Do diskuse o americké monetární politice se zapojil i tvůrce známého Taylorova pravidla John Taylor. Pro Bloomberg Markets uvedl, že Fed je podle něj „za křivkou“ – ke stahování své stimulace měl přikročit dříve. Minimálně tři čtvrtě roku se této stimulace ekonomice dostalo kvůli šoku, kterým si prošla. Je ale jasné, že centrální banka měla sazby zvyšovat. K tomu Taylor dodal, že podle prohlášení jejího šéfa Powella to Fed začíná chápat a začíná jednat.
Taylor byl tázán na flexibilitu, kterou si Fed chce podle některých názorů udržet, aby mohl reagovat na různý vývoj v ekonomice. Podle ekonoma historie ukazuje, že když se centrální banka držela nějakého jasného pravidla, přineslo to lepší výsledky než opačný přístup. Různé verze Taylorova pravidla přitom pracují s výší inflace a tempem ekonomického růstu či mírou nezaměstnanosti. To jsou proměnné, které by měly určovat výši sazeb. Nyní podle Bloombergu implikují, že sazby by se měly již nacházet výš, než jaká je jejich aktuální hodnota.
Podle Taylora by bylo nejlepší, kdyby Fed nyní upravil sazby relativně rychle, ale „do tohoto bodu jsme se ještě nedostali a oni stále hovoří o budoucnosti.“ Není přitom chyba v novém přístupu Fedu, který pracuje s inflačním cílem jako s průměrem? V rámci této nové strategie by měl Fed po období nižší inflace cílit na inflaci vyšší tak, aby v průměru dosahovala 2 %. A Taylor míní, že toto cílení průměrné inflace není v principu problémem a dá se zabudovat do pravidla používaného pro nastavení sazeb.
Ekonom ovšem míní, že i když se bude brát do úvahy průměrná inflace, sazby se stále nachází příliš nízko. A to samé platí, pokud jejich výši posuzujeme relativně k nějakým odhadům sazeb rovnovážných. K tomu Taylor dodal, že sám Fed sleduje, co říká Taylorovo pravidlo, a i jeho kalkulace napovídají, že sazby by měly ležet výš. Nemohlo ale v ekonomice dojít ke strukturálním změnám, které by snižovaly udržitelnou míru nezaměstnanosti, a tudíž i relevanci dříve používaných pravidel pro nastavení monetární politiky? Taylor na tuto otázku odpověděl, že k takové změně jistě dojít mohlo, ale to stále neospravedlňuje sazby blízko nuly.
Taylor se stejně tak nedomnívá, že by současné nastavení monetární politiky v USA ospravedlňovaly problémy ve výrobních vertikálách. Přesněji řečeno to, že se čeká jejich zeslabení, a tudíž umírnění inflačních tlaků. Podle ekonoma podobné argumenty nejsou ničím novým. I zde platí, že ani po jejich zohlednění nedávají sazby u nuly smysl. Taylor pak uzavřel rozhovor s tím, že Fed je rozhodně schopen dosáhnout snížení inflace bez vyvolání recese. „Ekonomika nepotřebuje pokles, to je naprosto směšné. Potřebuje být silná a silná bude, pokud se vypořádáme s problémem inflace,“ míní ekonom.
Zdroj: Bloomberg Markets