Evropská centrální banka by mohla brzy začít zvyšovat úrokové sazby, podle šéfky ECB se to ale projeví s devíti- až osmnáctiměsíčním zpožděním. To by mohlo být podle některých ekonomů právě ve chvíli, kdy inflace klesne pod svůj 2% cíl a varují proto před hrozící chybou tohoto kroku. Hlavní analytik Patria Finance Tomáš Vlk ale upozorňuje, že by ECB měla svou politiku alespoň částečně normalizovat, aby měla dostatek prostoru na příští recesi.
Tlaky na růst cen jsou všudypřítomným problémem, který se nevyhnul ani Evropě. „Eurozóna čelí podobně jako zbytek světa vnějším inflačním tlakům, ovšem na rozdíl od jiných oblastí zde není napjatý trh práce, který by inflaci upevnil či dál zrychloval,“ podotýká hlavní analytik Patria Finance Tomáš Vlk. „Vzhledem k tomu je pravděpodobné, že inflace začne v druhém pololetí ustupovat směrem k cíli,“ dodává analytik.
Z průzkumu agentury Bloomberg mezi více než 50 účastníky zveřejněném v pondělí se v příštích dvou letech předpokládá roční růst cen pouze o 1,7 % a 1,8 %, ale rozpětí je široké - od pouhých 0,9 % až po 2,5 %. Pod cílem ECB je i výhled Evropské komise z minulého týdne, a to na 1,7 %. Medián poskytnutých prognóz ukazuje na první zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu v prosinci. "Obáváme se, že potenciální zvýšení sazeb v tomto roce se může projevit jako chyba," řekl Oliver Rakau, ekonom z Oxford Economics ve Frankfurtu. "Základní inflační tlaky zatím nejsou pro delší cyklus zvyšování sazeb dostatečně silné."
Stanovovat prognózy v nestálé době rekordního růstu cen a změn globální politiky je náročný úkol, kterému čelí i ECB. Rada guvernérů se pokouší přejít na jestřábí politiku a je si vědoma předchozích chyb, které vedly k neúspěšnému utahování v letech 2008 a 2011.
Hlavní ekonom ECB Philip Lane mezi tvůrci politik nejhlasitěji zdůrazňoval, že současné tempo růstu cen nebude trvalé. Minulý týden varoval, že zvýšení sazeb by mohlo ekonomiku poškodit. Ostatní představitelé jsou ale znepokojeni tím, že inflace je nyní nad 5 % a že by mohla podnítit mzdové požadavky a vést k trvalému přestřelení stanoveného cíle. Mezi nimi je i Klaas Knot a Joachim Nagel, nizozemští a němečtí členové Rady guvernérů. Jejich lotyšský kolega Martins Kazaks se ve středu vyjádřil, že letošní zvýšení je „docela pravděpodobné“.
Prognóza ECB z prosince ukázala, že inflace bude v roce 2023 i 2024 na úrovni 1,8 %. Nová projekce má být vypracována v březnu, kdy politici mohou také rozhodnout o dalším utažení měnových stimulů.
Hlavní ekonomický poradce UniCredit Erik Nielsen ve své nedělní zprávě uvedl, že ECB by mohla zvýšit svůj výhled na příští rok na 1,9 %, což podle něj stále nestačí na to, aby to skutečně ospravedlnilo utažení ekonomiky. "Docházím k závěru, že hnacím motorem zjevného rozhodnutí stáhnout stimuly již letos jsou jiné problémy (čti politika)," řekl Nielsen a poukázal na to, že je v sázce potřeba uklidnit voliče nespokojené s politikami, jako jsou záporné sazby v Německu a dalších severních zemích.
„ECB není pod velkým tlakem rychle zvedat sazby a samozřejmě se bude snažit držet politiku uvolněnou, už kvůli vysokému veřejnému zadlužení. Důvody pro zmenšení měnové podpory přesto najdeme,“ zdůrazňuje analytik Patria Finance Vlk. „Jednak jsou rizika pro inflaci stále směrem nahoru a hrozí, že její pokles nebude probíhat podle plánu. Dále je třeba zohlednit fakt, že současné extrémně uvolněné nastavení měnové politiky neodpovídá situaci. Hospodářský růst je na evropské poměry slušný, s deflací nebojujeme, a přesto je depozitní sazba půl procenta v záporu,“ upozorňuje analytik Vlk.
Pravděpodobnost zvýšení sazeb je ale stále nejistá. Ekonom Rabobank Nederland Bas van Geffen uvedl, že prosincové zvýšení sazeb „je pevně vychýlené k pozdějšímu/menšímu zpřísňování politiky“. Piet Christiansen, hlavní stratég Danske Bank, není ani přesvědčen, že ECB nakonec sazby skutečně zvýší. A Silvia Ardagna, ekonomka z , neočekává zvýšení sazeb až do března 2023. Tvrdí, že letos nebude dostatek důkazů k tomu, aby bylo možné posoudit, zda se inflace stabilizuje na 2 %, a že dřívější krok tímto směrem by mohl omezit prostor vlád v době, kdy se snaží zmírnit dopad energetického šoku.
„ECB by měla využít příležitost a snažit se politiku aspoň částečně normalizovat, aby na příští recesi měla možnost účinnější podpory," říká analytik Vlk. "Plánovaný konec QE tedy považuji za první důležitý krok, ale mělo by dojít i na sazby,“ uzavírá analytik.
Zdroj: Bloomberg, Patria