Růst eurozóny i nadále zpomalují narušené dodavatelské řetězce a vysoké ceny energií. Vyšší inflace se tak udrží déle, než se předpokládalo. Před výborem Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti to dnes řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Odmítla ale výzvy, aby na to její instituce zareagovala zpřísněním měnové politiky.
ECB dosud předpokládala, že se inflace příští rok rychle sníží. Nyní ale její představitelé přiznávají, že výhled, který sami už několikrát aktualizovali směrem nahoru, je stále příliš nízký. Lagardeová dnes ale zopakovala, že podmínky pro vyšší úrokové sazby v příštím roce přesto pravděpodobně nenastanou, protože problémy v dodavatelských řetězcích poleví a energie zlevní.
"Nedostatek materiálů, vybavení a pracovních sil zatěžuje výrobu, což oslabuje výhled na nejbližší období," řekla šéfka ECB. Na příští rok však ECB podle ní nadále předpokládá, že se inflace vrátí pod dlouhodobý inflační cíl ECB, tedy pod dvě procenta. "Stále se domníváme, že se inflace v příštím roce zmírní, ale pokles potrvá déle, než se původně očekávalo," dodala Lagardeová.
Míra inflace v eurozóně v říjnu pokračovala v růstu. Vystoupila na 4,1 procenta a do konce roku by se podle analytiků mohla přiblížit ke 4,5 procenta. Pak by měla začít klesat, ale pod cíl ECB se podle nich vrátí až na konci příštího roku.
ECB je tak v rozporu se soukromými analytiky i s Evropskou komisí (EK), připomíná agentura Reuters. Ti všichni odhadují, že míra inflace příští rok bude přesahovat dvě procenta.
Šéfka ECB také připustila, že v příštím roce více než letos porostou mzdy. Dopady tohoto jevu ale podle ní zůstanou omezené.