Americké univerzity dlouhodobě a velmi úspěšně spravují svůj majetek. Nejznámější z nich, Harvardova univerzita, se nedávno pochlubila svými investičními výsledky za uplynulé období, tedy rok končící 30. červnem 2021. Její majetek se meziročně zhodnotil o 34 procent a poprvé v historii přesáhl neuvěřitelnou hranici 50 miliard dolarů.
Nejde o překlep v řádech, nemá tady být 50 milionů, ale skutečně jde o miliardy. Harvard tímto podtrhl svoji výsadní roli nejbohatší univerzity světa a rovněž zvýraznil filozofii svého dlouhodobě velmi úspěšného investování. Více než třetinové zhodnocení se realizovalo díky býčímu nadšení na akciích, private equity, nemovitostech, tedy fakticky na všem, do čeho se dalo v poslední době investovat.
Jádrem úspěchu je dlouhodobá strategická alokace a fakticky nekonečný investiční horizont. Při velmi dlouhodobém pohledu a omezené potřebě čerpání prostředků je logické portfolio směřovat do nelikvidních segmentů. Aktuálně je portfolio sestaveno převážně z private equity (34 procent), hedgeových fondů (33 procent) a akcií (14 procent). V dluhopisech jsou pouhá čtyři procenta, na hotovost a jiné alternativy už mnoho nezbývá.
Harvard opět připomíná pravidlo pěti procent, tedy možnost pravidelně ze svého rezervoáru čerpat pět procent majetku. To při současném majetku tvoří příspěvek k univerzitnímu hospodaření celé dvě miliardy dolarů. I tak příjmy z nadačního fondu tvořily loni pouhých 39 procent z celku. Důležitou roli hrají i federální příspěvky, školné či dary, dost často od úspěšných absolventů. Harvard ve svém přístupu zdaleka není sám. Yale University spravuje majetek o objemu 42,3 miliardy, MIT (Massachusetts Institute of Technology) 27,4 miliardy dolarů.
Co je na jedné straně famózní investiční úspěch a pro čtenáře může posloužit jako inspirace, na straně druhé vytváří společenské pnutí. Školné na amerických univerzitách jde dlouhodobě nahoru, a to tempem výrazně rychlejším než inflace. Na stránkách Harvardu je zveřejněn odhad ročních nákladů na studium. Školné padesát jedna tisíc dolarů, celkové náklady na život studenta, včetně knih, stravy a ubytování, se blíží osmdesáti tisícům dolarů.
Čím dál více Američanů se ptá, jestli vysoké školy nejsou určeny jen pro skupinu dětí z dobře situovaných rodin a proč je třeba zdražovat školné, když má škola rekordní množství prostředků. Školné přitom tvoří už pouze 17 procent příjmů instituce. Ne nadarmo se o Harvardu mluví jako o hedgeovém fondu, který svým absolventům nabízí elitní vzdělání. Za to si nechá draze zaplatit, aby následně profitoval z úspěšné kariéry absolventů, kteří mu budou dále zhodnocovat již tak velmi objemné prostředky.
Autorem článku je Jaroslav Vybíral, hlavní investiční stratég ČSOB Asset Management. Článek vyšel 29. října na internetové stránce Hospodářských novin. Na Patria.cz ho zveřejňujeme s laskavým souhlasem autora.
Foto: www.harvard.edu