivky a ten je podle jeho názoru nyní ve srovnání s obdobnými fázemi předchozích cyklů asi poloviční.
Nesnižuje ale atraktivitu hotovosti vyšší inflace? Mueller-Glissman tuto otázku glosoval s tím, že jde o rozhodování, zda „realizovat ztráty rychle či pomalu“. V případě hotovosti a vyšší inflace by totiž podle něj investoři mohli tratit pomaleji než v případě investic do dluhopisů. Řeč přišla i na inflační sedmdesátá léta. Expert uvedl, že nejistota týkající se inflace je momentálně vysoká, ale sedmdesátá léta byla přece jen extrémem, kterým nyní neprocházíme. „Stagflace sedmdesátých let je pro nás stále hodně velkým extrémem, který bych řadil do scénářů s velmi nízkou pravděpodobností,“ uzavřel Mueller-Glissman.
Zdroj: Bloomberg Markets