Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
čnBlog: Proč je inflace v současnosti vysoká a jak dlouho tu s námi bude?

čnBlog: Proč je inflace v současnosti vysoká a jak dlouho tu s námi bude?

18.01.2022 16:17
Autor: Redakce, Patria.cz

Odpoutání meziroční spotřebitelské inflace od 3% horní hranice tolerančního pásma inflačního cíle a její rychlý růst během druhé poloviny loňského roku až na prosincových 6,6 % vyvolává řadu otázek. Nejde jen o to, kam a proč může inflace ještě dále vzrůst v dalších měsících, ale také kdy a z jakých příčin poleví. Odpovědi na tyto otázky se pokusíme nastínit v tomto blogu, píší v nejnovějším příspěvku na webu České národní banky ředitelka odboru měnové politiky a fiskálních analýz Dana Hájková a vedoucí referátu krátkodobých predikcí a analýz v odboru makroekonomických prognóz Radek Šnobl. Na stránkách Patria.cz jej sdílíme v plném a nezměněném rozsahu.

Nemalou část inflačních tlaků dovážíme, to je ale jen část příběhu.

Globální a s ní i evropská ekonomika se stále vypořádávají s probíhajícími vlnami pandemie koronaviru. Po propadu ekonomik v roce 2020 nastalo loni ve vyspělých zemích až překvapivě solidní hospodářské zotavení. Nenaplňovaly se tak četné pesimistické scénáře dalších rozsáhlých uzavírek potenciálně vedoucích k dalším propadům hospodářství. Ekonomiky se však překvapivě dlouho potýkají s přetrvávajícími problémy  globálních dodavatelských a výrobních řetězců. Za nimi stojí řada faktorů počínaje úzkými kapacitními hrdly námořní dopravy přes výpadky produkce čipů až po nedostatek kvalifikované pracovní síly v některých zemích. To sužuje průmyslovou výrobou a zpožďuje dodávky na spotřebitelský trh. Spotřebitelské klima se přitom loni v Evropě včetně ČR po předchozím propadu výrazně zlepšilo, když spotřebu domácností podpořilo utrácení odložených úspor spolu s pokračujícími bezprecedentními fiskální stimuly. Ty sice na počátku pandemie bránily možnému pádu ekonomik do recese, loni však již působily výrazně proinflačně.[1] Zvýšená poptávka po průmyslovém i spotřebním zboží se ocitla v prostředí zpožděných dodávek a nedostatku materiálů a komponent. Inflační taky ještě dramaticky zvýšilo skokové zdražení zemního plynu i elektřiny, které se velmi rychle promítlo do produkčních cen zahraničních obchodních partnerů. Ty  v posledním půlroce narůstaly překvapujícím tempem a spolu s tím byly směrem nahoru opakovaně výrazně přehodnocovány i jejich výhledy, což se týkalo i ČNB.

Do domácích cen se loni propsal především růst cen dovezeného zboží, drahé energie se projeví až letos.

I přes silnější korunu v domácí inflaci vidíme růst cen zboží jako oděvy, nábytek či automobily. Naproti tomu vysoké ceny energií se u nás, na rozdíl od řady jiných zemí, do značné míry v inflaci projeví teprve začátkem letošního roku. Neplatí to jen pro spotřebitele, ale částečně i pro náklady domácích firem. Těm loni narostly ceny nakupovaných energií zatím zhruba v poloviční míře oproti eurozóně a další zvýšení nákladů je nejspíše před nimi. Domácí spotřebitelé dosud – i přes pád řady z nich do režimu dodavatele poslední instance (nově započtený do indexu spotřebitelských cen ČSÚ) – zatím těžili z dočasného prominutí DPH u elektřiny a plynu. To v lednu skončilo a současně vlivem vysokého nárůstu cen elektřiny a plynu na světových burzách došlo k výrazné úpravě ceníků u nejvýznamnějších dodavatelů. Spolu s nárůstem cen tepla a dalších položek regulované ceny v lednu skokově zrychlí podle aktuálních odhadů z prosincových -2,9 % na 13 %, což proti loňskému prosinci samo o sobě urychlí meziroční inflaci o 2,2 procentního bodu. V dalších měsících se dynamika regulovaných cen ještě dále mírně zvýší téměř ke 14 %, přičemž největší nárůst se očekává u dodávek elektřiny (27,7 %) a plynu (21,7 %).

