Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou v posledních týdnech eskalovalo na nejvyšší úroveň od propuknutí konfliktu na východě Ukrajiny v roce 2014. Další kroky Ruska jsou v tuto chvíli nejasné a na stole tak zůstává hned několik scénářů, od postupné deeskalace napětí přes omezenou vojenskou intervenci Ruska na východě Ukrajiny až po otevřený válečný konflikt mezi oběma státy.
Makroekonomické dopady ruské vojenské agrese by do značné míry závisely na reakci ze strany Západu. Je nanejvýš pravděpodobné, že odpověď USA a EU by zahrnovala ekonomické sankce vůči Rusku, respektive další zpřísnění sankčního režimu platného od roku 2014. Vedle postihu vrcholných politických představitelů by byly ve hře sektorové sankce, a to včetně energetického a finančního sektoru. Krajní možností by pak bylo odpojení Ruska od systému SWIFT zprostředkujícího mezinárodní platební styk, což by ruská ekonomika – navzdory existenci alternativního domácího systému SPFS – minimálně krátkodobě pocítila.
Sankce na energetické exporty (a to i nepřímo prostřednictvím SWIFTu), stejně jako možnost ruské odplaty – například v podobě omezení dodávek zemního plynu – by však negativně dopadly také na Evropu. Ta totiž z Ruska dováží více než 40 % spotřeby plynu, přičemž závislost mnoha zemí je ještě výrazně vyšší, a to včetně České republiky, která v posledních letech dováží plyn výhradně z Ruska. Evropa se navíc v posledních měsících potýká s energetickou krizí, která z nemalé části souvisí právě s napjatou situací na trhu se zemním plynem (zásoby jsou aktuálně nejnižší za posledních deset let).
Jaké by byly možnosti Evropy vykompenzovat ztrátu ruských dodávek plynu? První alternativou je dovoz zkapalněného plynu (LNG), nicméně jak z důvodu nedostatečné globální nabídky, tak importní kapacity na straně Evropy by tyto dovozy nebyly s to zcela nahradit déle trvající výpadek ruských importů. Na řadu by tedy musela přijít opatření na straně poptávky – omezení spotřeby plynu v průmyslu, při výrobě elektřiny a vytápění, která jsou ekonomicky velmi nákladná. V dlouhodobém horizontu by však tento scénář uškodil zejména Rusku, neboť by zřejmě akceleroval odklon od (ruského) zemního plynu v Evropě a zásadně zpochybnil jeho roli „přemosťovacího“ energetického zdroje k uhlíkové neutralitě.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna zahájila týden posilováním a přiblížila se na dohled hranice 24,30 EUR/CZK. Trhy jsou připraveny na další výrazné navýšení sazeb, a tak hlavní otázkou zůstává, kam až hodlá ČNB pokračovat. Zda se zastaví pod pětkou či nikoliv, což sleduje i samotná koruna. Jasněji nicméně bude až poté, co ve čtvrtek ČNB představí novou prognózu a guvernér okomentuje rozhodnutí bankovní rady. Dnes trhy dostaly první odhad HDP za poslední kvartál loňského roku, který dopadl výrazně lépe, než předpokládala centrální banka.
Analytik Petr Dufek: Příjemné překvapení z české ekonomiky. #ekonomika #ČR #HDP - https://t.co/SKBJ6uVROg pic.twitter.com/8E7PsHryvj
Zahraniční forex
Německá inflace stále překvapuje vysokými hodnotami, což platilo o včera zveřejněném číslu za leden. Meziměsíční nárůst o 0,9 % implikoval meziroční inflaci 5,1 %, což nenechalo německou výnosovou křivku chladnou a výnos desetiletého Bundu se tak vrátil do kladných hodnot. To pomohlo eurodolaru, stejně jako opatrnější komunikace Fedu, která naznačila, že o zvýšení sazeb o 50 bazických bodů se příliš neuvažuje.
Dnes budou opět sledovány inflační tlaky na obou stranách Atlantiku - tj. zajímavá bude francouzská inflace a ISM z amerického průmyslu.