Aktualizováno Maďarská centrální banka dnes v souladu s očekáváním zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,3 procentního bodu na 2,4 procenta, tedy na nejvyšší úroveň od května 2014. Pokračuje tak ve zpřísňování své měnové politiky v reakci na rostoucí inflaci. Banka dále uvedla, že ukončí kvantitativní uvolňování měnové politiky a přestane nakupovat dluhopisy.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Maďarsku v listopadu zrychlil na 7,4 procenta z říjnových 6,5 procenta. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň za 14 let.
Maďarská národní banka (MNB) v prohlášení po měnovém zasedání uvedla, že jádrová inflace bude v příštích měsících ještě zrychlovat a v polovině roku 2022 se bude nacházet poblíž 6 procent. Celková inflace by se pak měla vrátit k 3% inflačnímu cíli banky až v první polovině roku 2023.
Smyslem zvýšení jednodenní sazby pro depozita na 2,4 %, tedy stejnou úroveň, na jakou zvedla hlavní sazbu, je podpořit stabilitu swapového trhu, uvedla také banka.
Maďarská centrální banka se v červnu stala první centrální bankou v Evropské unii, která začala od vypuknutí pandemie nemoci covid-19 zvyšovat náklady na úvěry. Od té doby úroky zvyšuje každý měsíc.
V cyklu zvyšování úrokových sazeb bude podle dnešního oznámení banka pokračovat na měsíčním základě. Cyklus utahování měnové politiky bude pokračovat, dokud se nestabilizuje inflační výhled a rizika nezačnou být vyvážená, uvedla také podle Reuters.
Také Česká národní banka (ČNB) již letos svou základní úrokovou sazbu v reakci na vzestup inflace několikrát zvýšila. Minulý měsíc základní sazba stoupla o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Jde o nejvýraznější zvýšení od roku 1997, které svým rozsahem překvapilo většinu analytiků. Člen bankovní rady Tomáš Holub o víkendu uvedl, že příští rok na jaře by se sazba mohla dostat na čtyři procenta. A podle vyjádření guvernéra Jiřího Rusnoka z úvodu tohoto týdne rychlé zvyšování sazeb v Česku ještě neskončilo.
Zdroje: ČTK, Reuters, Patria.cz