Domácí poptávkové tlaky opětovně zesilují.

Pro aproximaci inflačních tlaků plynoucích z domácího trhu práce a s nimi spojeného poptávkového klimatu využíváme v ČNB indikátor LUCI,[2] agregující informace z mnoha časových řad. Ten ukazuje, že přehřívající se trh práce v průběhu pandemie zchladil jen částečně a přetrval v proinflační poloze. Odeznívání hospodářských dopadů uzavírek z prvních dvou vln pandemie a s tím spojené zotavování ekonomiky vede od počátku loňského roku opět k nárůstu poptávky po práci, snižování nezaměstnanosti a od poloviny roku 2021 otáčí i dynamiku fundamentálního mzdového růstu[3], což má za následek opětovné zrychlování LUCI. Podzimní analýza s využitím LUCI[4] je schopna vysvětlit domácími faktory zhruba polovinu zrychlení inflace během loňského léta, když nadprůměrný vliv poptávkou tažené inflace je viditelný především u tržních služeb. Loňské ekonomické oživení samozřejmě není specificky českou záležitostí. Cyklickou sladěnost našeho trhu práce pozorujeme s řadou okolních zemí, kde rovněž momentálně panuje historicky nadprůměrné napětí na trhu práce. V souhrnu za eurozónu jako významnou měnovou oblast je však situace dosti odlišná a indikátor LUCI zde zatím na rozdíl od tuzemska nesignalizuje nadměrné inflační tlaky, a to i přes výrazně uvolněnou měnovou politiku ECB.[5]

Graf – LUCI
(vertikální osa ukazuje směrodatné odchylky od rovnovážné úrovně)

Graf – LUCI

Výrazné oživení české ekonomiky během léta a podzimu inflační tlaky dále citelně zvyšuje.

Poslední data ukazují, že domácí ekonomické oživení bylo v loňském druhém pololetí rychlejší než očekávala ČNB. S tím související poptávka po práci se promítla i do výraznějšího tlaku na růst mezd. Nedostatek komponent v průmyslu sice stále citelně brzdí návrat ekonomiky k předcovidové úrovni, nicméně podzimní odstávky v autoprůmyslu byly oproti původním očekáváním výrazně kratší. Domácnosti postupně rozpouštěly část dříve nuceně vytvořených úspor z předchozích vln pandemie. Tomu napomáhal i loňský vysoký objem vládních covidových výdajů, který se v dominantní míře do ekonomiky přelil právě skrze domácnosti. Rychlejší nárůst příjmů z mezd i podnikání se promítl do výrazně rychlejší dynamiky spotřeby. Příjmová situace českých domácností tak doposud dovolovala obchodníkům a poskytovatelům služeb promítat do cen nárůst jejich nákladů a částečně si vynahradit ztráty či ušlé zisky z období uzavírek. Poptávkou tažené inflační tlaky tak nyní oproti dřívějším odhadům hodnotíme jako ještě výraznější. Sílu domácích inflačních tlaků ostatně dokládá i dosavadní vývoj inflace, která je oproti podzimní prognóze zhruba o jeden procentní bod výše. Větší část tohoto rozdílu lze vysvětlit rychlejším růstem cen dováženého zboží a polotovarů, nicméně určitou část lze připsat i domácím faktorům, a to i přes rychlejší obnovení produktivity práce.

Domácí inflaci citelně táhne tzv. imputované nájemné, v němž se projevuje přehřátý nemovitostní trh.

Specifickou odlišností našeho národního konceptu inflace (CPI) cílovaného ČNB oproti harmonizovanému indexu EU (HICP) je zahrnutí nákladů vlastnického bydlení (tzv. imputovaného nájemného), které tvoří zhruba desetinu spotřebního koše[1]. Tento metodologický rozdíl v našem případě zvyšuje rozdíl mezi národním a harmonizovaným indexem v posledních měsících zhruba o 0,9 procentního bodu. Národní koncept indexu spotřebitelských cen v ČR v inflaci na rozdíl od HICP zachycuje náklady domácnosti na rekonstrukce a samostavitelství obydlí a ceny nových nemovitostí pořizovaných na klíč.[2] Imputované nájemné rostlo v prosinci meziročně o 14,7 %. Jeho výrazné zrychlování ve druhé polovině loňského roku táhl nejen dramatický nárůst cen stavebních materiálů, zčásti způsobený jejich nedostatkem z důvodu zhoršeného fungování výrobních řetězců během pandemie, ale též růst cen nemovitostí přesahující 20 %. Tento vysoký růst cen nemovitostí odráží vedle nabídkových faktorů (zdlouhavá doba povolování staveb, nedostatek pracovníků ve stavebnictví, rostoucí ceny vstupů) též vysokou poptávku po nemovitostech. Tu umožňují kromě solidní finanční situace domácností také donedávna nízké – a v reálném vyjádření dokonce záporné – úrokové sazby z hypotečních úvěrů.

Nemalá část domácích inflačních tlaků má setrvalejší charakter a sama od sebe neodezní.

U poptávkových tlaků obecně nelze očekávat, že bez adekvátní reakce měnové autority či hypotetické výrazné restrikce ze strany fiskální politiky z inflace vyprchají tak snadno a rychle, jako například pouhé jednorázové zvýšení cenové hladiny energií. Dosavadní solidní příjmová situace českých domácností v prostředí nižšího celkového ekonomického výkonu jasně vytváří převis poptávky a související inflační tlaky.

Nicméně situace není triviální ani z nákladového pohledu. V loňském roce došlo k výraznému růstu cen zahraničních výrobců, které představují významnou část nákladů domácích podniků. Pokud by takový růst byl pouze dočasný, měnová politika by na něj nemusela výrazně reagovat. Naše analýzy však již v průběhu loňského roku ukázaly, že tento nákladový růst nebyl tažen pouze dočasnými vlivy, ale že v něm měly významnou roli fundamentální inflační tlaky.[3] Následný vývoj prokázal, že poruchy globálních výrobních řetězců trvají déle, než bylo očekáváno, a v kontextu oživování ekonomické aktivity a poptávky vedou problémy v dodávkách k nedostatku materiálů a komponent a k dříve nečekanému k cenovému růstu v této oblasti nákladů. Výrazné zdražení energií na komoditních burzách, ke kterému došlo na podzim, postupně ještě nad to dopadá jak na firmy, tak na domácnosti.

Hospodářské oživení v ČR navíc na rozdíl od eurozóny probíhá v podmínkách opětovného přehřívání trhu práce, který není dostatečně saturován domácí pracovní silou, ani dostatečně rychlým přílivem pracovníků z jiných zemí. Firmy přitom mohou díky příznivé poptávkové situaci promítnout do cen rostoucí náklady včetně mzdových. Trvalejší cenové tlaky rovněž představuje přehřátý nemovitostní trh (viz výše příspěvek imputovaného nájemného k celkové inflaci).

Významným rizikem při inflaci, která dosahuje dlouho nevídaných hodnot, je přeliv do výrazného přehodnocení inflačních očekávání podniků i domácností.

Inflační očekávání byla dlouhou dobu v souladu s dvouprocentním inflačním cílem ČNB. Pokud by však v důsledku přetrvávající  vysoké inflace (počátkem letošního roku se inflace začne pohybovat nebezpečně blízko 10 %, viz dále) došlo k jejich znatelnému odpoutání od inflačního cíle, bylo by velmi pravděpodobné, že by tu s námi vysoké hodnoty inflace zůstaly po delší dobu. Snaha domácností zajistit se proti inflaci by se – vedle tendence urychlit spotřebu a pořídit si položky dlouhodobé spotřeby co nejrychleji ještě za nižší cenu – odrazila ve mzdových požadavcích, kterým by zaměstnavatelé v prostředí nedostatku pracovní síly v řadě případů – byť neradi – museli vyhovět. Růst mzdových nákladů by se pak následně přirozeně snažili promítnout do cen. V prostředí vysoké inflace a neukotvených inflačních očekávání by zároveň hrozilo, že by jakýkoliv růst cen, který by dříve byl jednorázový, dále ovlivňoval inflační očekávání a přispíval k setrvalé inflaci. Následná snaha o zkrocení rozjeté mzdově-inflační spirály by pak byla makroekonomicky nákladná.

Co lze od inflace čekat na počátku letošního roku?

Již nyní s velkou jistotou víme, že se inflace v letošním lednu dále znatelně zvýší. Aktuálně odhadujeme, že v lednu inflace skokově zrychlí na 9,2 % a v únoru dále vystoupá na 9,6 %. Skokově a výrazně vzrostou výše zmíněné regulované ceny, jejichž růst se letos udrží nad 13 %. Setrvačnost inflačních tlaků v prostředí solidní poptávky bude v nejbližších měsících dále zrychlovat jádrovou inflaci, a v rámci ní především ceny ve službách, a to až k 10 %. Udrží se i nadprůměrný růst cen potravin, tažený kromě poptávkové situace momentálně vysokými světovými cenami agrárních komodit. K inflaci přispěje dílčí měrou i další zvýšení spotřebních daní na tabák. Naproti tomu aktuálně vysoký růst cen pohonných hmot již dosáhl vrcholu a začne zvolňovat. Předstihové indikátory naznačují, že tradiční lednové přecenění zboží a služeb bude letos opět výrazné. Ceníky internetových obchodů, jejichž prostřednictvím sledujeme ceny potravinářského zboží, naznačují opakování výrazného cenového skoku podobného loňskému lednu. Rovněž aktuální šetření EK (Business and Consumer Survey) pro ČR ukazuje na výrazně kladná a v čase narůstající salda u služeb spojených s jídlem a nápoji, ubytování a dále téměř v celém maloobchodě. Jedinou výjimkou zůstávají ceny pohonných hmot. Jakékoliv numerické odhady jsou však v aktuálním prostředí předmětem zvýšené nejistoty.

K návratu inflace k 2 % významně přispěje měnová politika.

ČNB byla jednou z prvních centrálních bank, které identifikovaly významné proinflační dopady krize spojené s pandemií COVID-19 a začala již na podzim roku 2020 vpředhledícím způsobem komunikovat očekávané zvýšení sazeb od poloviny roku 2021. K tomu od června 2021 také přistoupila. V odpovědi na růst inflačních tlaků pak ČNB ve zbytku roku rázně sazby zvyšovala až na 3,75 % v případě klíčové dvoutýdenní repo sazby.

Prognóza z podzimu 2021 tak očekávala, že k žádoucímu obratu inflace a jejímu významnému poklesu dojde kolem poloviny letošního roku. K tomu mělo přispět jak výrazné zpomalení růstu zahraničních výrobních cen a odeznění vysoké dynamiky cen ropy, tak – vlivem zpřísnění měnové politiky – zvolnění domácích zdrojů inflace, neboť firmy i domácnosti by měly začít zohledňovat nárůst reálných úrokových sazeb a postupně přestat akceptovat dosavadní zdražování.

Analýza nových dat od podzimní prognózy však ukazuje na vyšší a déletrvající inflační tlaky plynoucí z domácí ekonomiky i z rychlejšího cenového růstu v zahraničí. To v nemalé míře již naznačil graf rizik inflační prognózy pro prosincové měnověpolitické zasedání bankovní rady ČNB.[4] Nejvíce tímto směrem působí pozorovaná vyšší inflace a její nejbližší výhled, rychlejší hospodářské oživení doprovázené současně výraznějším oživením mezd. Přitom problémy v globálních výrobních řetězcích nejspíše přetrvají v průběhu celého letošního roku, což bude v menší míře brzdit další nárůst produktivity práce.

Podzimní scénář návratu inflace ke 2% cíli se ale nemusí významně měnit. Razantní a adekvátní reakce měnové politiky je předpokladem obratu ve vývoji inflačního vývoje a zachování důvěry firem a domácností v dlouhodobou cenovou stabilitu a stabilitu měny. Dokud nedošlo k nárůstu inflačních očekávání, pak zpřísnění měnové politiky již nyní účinně ovlivňuje rozhodování domácností a firem v oblasti úspor, spotřeby a investic, a vede k ochlazování nadměrné poptávky. Následně se tento stav přenese do poptávky po práci a bude mít stabilizující dopad i na trh práce směrem k dlouhodobě udržitelné dynamice. Ve stejném směru bude působit i kurz koruny, jehož posilování odráží značný úrokový diferenciál ve srovnání s eurem a dolarem a tlumí dovážené cenové tlaky. Makroobezřetnostní opatření ČNB v oblasti nastavení limitů úvěrových ukazatelů při poskytování hypotečních úvěrů od 1. dubna 2022, které se dotkne poskytování některých typů hypoték, vedle toho pravděpodobně přispěje k zchlazení trhu nemovitostí a z něho plynoucích cenových tlaků.


[1] Na toto proinflační působení upozornil již blog na webu ČNB Nehraje se o nic menšího, než je důvěra lidí v cenovou stabilitu, Petr Král, listopad 2021.

[2] Blíže viz box Rozšíření indikátoru LUCI v ZOI IV/2019.

[3] Fundamentální tržní mzda je v ČNB kalkulována z oficiálně vykázané mzdy v tržních odvětvích, a to očištěním o některé jednorázové statistické efekty související s pandemií (vliv ošetřovného, karantén a částečných náhrad mezd) a o mimořádné odměny ve zdravotnictví a sociálních službách.

[4] Blíže viz box Do jaké míry domácí poptávkové klima a trh práce ovlivňují aktuální růst spotřebitelských cen?, ZoMP podzim 2021.

[5] Blíže viz tematická kapitola Odezva trhu práce v EU na pandemický šok optikou indexu LUCI; Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou 2021.

[6] Jde o hypotetické nájemné vlastníků obydlí, které by vlastníci inkasovali, kdyby ho pronajímali, respektive platili z něho nájem jako nájemníci.

[7] Viz box Odlišnosti v měření růstu spotřebitelských cen z pohledu národního konceptu (CPI) oproti harmonizovanému indexu EU (HICP), ZoMP podzim 2021.

[8] Viz box Co stojí za silným růstem produkčních cen v průmyslu, ZoMP léto 2021.

[9] Graf rizik inflační prognózy pro 8. situační zprávu 2021.

 

Zdroj: ČNB

 
 

Čtěte více:

čnBlog: Nehraje se o nic menšího, než je důvěra lidí v cenovou stabilitu
12.11.2021 12:34
Zvýšení úrokových sazeb České národní banky o 1,25 procentního bodu...
Inflace se může přiblížit 10 procentům, říká centrální bankéř Tomáš Holub
11.01.2022 11:46
Inflace v Česku může v úvodu letošního roku atakovat 10 procent. Od dr...
Tlak na zvyšování mezd je teď v USA podle šéfa JP Morgan největší, jaký viděl
11.01.2022 16:17
Cena práce jde ve Spojených státech prudce nahoru, řekl šéf investiční...
Rok 2021 zakončila inflace na úrovni 6,6 procent, nejvýše od září 2008 (komentář analytika)
12.01.2022 9:14
Podle dnes zveřejněných údajů statistického úřadu se česká meziroční i...
Rostoucí ceny energií v Evropě přibrzdí růst ekonomiky, účet se vyšplhá na bilion dolarů
13.01.2022 5:55
Evropa bude letos muset zaplatit nejvyšší účet za energii za posledníc...
ČNB nevylučuje počátkem letošního roku inflaci nad 10 procent
12.01.2022 13:47
Meziroční inflace v lednu stoupne podle pracovního odhadu České národ...
Zlato jako ochrana před inflací? Tentokrát to prý může být jinak
13.01.2022 15:23
Ve středu jsme se dozvěděli něco pozoruhodného, začal svůj komentář v ...
Petr Dufek: Zdražování ve výrobě symbolicky zpomalilo, o zlevňování nemůže být ještě řeč
17.01.2022 9:40
Podle dnes zveřejněných údajů výrobní inflace v ČR mírně zpomalila. Ce...

Váš názor
  • Babiš neměl snižovat daně, to je zřejmé
    18.01.2022 19:07

    Babišova vláda nechala lidem miliardy korun navíc, které by jinak byly vybrány na daních, kdyby nedošlo ke změně daně z příjmu fyzických osob. Zvýšila se tak domácí poptávka jako jeden z významných faktorů růstu inflace.
    Špaček
    • Re: Babiš neměl snižovat daně, to je zřejmé
      18.01.2022 20:27

      Vývoj inflace od roku: 2016=0,70%, 2017=2,50%, 2018=2,10%, 2019=2,80%, 2020=3,20%, 2021=3,80%, takže za 6 let 15,10%? Tak to fakt není normální/správné/zdravé :-(
      oh171.
  •  
    18.01.2022 17:32

    prostě ČNB zaspala, za vlády Babiše tady sazby byly neúměrně nízké....když jsem se zlobil, proč sazby nezvýší, tak Velkámedvědice mě osočovala, co že mi to zlí bankéři udělali, že nejsme pupek světa, že musíme mít bez ohledu na rozhazujícího Babiše a téměř nulovou nezaměstnanosti nízké sazby....
    abc1
    • Podívej se na net
      18.01.2022 18:27

      USA 6.8, Poslko 6.8, Maďarsko. 7,ř, Německo 6,5 atd..Všude za to může ČNB?? o))) Nejsme pupek světa
      Velkamedvědice
      • Re: Podívej se na net
        18.01.2022 19:16

        Medvěde, pokud by jsi vzal inflaci za posledních pět let, tak jsme skutečně v inflaci pupek světa....to přiznal i sám Rusnok, kdy sdělil, že u nás vyšší inflace je dlouhodoběji a to byl taky z jedním důvodů, proč tak rázně šli do sazeb. Už když se podíváš na růst mezd v minulosti....prostě ty mzdy časem se musí projevit v cenách, pokud není růst mezd tažen vyšší růstem produktivity....prostě, toto vše má zpožděné dopady.....
        abc1
        • Abc1
          18.01.2022 19:24

          Nechci moc polemizovat, z jaké část se Babišova rozhazování podepsalo na téhle dovozové inflaci. Souhlasím s Tebou, že jeho kroky byli protiinflační. Ale předpokládám, že si zaregistroval, že od prvního zvyšování sazeb jsem s Tebou najedné lodi a tempo zvyšování podporují. Nicméně sem přesvědčen, že tak bychom se inflaci nevyhli, což dokládají data z okolních států nebo Ameriky. S Covid sem absolutně nepočítal. Opatruj se.
          Velkamedvědice
          • Re: Abc1
            18.01.2022 19:29

            máš asi překlep Babiš protiinflační, spíše proinflační.....jsem zvědav na FED, nevěřím, že půjde se sazbami výrazně nahoru, svět je předlužen, myslím, že nás dlouhodobě čeká vyšší inflace a tímto způsobem se zadluženost sníží... bohužel....taky se opatruj v této divné době
            abc1
            • Abc
              18.01.2022 20:02

              Ano, překlep, opravil sem ho.. o))
              Velkamedvědice
          • Re: Abc1
            18.01.2022 19:25

            .. Protiinflační..
            Velkamedvědice
      • Re: Podívej se na net
        18.01.2022 18:27

        ..7,5..
        Velkamedvědice
    •  
      18.01.2022 18:13

      Tak se podívej, co byl za rok...Že by ČNB mohla i za inflaci v USA a v celé Evropě? V současné době s tebou a s ČNB souhlasím. Tenkrát jsem souhlasil jen s ČNB, zbytečně by dusila ekonomiku..Celá tahle inflace vznikla globálně a daleko později, než když sem tě kritizoval. S kroky ČNB souhlasím, je to jedna z nejlepších centrálních bank.
      Velkamedvědice
    •  
      18.01.2022 17:50

      ..co kdo z diskutujících řekl to nevím, ale pamatuji si na nedávné vyjádření Rusnoka v tom smyslu, že lockdown přišel dřív než stačili sazbami přiložit pod kotel... prostě evidentní je praxe nejen u ČNB jednat teprve s dlouhým odstupem řádově až rok od indicií; viz. FED dokud to tvar křivky názorně neukáže, pro úředníky se jedná o hypotézy, někdy až na úrovni konspirace... přitom každému bylo jasné hned v 2/2020, co se stane s tokem materiálu a s cenami, ovšem neexistuje věštec, který by řekl kdy změna nastane a jakou sílu bude mít..
      Mudr.c
      • Mudrs
        18.01.2022 18:37

        A neodpustím si jednu technickou. Neznám nikoho, kdo předpokládal takový růst energií, já rozhodně ne..
        Velkamedvědice
      • Mudrc
        18.01.2022 18:14

        My řešili spor v době, kdy Covid ani neexsitoval..
        Velkamedvědice
        • Re: Mudrc
          18.01.2022 19:25

          ano řešili Medvěde, ty jsi tvrdil to, že prostě když FED, ECB mají nízké sazby, tak je musíme taky mít, bez ohledu na ekonomickou situaci u nás.....inflace je zlodějina, peníze nemohou mít nulovou hodnotu a růst na dluh má svoje limity. Babiše jsem respektoval z důvodu, že vyhrál volby, ale, takového pupulistu jsme tu ještě neměli. V ČNB v létě dochází k obměně, pokud bude guvernérem Dlouhý, tak se Medvěde můžeš opět těšit na nízké sazby, pan Dlouhý, lobista pro exportéry a aktivně jako blbeček bude sekundovat pan Michl.
          abc1
          •  
            18.01.2022 19:30

            Babiš fakt bránit nebudu. Co se týče zbytku, sem, tedy doby předcovidové, názor s pupkem světa sem nezměnil a sem přesvědčen, že tehdejší zvyšování by naší vývozovou ekonomiku činilo méně konkurenční, propuštělo by se atd. Věty o pupku světa neznamenalo souhlas s globálnímu nulovým sazbami, jako s faktem, že jsme si nemohli dovolit čůrat proti větru.
            Velkamedvědice
Aktuální komentáře
26.05.2022
17:38Inflační výhled a reálné výnosy akcií nacházející se na historických minimech
17:22Maloobchodníci znovu hýbou trhem, tentokrát nahoru  
16:59Broadcom kupuje VMware za 61 miliard dolarů v největší polovodičové akvizici
16:02Investice a pandemická omezení snížila čistý zisk Alibaby za čtvrtý kvartál o 59 procent
15:51Aktualizovaný plán Bruselu může zvýšit výdaje za solár a větrnou energii
15:36Americká ekonomika v prvním kvartálu klesla v ročním přepočtu o 1,5 procenta
15:04Británie zavádí mimořádnou daň na energetické firmy, pomůže domácnostem
13:44Výsledky Nvidia nevyhnutelný pád nenaznačují, to nejlepší v rámci cyklu máme ale za sebou  
13:02Polská Allegro, vlastník webu Mall.cz, zvýšila čtvrtletní tržby o 15 procent
12:28Velké firmy pošlou část "nadměrných" zisků do rozpočtu, nařídil Orbán. Vybrat chce 800 miliard forintů
11:17Fed nepřekvapil, trhy jsou dopoledne opatrné  
10:59Nyní jsme v nejtěžší fázi cyklu. Poté přijde býk
10:37Nový guvernér Michl: ČNB by měla držet sazby na vyšší úrovni proti normálu
10:28Ruská centrální banka snížila základní úrok o tři procentní body na 11 procent
9:12Rozbřesk: Dilema ECB a co řiká nový guvernér ČNB Michl o koruně
8:52Zbrojovka Colt překonala očekávání, Fed bude dále zvyšovat sazby o půl bodu a futures jsou v červeném  
8:38Skupina Colt CZ zvedla provozní zisk EBITDA ve čtvrtletí o 120 procent, potvrzuje výhled
6:10Fidelity International: Podniky počítají náklady na dlouhodobý odchod z Ruska
25.05.2022
22:01Zápis ze zasedání FEDu posílá trhy v USA výše  
20:32Představitelé Fedu jsou připraveni zvýšit základní sazbu o 50 bodů vícekrát, ukazuje zápis

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
Autodesk Inc (04/22 Q1, Aft-mkt)
Dell Technologies Inc (04/22 Q1, Aft-mkt)
Dollar General Corp (04/22 Q1, Bef-mkt)
Dollar Tree Inc (04/22 Q1, Bef-mkt)
Macy's Inc (04/22 Q1, Bef-mkt)
Marvell Technology Inc (04/22 Q1, Aft-mkt)
VMware Inc (04/22 Q1, Aft-mkt)
Workday Inc (04/22 Q1, Aft-mkt)
Zscaler Inc (04/22 Q3, Aft-mkt)
12:45Medtronic PLC (04/22 Q4)
13:00Manchester United Plc (03/22 Q3)
14:30USA - HDP, q/q a
14:30USA - Nové žádosti o dávky v nezam.
22:15Costco Wholesale Corp (05/22 Q3)
22:15Gap Inc/The (04/22 Q1)